Pasivní domy stavět umíme, hlavním úkolem je jejich prosazení u veřejnosti

"Vzdělání studentů začíná vzděláním pedagogů. Téma pasivní domy se snažíme integrovat do všech základních předmětů a přednášek v oboru Konstrukce pozemních staveb, Ateliérová tvorba atd.," říká prof. Ing. Jan Tywoniak, CSc., z pražské Fakulty stavební. "Rozhodně nechceme z tématu Pasivní domy vytvářet výlučnou speciální kategorii, kde bychom vychovávali specialisty, kteří by se mohli nazývat jako ti, co umí ty pasivní domy. Jestliže budeme brát vážně výzvu EU, a logika věci naznačuje, že je to správný směr, musíme to považovat za něco, co za pár let bude převažující částí výstavby. Tomu musí odpovídat studentské projekty, které by měly postupně většinově zohledňovat pasivní standard."

Za slovenskou stranu na stejné téma hovořil prof. Ing. arch. Robert Špaček, CSc., z fakulty architektúry v Bratislavě: "Na Slovensku je stav v základních obrysech porovnatelný. V prvním stupni studia máme přednáškový cyklus architektura a prostředí. Všichni studenti, když skončí jako bakaláři, se dozvědí základní informace. Jeden segment v tomto cyklu je věnovaný nízkoenergetickým a pasivním domům. Tato filozofie potom doprovází celou ateliérovou tvorbu. Dokonce budíme občas překvapení, že na Fakultě architektury učíme studenty i počítat... Studenti odevzdávají výsledky ateliérové tvorby doložené i výpočty."

Tiskové konference se zúčastnil i prof. Dr. Wolfgang Feist z německého Institutu pasivního domu: "V Německu a v Rakousku jdeme stejnou cestou, to znamená integrací problematiky pasivních domů a energetických úspor do základní výuky. V Innsbrucku máme dokonce samostatný předmět Ekologické stavby pro budoucí architekty. Kromě toho nabízíme i další projekt určený architektům a stavitelům domů, kteří jsou už v praxi a tyto poznatky pro ně budou za 5 až 10 let nezbytné. V té době budou stavby pasivních domů běžné a budou tvořit v podstatě normu."

Postupně se diskuze tiskové konference dotkla i obecného vzdělávání v tomto oboru:

prof. Špaček: "V rámci osvětové popularizační činnosti se snažíme hovořit o tom, že by měla existovat nějaké environmentální výchova již od základních škol. Jde o to, aby děti začaly chápat význam životního prostředí, aby si vytvářely vlastní postoje v rámci jakési environmentální etiky, vyučované již od dětství. Obávám se však, že z úrovně univerzit toto přímo neovlivníme."

"K tomu bych chtěl dodat, že jsem se na exkurzích do školek a škol v pasivním standardu setkal s tím, že pasivní standard působí na děti edukačním způsobem," uvedl Ing. arch. Lorant Krajcsovics, PhD. "Tito mladí lidé potom už automaticky chtějí něco podobného i v dalším životě."

Prof. Dr. Feist tuto skutečnost potvrdil: "V německu to je v podstatě obdobné. Kompletní sanace školních budov na pasivní standard je řešením. Vyřeší se kvalita vnitřního prostředí a zároveň problém hluku pronikajícího z exteriéru. Děti, které v tomto prostředí žijí, pak přenáší své poznatky a zkušenosti domů k rodičům. To je také jeden z důvodů, proč se věnuje rekonstrukci na pasivní standard tolik pozornosti právě u školních budov a proč jich už tolik bylo realizovaných. 80 % škol nově postavených nebo zrekonstruovaných je v Německu v pasivním standardu."

"Nejdůležitější je příklad a inspirace. Nejlepší je ukázat, že někde již taková stavba stojí a jak funguje. Lidé pasivní domy zprvu chápali, jako něco příliš dobré, jako něco tak dobré, že se tomu nedá věřit. Lidé jsou přirozeně skeptičtí, ale to, co jsme viděli a sami zažili, tomu věříme."

Informace, které zazněly na tiskové konferenci, potvrzovaly i příspěvky během samotného odborného programu konference:

Stále platí, že realizovaných domů v pasivním standardu je velmi málo, navíc u některých takto označovaných domů mohou být jistě i pochyby o skutečných vlastnostech. Nejbližší období ukáže, jak reálný je požadavek Evropského parlamentu zavést pasivní domy jako běžný standard novostaveb. Spíše než o technický problém se zřejmě jedná o problém společenský, problém připravenosti odborníků, akceptování veřejností apod.

Co se týká technických podkladů pro navrhování, ty se budou jistě dále vyvíjet. Jedním z dalších kroků může být jejich doplnění pro budovy odlišného účelu a souhrnné zpracování všech informací a pravidel do nové ČSN. Pro podporu rozvoje pasivních domů v mezinárodním měřítku by bylo vhodné urychleně zpracovat společnou evropskou normu, která by zafixovala to podstatné a popsala možnou míru individuálních odlišností v národních aplikacích. Byl by to logický krok na zmíněné rozhodnutí Evropského parlamentu. (prof. Ing. Jan Tywoniak, CSc.)

V textu je citován sborník konference Pasivní domy 2009 (ISBN 978-80-254-5781-8).