10 let ekologie v Česku: Poctivě třídíme odpad, hlavní výzvou je sucho a šetření vodou
© Fotolia.com
Přístup Čechů k ekologii se za posledních deset let proměnil. Stále více lidí třídí odpad, téměř 90 % domácností šetří elektřinou. Přibývá dobíjecích stanic pro elektromobily i plnicích CNG stanic. Hlavní výzvou je podle ekologů sucho, boj s jednorázovými plasty a stav českého zemědělství.
Společně s ekologií je často zdůrazňována ekonomická stránka věci. Platí to zejména při úsporách energií. Podle loňského průzkumu agentury Ipsos pro společnost E.ON se 88 % obyvatel v České republice snaží šetřit energii. „Ovšem jen 11 % respondentů zaznamenalo snižující se spotřebu elektřiny a pouze 14 % zaregistrovalo klesající spotřeby plynu,“ říká Martina Slavíková, tisková mluvčí společnosti E.ON.
Do popředí ekologických témat se s obdobím sucha dostávají také úspory vody. Sucho a nedostatek vody se začínají v posledních letech projevovat i v České republice. V průměru každý z nás spotřebuje kolem 90 až 100 litrů pitné vody denně, ještě před několika lety byla průměrná spotřeba na obyvatele kolem 120 litrů. Češi si plýtvání vodou uvědomují a podle průzkumu se 85 % domácností snaží vodou šetřit. Například 69 % lidí dává přednost sprchování před vanou, ovšem jen 28 % přiznalo hospodaření s dešťovou vodou.
„Silnou stránkou české ekologie je, že vzniká řada nových a aktivních organizací. Třídíme, zajímáme se, uklízíme Česko. Slabou stránkou je průmysl se svou spotřebou zdrojů, který jede v zajetých kolejích,“ dodává Radek Janoušek, ekolog a šéfredaktor magazínu EnviWeb.
V třídění jsme na špici
Podle posledního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění třídí odpad 87 % domácností. V třídění odpadu patří obyvatelé České republiky ke špičce v Evropské unii. Každý z nás ročně vytřídí kolem 20 kilogramů papíru a asi 12 kilogramů plastu. Třídíme také sklo a nápojové kartony.
Třídění odpadů podporuje rozsáhlá síť kontejnerů – Češi mají k dispozici přibližně 307 tisíc barevných popelnic, které jsou na sídlištích i v zástavbách u rodinných domů. „Průměrná vzdálenost k nejbližším barevným kontejnerům se s každým rokem postupně zkracuje. Domácnosti od nich dělí pouhých 96 metrů,“ dodává Lukáš Grolmus, ředitel oddělení komunikace EKO-KOM.
Čistší ovzduší
Ekologii v České republice podporují dlouhodobě dotace. Například dotační program pro zateplování Nová zelená úsporám nyní běží v kontinuální výzvě, což znamená, že domácnosti mohou o dotace požádat kdykoli do roku 2021. Peníze do programu proudí z prodeje emisních povolenek.
Ministerstvo životního prostředí společně s kraji připravilo i kotlíkové dotace. „V rámci druhé vlny výzev byla celkem uvolněna částka 3,4 miliard korun, což je dle plánu připraveno na výměnu 35 tisíc kotlů. Výše podpory může činit až 80 % uznatelných nákladů,“ doplňuje Luboš Vrbata, vedoucí oddělení Nová řešení společnosti E.ON. Program sponzoruje výměnu starých kotlů na uhlí za nová ekologická zařízení, například za tepelná čerpadla nebo plynové kondenzační kotle. „Výsledkem bude čistší a zdravější ovzduší, zejména v lokalitách, kde je právě vytápění starými kotli hlavním zdrojem prašnosti a úniku škodlivin do okolního prostředí a limity škodlivých látek jsou zde opakovaně překračovány,“ vysvětluje Richard Brabec, ministr životního prostředí.
Vrásky na čele dělá ekologům doprava. Zatížení životního prostředí silniční dopravou vnímá 83 % Čechů. Ovšem jen pětina z nich omezuje jízdu autem. Z iniciativy měst i soukromých společností po České republice přibývají dobíjecí stanice elektromobilů nebo plnicí stanice na CNG. „V České republice je dnes asi 170 plnicích stanic na stlačený zemní plyn. Ideální stav by byl kolem 300,“ říká Jan Horčík, šéfredaktor magazínu Hybrid.cz.
Ekologie zdola
Vedle státní podpory existují i soukromé iniciativy, které oceňují ekologické projekty, jež přicházejí od jednotlivců. Příkladem je soutěž E.ON Energy Globe, která oceňuje úspory, ekologii a inovace už deset let. „Loni se celkovým vítězem soutěže stal ekologický dům, který využívá vlastní obnovitelné zdroje a jenž má místo střechy květinový záhon,“ uvádí Vladimíra Glaserová z organizačního týmu soutěže.
Dům s mokřadní střechou vznikl v husté zástavbě pražských činžáků. „Pokrývka domu z mokřadních rostlin funguje jako střešní kořenová čistička. Vodu z čističky dům používá například na splachování,“ dodává Michal Šperling, autor projektu.
Právě úspory vody jsou podle ekologických organizací jednou z výzev, jimž Česko aktuálně čelí. „K dalším trendům, které vstupují do oblasti životního prostředí, patří cirkulární a sdílená ekonomika, boj proti jednorázovým plastům nebo stav našich lesů a zemědělství,“ uzavírá Radek Janoušek.