Energetický regulační úřad slibuje snížení cen za distribuci v roce 2014
Ing. Milan Bechyně, specialista pro energetiku portálu TZB-info, komentoval ve večerním pořadu ČT 24 zprávu ČTK o předpokládaném snížení poplatků za distribuci elektřiny až o 10 %.
Podle vyjádření Aleny Vitáskové, předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ), lze očekávat, že se jejich úřadu podaří pro příští rok snížit poplatky za distribuci elektřiny až o 10 %. Tento krok státního úřadu, jehož hlavní náplní práce je regulace cen v energetice, lze samozřejmě jen vítat. Lze ale i vyjádřit politování, že k tomuto kroku se úřad neodhodlal již dávno, především za minulého vedení do roku 2011.
Podporované zdroje energie
Jak je patrné z grafů v analytické části Kalkulátoru cen energií TZB-info, mezi lety 2006-2013 vzrostla část ceny na podporu výkupu elektřiny z podporovaných zdrojů energie o 550 Kč/MWh. To zavinil především „solární malér“. Tedy naprosto chybně nastavený mechanismus stanovování výkupních cen elektřiny ze solárních zdrojů. Přičemž zdaleka největší nárůst 200 Kč/MWh nastal mezi roky 2010 a 2011.
Ing. Milan Bechyně, specialista pro energetiku portálu TZB-info komentoval na ČT24 snížení poplatků za distribuci elektřiny a plynu
Distribuce elektřiny
Je potřeba si ale všimnout i druhého vlivu na růst konečných cen elektřiny, o kterém se nemluví ani nepíše. Ve zmíněném období 2006-2013 rostla poměrně výrazně i cena za distribuci. Např. u společnosti ČEZ distribuce, a.s., která zajišťuje distribuci největšímu počtu odběratelů ČR, to je pro nejobvyklejší tarif D02d o 252 Kč/MWh. To je sice jen polovina nárůstu konečné ceny kvůli podpoře výkupu z podporovaných zdrojů energie, ale tady je potřeba se zeptat. Jak je možné, že se až do roku 2011 stále dařilo distribučním společnostem prokazovat Energetickému regulačnímu úřadu stálý růst tzv. uznatelných nákladů na distribuci.
Tyto náklady tvoří především nákladové účetní položky odpisů a ze strany omezeného počtu úředníků ERÚ jistě těžko kontrolovatelné náklady na údržbu, opravy a nové investice do rozsáhlých technických komplexů zařízení. A od roku 2012 došlo ke stagnaci a u společnosti EON dokonce k poklesu ceny. A na příští rok nyní předsedkyně ERÚ Alena Vitásková ohlásí předpokládané snížení poplatku za distribuci až o 10%.
Ukazuje to jednak na dobrou práci úřadu, ale možná i na značný podíl „vaty“ v balíku uznatelných nákladů. Rusnokova vláda našla v rozpočtu další asi 4 mld. Kč, které umožní pro příští rok „zastropování“ podílu ceny na podporu výkupu z podporovaných zdrojů na částce 495 Kč /MWh bez DPH.
Dotace na obnovitelné zdroje
Ve vyjádření mluvčího ERÚ J.Chvojky zazněla i informace k připravené novele zákona o podporovaných zdrojích energie, který má podle jeho slov mimo jiné zastavit další problém ohledně dotací, ekv. fotovoltaiky, tentokrát u biometanových stanic. Na ČT24 se více tomuto tématu účastníci debaty nevěnovali, požádali jsme proto o vysvětlení Ing.Vladimíra Stupavského, specialistu na bioenergetiku portálu TZB-info.
Energetický regulační úřad v poslední době rád straší dalším energetickým průšvihem, kterým by se mohla stát podpora biometanu. Téma je často v médiích propíráno a dochází k zavádějícím informacím nebo k záměně různých druhů bioenergií. Jak to tedy s tím „zlým“ biometanem je?
Bioplynová a biometanová stanice – je v tom rozdíl?
U biometanu se nejedná o klasický bioplyn, který se využívá k výrobě elektřiny a tepla a vzniká v bioplynových stanicích. Biometan se vyrábí v biometanových stanicích čištěním bioplynu od nežádoucích příměsí – především vody, oxidu uhličitého a sirovodíku. Hlavní rozdíl mezi bioplynovou a biometanovou stanicí tedy můžeme spatřit z pohledu využití vzniklého plynu. U bioplynové stanice je bioplyn využíván k výrobě elektrické a tepelné energie v kogenerační jednotce, kdežto v biometanové stanici bioplyn nevzniká, zde je již vzniklý bioplyn pouze čištěn na úroveň kvality zemního plynu a následně vtláčen do potrubní sítě zemního plynu. Alternativou od vtláčení může být využití biometanu jako palivo CNG pro motorová vozidla v silniční dopravě.
Bude biometan po fotovoltaice dalším průšvihem?
Zatím to tak rozhodně nevypadá. Pravdou je, že v České republice dnes není ani jedna výrobna biometanu. Důvodem je nízká dotační podpora, kterou by toto odvětví potřebovalo k rozvoji, a také četné legislativní komplikace při připojování a provozu biometanových stanic. Výroba biometanu není výhodná ani z pohledu provozovatelů bioplynových stanic. Ti by totiž s výrobou biometanu automaticky získávali nižší provozní podporu, nežli nárokují za výrobu bioplynu. Za každou MWh by si museli odečíst okolo 500 Kč.
Jedno je však jisté, v aktuálním Cenovém rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 4/2012 je prosté sdělení, že pro rok 2013 provozní podpora pro biometan není stanovena.
Plusovými body pro zavádění biometanových stanic, výrobu biometanu a jeho vtláčení do sítí zemního plynu je snižování závislosti na dodávkách zemního plynu ze zahraničí. Biometan totiž může být následně využit stejným způsobem jako zemní plyn. Potřebnou energii si tedy vyrobíme v místě spotřeby.
V Evropě je produkce a využívání biometanu běžně užívanou technologií. Např. Švédsko si takto vyrábí téměř polovinu veškeré spotřeby plynu a podobně je na tom i Dánsko, kde je tento vyčištěný bioplyn využíván v silniční a i železniční dopravě.