Recenzovaný Diagnostika je pro posuzování stavebních konstrukcí naprosto nezbytná. Stejně jako se vyvíjejí konstrukce, modernizuje se i diagnostika. V příspěvku jsou představeny základní skupiny současných diagnostických metod používané pro diagnostiku dřevěných prvků zabudovaných do konstrukce. Jsou rozděleny podle kritérií invazivnosti, přičemž u každé skupiny jsou dále vyjmenovány metody, které dané skupině náleží.
Recenzovaný Obor diagnostiky konstrukcí zažívá v posledním desetiletí dynamický rozvoj, daný vývojem a rozšířením nových NDT metod a přístrojové techniky. Současně lze v oboru sledovat změny těžiště zájmu, přesněji řečeno střídající se vlny zájmu o specifické typy diagnostiky zaměřené na speciální typy konstrukcí. Tyto vlny zájmu jsou způsobeny vždy nějakým směrem vývoje společnosti, stavebnictví a nejčastěji zásadní událostí v oboru. V posledních letech je mimořádná pozornost věnovaná předpjatým konstrukcím, zejména mostům v souvislosti s nedávnými haváriemi mostů z předpjatého betonu v České republice i zahraničí. Vzhledem k relativně velkému množství takovýchto mostů u nás, původem z druhé poloviny 20. století, jde o zásadní stavebně-technických průzkumů, směřujících ke zjištění stavu a zbytkové životnosti těchto konstrukcí. Příspěvek se věnuje rozboru možností stanovení stavu předpínací výztuže na úrovni současného stavu oboru diagnostiky konstrukcí.
Recenzovaný Článek se zabývá ověřením závislosti fyzikálních a mechanických vlastností na vlhkosti konstrukčního smrkového dřeva. Experimentem byla stanovena hustota dřeva, rozměrové a objemové bobtnání dřeva a pevnost dřeva v tlaku ve směru vláken. Byly vytvořeny grafy těchto veličin v závislosti na změně hmotnostní vlhkosti dřeva.
Recenzovaný Navzdory snahám o dodržení jakosti při výstavbě železobetonových konstrukcí, je poměrně běžnou vadou nesprávné vyztužení v rozporu s projektem, které může zapříčinit závažné poruchy konstrukce. Prokázání této vady je následně úkolem pro nedestruktivní zkušební metody. Klíčová je poté volba vhodné metody i zařízení.
Recenzovaný Příspěvek se zabývá problematikou identifikace původu a stanovení vlastností historických pálených zdících prvků při stavebně technickém průzkumu významného brněnského stavebního objektu z druhé poloviny 19. století. Autoři měli unikátní možnost pracovat s reprezentativním vzorkem cihel, použitých při stavbě objektu a jeho rekonstrukci.
V posledním desetiletí se mezi standardně užívané metody zařadilo užití georadaru, nicméně donedávna používané aparatury se vyznačovaly komplikovaností, zdlouhavostí měření a vyhodnocení měření vyžadovalo značnou odbornou erudovanost obsluhy. Přelomem se stal přístroj Hilti PS 1000, určený pro užití řadovými techniky při provádění stavebně technických průzkumů.
Dřevo je organický materiál a je často považováno za materiál s nízkou životností. V minulosti se však příliš nerozlišovalo mezi trvanlivostí dřeva a zdiva, dokladem toho jsou konstrukce, které oba materiály kombinují. Ve skutečnosti má dřevo vysokou životnost, pokud při návrhu dřevěné konstrukce dodržíme určitá pravidla.
Poměrně častým požadavkem v rámci stavebně-technických průzkumů historických konstrukcí je zjištění původu a stáří cihel, a současně stanovení fyzikálně-mechanických vlastností cihel v kontextu se statickým posouzením cihelného zdiva. Příspěvek se věnuje této problematice na příkladu průzkumu historické zděné mostní konstrukce.
