Při rekonstrukci veřejného osvětlení se obvykle požadavky omezují na pouhou starost o to, aby se použila svítidla s nižším příkonem než jaký mají ta stávající. Je to nesmyslný požadavek především tam, kde soustava zdaleka nesplňuje požadavky na kvalitní osvětlení. Což je, alespoň v malých obcích, obvyklý stav.
V minulém díle tohoto článku jsem rozebral některé z pozoruhodných změn obsažených v novelizované normě [2]. V tomto pokračování uvedu zbývající. Rozhodně nebudou popsány všechny novinky, protože to by vydalo nejméně na další díl. Ale věřím, že neopomenu alespoň ty nejdůležitější.
1. dubna vstoupila v platnost technická norma ČSN EN 12464-1 [2]. I tato norma se zdravým světlem úzce souvisí, stanoví pravidla pro správné (a zdravé) osvětlování pracovišť. V normě došlo k řadě změn. Drobným, ale i zásadním. Protože rozbor celé normy by byl neskutečně rozsáhlý, budu předpokládat, že čtenáři „starou“ verzi znají, a budu se věnovat především oněm změnám.
