Článek je zaměřen na stanovení tepelných zisků z vnitřního vybavení administrativních budov, jako jsou počítače, monitory, tiskárny, kopírky, faxy a skenery, které se významně podílejí na celkové tepelné zátěži pracovního prostředí.
Pro moderní kancelářské budovy a často i obytné domy a průmyslové stavby se stále zvyšují požadavky na chlazení. Částečně lze tyto potřeby uspokojit pasivním chlazením, které zajišťuje architektonicky vhodně řešené budova. Další rostoucí nároky mohou pak vedle tradičního kompresorového chladicího cyklu zajistit i tzv. alternativní způsoby chlazení. Tento článek se zabývá především možnostmi adiabatického chlazení.
V modelu se uvažovaly citelné i latentní zisky od zvířat a návštěvníků. Infiltrace případně větrání čerstvým vzduchem byly podrobně analyzovány. Dále bylo nutné v modelu vystihnout rozložení hmot a tepelných kapacit. Z tohoto hlediska byly důležité vodní nádrže, jejichž vliv na akumulaci tepla byl uvažován.
Jak uvedl profesor Santamouris při své přednášce na Semináři NAS Enerbuild v Praze, je v Řecku měrná spotřeba domů na vytápění vyšší nežli ve Švédsku a naopak Ve Švédsku je vyšší měrná spotřeba budov pro chlazení. Tento zdánlivý paradox je důsledkem dlouhodobého architektonického přizpůsobování budov místním klimatickým podmínkám.
Dne 11.10.2001 proběhl v Praze zajímavý seminář s názvem "Počítač pro vzduchotechniky". O jeho úšpěšnosti svědčí především to, že se ho účastnilo celkem 99 zájemců. V článku najdete stručný obsah semináře a upozornění na vybrané zajímavé programy. Pro tvůrce softwaru je určen formulář, prostřednictvím kterého lze zařadit programy do katalogu softwaru.