Nemám nic proti referenčním hodnotám aplikovaným na mobily, kde se jedná o krátkodobou expozici. Uplatňovat tyto hodnoty při výstavbě vysílačů vede k oprávněným stížnostem občanů, kteří mají základnovou stanici v blízkosti bytu. Jsou ozařováni, jako kdyby trvale volali 24 hod denně mobilem s výkonem 0,25–2 W.
Článek volně navazuje na dva předcházející díly publikované před více než rokem. Problematika působení elektromagnetického pole na lidské zdraví tehdy vyvolala mnoho reakcí a rozsáhlou diskuzi. Z osobních dotazů a z diskuze na Internetu bylo zjištěno, že předchozí článek byl napsán příliš odborně a nebyl v některých otázkách pochopen.
Z rozboru uvedeného v minulém čísle je zřejmé, že je zde zásadní rozpor mezi telekomunikačním zákonem a elektrotechnickými normami ČSN EN na jedné straně proti vládnímu nařízení o ochraně zdraví před neionizujícím zářením č. 480/2000 na straně druhé. Jak se tato nekompatibilita promítá do legislativy a jak se můžeme bránit před nevhodným umísťováním antén vysílačů v husté městské zástavbě?
Na začátku 21. století jsme svědky nevídaného nárůstu umělých zdrojů elektromagnetického pole (EMP) v souvislosti s bouřlivým rozvojem informačních bezdrátových technologií. Dnes se dokonce hovoří o "bezdrátové revoluci", která činí náš život bohatší a pohodlnější, ale má i svá negativa, která si zatím nepřipouštíme.
