Nedělní editorial - Obnovitelné a neobnovitelné zdroje energie
Využívání obnovitelných zdrojů energie je dnes již obvyklé mediální téma. To má výhody i nevýhody. Výhodou je, že informace o této problematice se postupně rozšiřuje z úzké skupiny ekologů, kteří jsou současně nadšenci a propagátoři využívání právě jen těch obnovitelných zdrojů, mezi širokou veřejnost. Nevýhodou je, že často "omílané" téma zevšední a stane se nezajímavým.
To, že někdo něčemu věří, něco prosazuje, je přirozené již od nepaměti. Jen se dřívější "reklama" na práci nebo výrobky místního tesaře, truhláře, kamnáře nebo sedláka ve vesnické hospodě nebo na tržišti změnila na dnešní miliardový kolotoč produktů PR agentur a médií, které možného spotřebitele stejně jako v minulosti přesvědčují, aby koupil, aby objednal. To je konkurenční prostředí, neboli trh, který funguje a jak jsme se v posledním desetiletí přesvědčili, dokázal výrazně zlepšit nabídku i kvalitu spotřebního zboží a většinou i úroveň služeb.
Trh funguje zdánlivě sám, ale při podrobnějším zkoumání zjistíme, že to tak úplně jednoduché není. I ten jednoduchý trh spotřebního zboží, který se vyvíjel od výměny kožešin, přes hřebíky po dnešní rozvinutý trh, pro který je typický např. jogurt, tričko nebo mobilní telefon, je svázán a regulován přísnými pravidly, která zakazují nesprávné míry, nekalou soutěž, prodej nekvalitních nebo zdravotně závadných výrobků apod. Tato omezující pravidla se vyvíjela a precizovala po dlouhá staletí.
Je ale možné předpokládat, že ekonomická tato ekonomická tržní pravidla budou platit i pro dnešní ohromný celosvětový trh s energiemi. Podle mého názoru ne. A jistě to není jen můj názor. Řada moudrých vlád a zákonodárných sborů především v západní Evropě to pochopila již dávno a vytváří zákony, které usměrňují a regulují trh s energiemi a rozvoj energetického hospodářství směrem, pro který se rozhodnou a který je z dlouhodobého hlediska pro tu kterou zemi nejvýhodnější.
Naše polistopadové vlády se bohužel v tomto směru jedna druhé velmi podobaly. A to tím, že žádný směr neměly. Poslední vláda sice zpracovala a v lednu r. 2000 schválila mnohastránkový dokument pod názvem Energetická politika. Na to, jak tato koncepce aktuálně zahrnuje současné trendy rozvoje energetiky, ukazuje např. graf předpokládaného vývoje struktury tuzemské spotřeby obnovitelných zdrojů. V něm je předpokládán doslova "raketový" růst podílu obnovitelných energetických zdrojů ze 2% v roce 1995 na asi 5% v roce 2030. Přitom např. v překladu publikace Erneuerbare Energien und Nachhaltige Entwicklung (Obnovitelné energie a trvalý rozvoj) vydané spolkovým ministerstvem životného prostředí SRN se uvádí: "... Toho, aby příspěvek obnovitelných zdrojů na světové spotřebě energie činil 50% a více, bude možno dosáhnout už do poloviny 21. století ...".
Na grafu je zajímavá i další skutečnost. Zatímco v roce 2000 byl podíl nakupovaných paliv (ropa, plyn, uran) asi 45% celkové potřeby, v roce 2020 již schválený dokument předpokládá, že to bude více jak 60%. To ale za předpokladu zdvojnásobení současného výkonu jaderných kapacit. Bude možné ale tyto kapacity zdvojnásobit? Umožní nám to stále přísnější bezpečnostní normy pro jadernou energetiku? Ale i kdyby se to podařilo, budeme mít jako stát ekonomické prostředky na to, abychom takováto množství paliv dovezli? Nejsem ekonom, proto se ptám povolanějších. Nebude to páni ekonomové zásadním způsobem omezovat ekonomický růst celého národního hospodářství?
Nebylo by lepší naši dlouhodobou koncepci mnohem více a razantněji zaměřit do rozvoje využívání obnovitelných energií, především pak biomasy a sluneční energie? To ale nesmí znamenat okamžité vyhlášení kampaně na znevýhodňování spotřebitelů energií neobnovitelných - fosilních jak jsme v našich zemích již několikrát zažili v opačném směru. Hospodárné a ekologické spalování domácího uhlí pro výrobu elektřiny i pro vytápění, stejně tak jako spalování zemního plynu pro svoji vysokou účinnost, dnešní dostupnost a nízký obsah emisí u moderních kotlů a samozřejmě i elektřina, topný olej a propan zůstanou jistě pro značnou část spotřebitelů zajímavé a ekonomicky nejvýhodnější zdroje energie a není možné a rozumné takový technický a ekonomický kolos jako je energetické hospodářství měnit zbrkle. Ale jde o směr. Snad by pro nás nebylo hanbou si vzít příklad, (i opisovat), od mnohem bohatších evropských států, (ne od USA), než jsme my. Jak to dokáží, že spotřebovávají mnohem méně energie na jednoho obyvatele a mnohem více se starají o využívání domácích obnovitelných energetických zdrojů na úkor nakupovaných. Dalším závažným argumentem pro tuto cestu je nutnost snižování emisí skleníkových plynů, ke kterému jsme se zavázali podpisem kjótského protokolu.
Srovnejte jen jednu aktualitu, která proběhla nedávno i v našem tisku:
Firma Siemens Power Generation postaví v Německu a v Itálii na klíč dvě elektrárny na výrobu elektrické energie z biomasy. Objem zakázky na obě elektrárny činí celkem cca 40 milionů EUR. V Helbře, 50 km od Halle, staví Siemens Power Generation pro firmu NEVAG, Langenhagen Hannover, elektrárnu na spalování starého dřeva s elektrickým výkonem téměř 6 MW. Generálním investorem zařízení je Umweltkontor Renewable Energy AG Erkelenz. Druhá elektrárna na výrobu elektrické energie z biomasy s elektrickým výkonem cca 10 MW vznikne v italském Cisterna di Latina v blízkosti Říma. Investorem je italská společnost Idro Company S.r.l. - soukromý výrobce elektrické energie. Obě elektrárny jsou modulového typu zařízení SiecoLine BioPower, které vyvinul Siemens, společně se zkušenými provozovateli, pro trh zařízení s biomasou. Obě elektrárny mají být uvedeny do provozu v polovině tohoto roku.
zdroj: Umweltschutz, 2002, 1-2, s.29
Prostě jako v té pojišťovací reklamě. Někdo má a někdo nemá, nebo spíš někdo bude mít a někdo nebude.
Když jste dočetli až sem, není Vám možná jasné, proč je úvaha o perspektivách rozvoje energetického hospodářství ČR obsahem redakčního editorialu TZB-info. Takže na vysvětlenou. Po období určitého hledání a vymezování obsahového zaměření portálu, bychom chtěli obsahovou koncepcí portálu do budoucna podporovat především rozvoj všech úsporných technologií, ve všech oborech TZB (vytápění, vzduchotechniky, vody, plynu, ...). To proto, že problematika energie a samozřejmě vody je z celého technického zařízení budov ta nejzávažnější a nejlevnější energie a voda je ta nespotřebovaná. A dále pak vyváženě informovat o všech novinkách, zajímavostech i dávno objevených a znovu zapomínaných zkušenostech z celého širokého oboru TZB, se samozřejmým důrazem na nové a méně známe směry rozvoje oboru. Internet jako nové informační médium má v tomto směru mnohem větší možnosti než ta tradiční. Při této práci uvítáme každý názor a radu Vás - našich partnerů.
Dobrou náladu a jarní sluníčko
Vám přeje Milan Bechyně