Jaká byla zima 2001/2002?

Nejprve si definujme, co rozumíme zimou. Z meteorologického hlediska jí chápeme obvykle jako období od 1. prosince do 28.(29.) února. Tedy na rozdíl od astronomů, kterým zima začíná až 21. prosince.

Vezmeme-li tedy v úvahu tyto tři měsíce, pak letošní zima jako celek, byla na našem území teplotně nadprůměrná, srážkově byla průměrná a co se slunečního svitu týče, užívali jsme si poněkud více slunečních paprsků, než bývá obvyklé.

Podívejme se nyní na pár extrémních údajů. Nejchladněji bylo 4. a 5. ledna, kdy teplota ojediněle poklesla pod -25°C, v Šumperku naměřili dokonce -26,7°C, ovšem ve Štítné nad Vláří to bylo -29,4°C! Chladné však bylo také štědrodenní ráno, kdy v Černé v Pošumaví naměřili -24,1°C. Naopak nejtepleji bylo 2. února, kdy v Klatovech naměřili 18,7°C. Velmi teplo však bylo i 29. ledna, kdy v Kopistech naměřili 18°C!

Letošní zimu jsme si také užili několik epizod poměrně silného větru, kdy nárazy větru přesáhly 30 m/s. K největrnějším dnům patřil 21. prosinec, kdy na Milešovce zaznamenali náraz 37 m/s (orkán), 25. prosince na Lysé hoře 34 m/s, 27. ledna 38 m/s na Milešovce a náraz kolem 33 m/s na Milešovce a Lysé hoře zaznamenali i 3., 12. či 19. února. A jak jsme na tom byli se sněhem? V první polovině zimy poměrně dobře, i v nížinách jsme se dočkali několika týdnů se souvislou sněhovou pokrývkou. V Praze leželo nejvíce sněhu 23. prosince a to až 17 cm, v Liberci to již bylo 55 cm dne 13. ledna a na Lysé hoře leželo nejvíce sněhu za celou zimu 3. ledna a to 188 cm.

Jaký tedy byl průběh počasí během letošní zimy?
Od začátku prosince až do 12. prosince převládalo počasí většinou teplotně normální nebo slabě podnormální. Ovšem v noci na 13. prosince nás od severovýchodu přecházela studená fronta a za ní k nám pronikl velmi studený vzduch. Pokles teplot byl opravdu výrazný, například v Brně bylo v poledne 12. prosince ještě kolem 0°C, tato teplota se zde udržela až do 21. hodiny a poté začala klesat a dopoledne 13. prosince naměřili -13°C, v Ostravě se během 16.00 hodin ochladilo o 16°C. Na Lysé hoře naměřili po ránu 13. prosince dokonce -24°C. Zejména na Moravě tak byly překonány rekordně nízké teploty z 13. prosince let minulých a co je nejvíc zvláštní, že jich bylo dosaženo právě v dopoledních hodinách. Vše navíc umocňoval silný nárazovitý severovýchodní vítr, díky němuž se vnímaná teplota pohybovala ještě o 10 až 15°C níže než naměřená teploměry. Po tomto ochlazení trvalo v dalších dnech chladnější počasí a navíc začalo občas sněžit, zejména v období kolem Vánoc. A jelikož se ke sněžení přidal i silný vítr, začaly se vytvářet sněhové jazyky a závěje.

Ty značně komplikovaly dopravu na silnicích, částečně i na železnici. Vrcholů bylo dosaženo 25. prosince a pak zejména 2. ledna, kdy i v nížinách vítr dosahoval běžně rychlosti kolem 15 m/s. Na horách se díky tomu vytvořilo vysoké lavinové nebezpečí. V dalších dnech se počasí uklidnilo, ale udeřily zase silné mrazy (viz výše 4. ledna) a teploty se pohybovaly pod dlouhodobými průměry. Navíc se začala vytvářet inverze. Situace se začala měnit po 18. lednu, kdy se prosadilo sílící západní proudění a s ním i teplejší vzduch od západu až jihozápadu. Díky tomu teploty začaly vystupovat až k 10°C. V závěru ledna k nám pak proudil velmi teplý vzduch a v Praze-Klementinu padl šest dnů po sobě teplotní rekord. I začátek února byl ve znamení spíše teplejšího proudění, kdy se na horách střídalo sněžení s deštěm a sněhové pokrývky dále spíše ubývalo. Situace se podstatněji změnila až po 20. únoru, kdy k nám od severozápadu začal proudit chladný vzduch a na horách začalo opět vydatněji sněžit, na Churáňově tak 25. února naměřili 98 cm, v nížinách to však stačilo jen na několik málo centimetrů. V závěru února pak opět přišla obleva.

Celkově lze tedy říci, že první polovina zimy se skutečně chovala jako zima, ovšem ve druhé polovině se opět prosadil trend teplých zim let devadesátých (www.meteopress.cz).