Nedělní editorial - Velikonoční o naší přírodě

Podněty pro toto zamyšlení byly pro mne v poslední době dva. Jednak ostrá předvolební výměna názorů, která probíhá a v minulém týdnu nabrala na intenzitě, mezi Václavem Klausem a lidmi z ekologických aktivit v Lidových novinách. Druhým podnětem, kterému bych se dnes chtěl věnovat byl odborný seminář Dřevostavby s podtituly - stavební systém budoucnosti, dřevo - surovina moderního člověka, dřevo - ekologie a úspory.

Dvoudenní seminář opakovaně vzorně uspořádala Vyšší odborná škola ve Volyni pod vedením ředitele školy RNDr. Jiřího Homolky. Byla to konference určená pro stavaře a architekty. Hodně jsem předem zvažoval, zda se zúčastnit. Po jejím absolvování ale mohu konstatovat, že vůbec nelituji a že jsem se vůbec necítil mimo obor TZB. Značná část příspěvků se totiž zabývala problematikou úspor energie, izolačními vlastnostmi staveb a vytápěním.

U semináře na toto téma je pochopitelné, že v každém příspěvku přednášející vyzdvihovali vynikající vlastnosti dřeva jako stavebního materiálu, nových lepených materiálů ze dřeva a u nás nového stavebního prvku, který se v Kanadě, USA a západní Evropě používá již několik desetiletí, OSB (dřevovláknitých) desek. Celkem si dovedu představit, že pokud bych se ocitl na semináři výrobců cihel, nebo plynosilikátových stavebních materiálů, tak by tomu bylo obdobně, protože žijeme v tržním hospodářství.

Co mne ale mimořádně zaujalo a opakovalo se v několika příspěvcích, byla dvě konstatování. Tím prvním bylo, že se u nás ročně těží méně dřeva než dorůstá, a tím druhým pak související konstatování, že jsou naše lesy přestárlé. Uvědomil jsem si znovu v těchto souvislostech možnosti využití toho dřevního odpadu, který při zpracování dřeva vzniká, pro vytápění i pro výrobu elektrické energie. Co víc by ekologii této země prospělo, než hospodárné a ekologicky citlivé využití domácích energetických zdrojů. Tím největším je uhlí, které se samozřejmě dá spalovat barbarsky s nízkou účinností a vysokou produkcí škodlivin anebo, jak nám ukáže seriál článků prof. Noskieviče - Uhlí za nic nemůže, i hospodárně a s minimálními dopady na ekologii. A tou druhou domácí energetickou surovinou je dřevo, nebo při širším pojetí a zahrnutí i slámy, sena a rychlerostoucích dřevin a bylin, obecněji fytomasa. Ta má proti uhlí a dováženým fosilním palivům několik dalších předností.

První přednost je globální. Spalování fytomasy nezatěžuje atmosféru produkcí "skleníkového" plynu CO₂, protože stejné množství tohoto plynu fytomasa při svém růstu spotřebuje. Další přednosti jsou naopak regionální. Představme si stav, kdy významná část energie, která se v regionu spotřebovává, by se i v regionu produkovala z odpadního dřeva a další fytomasy. Pak i významná část peněz, které z regionu odtékají venkovním dodavatelům energií zůstalo v regionu a přineslo by to do tohoto regionu i pracovní místa. A dalším místním ekologickým přínosem by byly čisté, zdravé lesy a dostatek voňavého dřeva pro použití na stavbách a rekonstrukcích našich domů.

V řadě zemí světa již tento moderní směr udržitelného rozvoje moudré vlády pochopily a promyšlenými systémy podpor nastavily takové tržní prostředí, aby se mohl prosadit oproti ohromné ekonomické síle ropným, plynárenským a elektrárenským fosilně-jaderným nadnárodním sdružením. U nás je zatím státní systém podpor složitý, neprůhledný a tím víceméně symbolický. Je to tím, že vládnoucí strany ČSSD a ODS tuto filosofii nesdílejí (až na malé výjimky jakou je např. ministr Kužvart), ale podléhaly a podléhají silným lobistickým tlakům výše uvedených podnikatelských subjektů (ministři Dyba, Dlouhý, Benda, Grégr), nebo věří na neviditelnou ruku trhu jako Václav Klaus.

Zkuste se při velikonoční procházce podívat na přírodu a zamyslet nad možnostmi produkce energetických surovin v tom "Vašem" domácím, nebo rekreačním regionu a popřípadě sem napsat i svůj názor. Já to udělám na Šumavě, v okolí Kašperských hor.

Hezké Velikonoce a ženám co nejpříjemnější pomlázku
přeje Milan Bechyně