Ministerstva mají na státní energetickou politiku rozdílné názory

Dozvěděli jsme se zde, že Vaše dotace Státního fondu životního prostředí byla více jak 100 milionů korun. Máte po dnešku pocit, že to byly dobře umístněné peníze?

Ten pocit jsem měla už v době, kdy se žádost vyhodnocovala. Státní fond životního prostředí totiž pečlivě hodnotí každou žádost předtím, než ji navrhuje ke kladnému či zápornému rozhodnutí ministra. Hodnocení je prováděno s využitím 4 skupin kritérií, konkrétně se jedná o skupinu kritérií ekologických, jejíž váha je 30 %, o skupinu ekonomických kritérií, jejíž váha je také 30 %, o skupinu regionálních kritérií, jejíž váha činí 20 % a o skupinu kritérií technické úrovně řešení - opět s váhou 20 %. Jedná se tedy o srovnání ekologického přínosu s náklady na jeho dosažení, ideální jsou co nejnižší náklady a co nejvyšší ekologický efekt. Samozřejmě všechny projekty, které podporujeme takto ideální nejsou a tento projekt se ve srovnání s dalšími projekty z oblasti obnovitelných zdrojů energie nachází v té rovině "zlaté střední cesty".
Už v době kdy jsme projekt navrhovali ke kladnému rozhodnutí pana ministra jsme věděli, že to rozhodně vyhozené peníze nebudou. Dnes jsem měla možnost i v praxi vidět, že naše hodnocení projektu bylo správné. Prostředky se zúročily a ještě zúročí maximálně. Samozřejmě ještě uvidíme, co přinese zkušební provoz.

Máte pro příští rok nějakou podobnou akci?

V současně době je připravována podobná akce "Teplofikace v městě Hartmanice II". Byla dokonce oceněna na veletrhu Aqua-therm Praha 2001 - v rámci doprovodného programu "Země pro vnoučata" čestným uznáním. První etapa se osvědčila, město Hartmanice s úspěchem dokončilo realizaci a vytápění městečka bez problémů funguje. Podařilo se přesvědčit velké množství lidí, aby využívali nabízených služeb z kotelen, takže rozhodnutí městského zastupitelstva o realizaci druhé etapy je přirozeným vývojem. A i tuto druhou etapu financujeme z prostředků Státního fondu životního prostředí. Nejsou to sice tak vysoké investice jako v případě Bystřice (cca 30 mil korun) a prostředky jsou poskytovány jak formou dotace, tak formou půjčky, ale pokud bychom sečetli první a druhou etapu, jedná se o akci velkého rozsahu, samozřejmě i s odpovídajícími náklady.

Jak byste odhadla časový horizont od doby, kdy se nějaký starosta rozhodne, že by rád zrealizoval podobnou akci a podá k Vám žádost, do dnešního dne, kdy je akce završena?

Proces podání žádosti na Fond se odstartuje její registrací. Registrována je každá formálně úplná žádost. Každá žádost projde hodnocením, jak jsem jej popisovala - ekonomika, ekologie, regionální vyjádření a technická úroveň řešení Tento proces probíhá před konáním tzv. Rady Fondu. Rada Fondu je poradní orgán pana ministra, schází se 4x do roka. Žádosti jsou 4x do roka tak, jak k nám přijdou, po skupinách hodnoceny. Rada Fondu je pak doporučí panu ministrovi ke kladnému rozhodnutí či zápornému, ministr pak definitivně rozhodne o poskytnutí podpory na konkrétní opatření k ochraně životního prostředí. Tento proces trvá zhruba 3 měsíce. Následuje doba přípravy smlouvy se Státním fondem životního prostředí. Na tento proces je vyhrazena pro žadatele lhůta 5 měsíců. To je samozřejmě ta nejdelší lhůta. Často se stává, že žadatelé předkládají podklady ke smlouvě třeba do měsíce, ale 5 měsíců je nejdelší lhůta, do kdy rozhodnutí pana ministra platí. Poté ztrácí platnost a Fond má právo od takového rozhodnutí odstoupit. Jakmile se uzavře smlouva, může nastat realizace akce.
My u každé akce požadujeme vlastní účast prostředků, tudíž každý žadatel začíná ze svého a teprve poté nám předkládá faktury k proplacení. Pokud předkládané faktury opravdu odpovídají projektu, na základě kterého byla dotace poskytnuta, jsou finanční prostředky uvolněny. Pak záleží na době realizace akce. Po kolaudaci akce následuje závěrečné vyhodnocení akce. V rámci tohoto vyhodnocení akce kontrolujeme, zde jsou splněny termíny realizace a ekologické efekty. V případě, že termíny nejsou splněny a v případě, že nejsou splněny ani ekologické efekty, máme možnost uplatnit určité sankce a to v rámci tzv.10% ní pozastávky - pojistka SFŽP, akce je financována průběžně a 10% dostane žadatel až pokud je závěrečné vyhodnocení akce zcela v pořádku - definitivní přiznání podpory.
Ještě poznámka: co se týká financování - Fond má jednu obrovskou výhodu, umožňuje tzv. meziroční převod prostředků. Nenutíme žadatele vynakládat finanční prostředky na konci roku, aby se "utratil" limit.

Víme, že z SFŽP byly poskytovány v minulosti prostředky i třeba na akce přímotop elektrický nebo plošné plynofikace. Jak to vidíte z dnešního hlediska? Bylo to tehdy dobré rozhodnutí, nebo to vidíte jako chybu koncepčního charakteru. Z Vašeho pohledu dnes, jako ředitelky Fondu.

Já jsem před nástupem na Fond, tzn. před rokem a půl pracovala asi 6 let na Ministerstvu ŽP, kde tenkrát byl připravován jednak tzv. Program na ozdravení ovzduší (6 miliard do ochrany ovzduší ČR). Zároveň v té době také fungovala tzv. Ekomiliarda a zároveň také fungoval program, který se nazýval Pohřebné. To byly prostředky, které se dříve věnovaly horníkům, a protože tenkrát nebyly prostředky využívány tak, jak měly, vláda rozhodla o jejich využití pro zlepšení stavu životního prostředí zejména v severních Čechách, ale i na severní Moravě a v hlavním městě Praze. Tyto 3 programy, nejprve fungovala Ekomiliarda a Pohřebné, byly zaměřeny na podporu výstavby čistíren odpadních vod, na výstavbu středotlakých plynovodů a mimo jiné i na výměnu "kotlů" (Pozn.: jakým způsobem byl neekologický zdroj nahrazen, jestli elektrickým přímotopem nebo kotlem na plyn, nebylo z pohledu poskytnutí podpory důležité).
Co se týče Programu na ozdravení ovzduší, svědomitě musím říci, že pouze 1 promile ze 6 mld bylo vynaloženo na změny neekologického vytápění za ekologické, tzn. ne jenom na přímotopy (1 promile = cca 1 mil korun, který byl na tuto oblast věnován). Tedy tvrzení, že MŽP tenkrát finančně podporovalo masivně přímotopy není přesné. Fakt, že z hlediska příprav ČR na vstup do EU nemáme v oblasti ochrany ovzduší tak velké problémy jako např. v oblasti ochrany vod, vyplývá právě z realizace uvedených 3 programů. Myslím si, že tak velká investice do oblasti ochrany ovzduší již nikdy zrealizována ze strany státu nebude.

Zastavím se u plynofikace - tam také šly peníze z Fondu životního prostředí?

Ano, samozřejmě. A jdou do dnešní doby.

Nebylo lepší tehdy se věnovat fytopalivům, biopalivům, biomase než plynofikace?

Víte ono všechno má svůj vývoj. Samozřejmě, když bychom to brali z pozice dnešních zkušeností, tak bychom si mohli říci, že už tenkrát jsme se měli věnovat více podporám tohoto charakteru. V každém případě je pravda ta, že vláda si uvědomila, že nejenom přes plynofikace vede cesta k ochraně ovzduší. Velkým dílem k tomu také přispěly zkušenosti z Rakouska, Dánska. Vládní program na podporu úspor energie a využívání obnovitelných zdrojů energie je toho důkazem (funguje již 3 roky).

Dnes je možno získat dotace na obnovitelné zdroje energie nebo na úspory energie ze 3 zdrojů . Myslíte si, že tato koncepce je správná, že stát dává prostředky třemi různými cestami a není to nijak koordinované? Nebylo by lepší, aby prostředky byly poskytovány podle jednotných kritérií?

Není pravda, že tento proces není koordinován. Koordinováno je to v rámci zmíněného vládního programu, ten má 2 části. Zhruba by se dalo říci, že úspory energie jsou pod křídly ČEA, jejíž matkou je Ministerstvo průmyslu a obchodu a využívání obnovitelných zdrojů energie je pod křídly Státního fondu, jehož matkou je Ministerstvo ŽP. My na obnovitelné zdroje vynakládáme ročně 800 mil korun, ČEA na úspory energie 150 mil korun. Co se týče ostatních ministerstev, která jste zmínil, např. Ministerstvo pro místní rozvoj hradí přes program rozvoje bydlení aktivity, které se ovšem nepřekrývají s aktivitami hrazenými z ČEA a ze Státního fondu.

Když tvoříte Vaše programy podpory, tvoříte je podle nějaké energetické koncepce státní energetické politiky. Myslíte si, že v současné době je pro Vás dostatečně jasná státní energetická politika?

My netvoříme tyto programy, protože naším správcem je Ministerstvo ŽP a směrnice a programy, které nabízíme žadatelům vycházejí z dílny Ministerstva ŽP. Tím ovšem nechci říci, že se na tvorbě uvedených pravidel nepodílíme, naopak velmi úzce s ministerstvem spolupracujeme. Pokud se týče Státní energetické politiky, Ministerstvo ŽP sleduje a sledovalo přípravu a vývoj tohoto dokumentu, připomínkuje a připomínkovalo jej ze svého pohledu. Ale nakonec, . . . postoj MŽP je dostatečně odborné veřejnosti znám. Čili se snažíme i ministerstvo sdělit a říci, že by znění mělo být upraveno, aby v praxi to bylo daleko hladší a průchozí.