Technické konopí má budoucnost, ale ...
Rozhovor s Ing. Václavem Sladkým, pracovníkem Výzkumného ústavu zemědělské techniky Praha-Ruzyně.
Polní den sklizně konopí, Unhošť 2001 - tak se nazývalo setkání odborníků na pěstování a sklizeň technického konopí, které se uskutečnilo 11. září v areálu Hospodářského družstva v Unhošti. Součástí setkání, na kterém se podílela i firma Agritec, výzkum, šlechtění a služby, s.r.o. Šumperk, se stalo i předvádění sklizňových strojů v porostu. Ovšem nad budoucností této "kontroverzní" rostliny visí několik otazníků. Ty největší se týkají jejího využití zejména pro účely vytápění. A právě o tom jsme hovořili s Václavem Sladkým.
Proč se zabýváte právě konopím?
Náš ústav se zabývá technologií pěstování a sklizně konopí již několik let. Výrazným impulsem se však pro nás stal ten fakt, že před dvěma roky bylo pěstování konopí s nízkým obsahem halucinogenních látek povoleno. Vrátíme-li se do historie, dříve se na našem území konopí pěstovalo ve velkém měřítku, dokonce na několika tisících hektarech, byla to základní textilní surovina jako například len. Za druhé světové války především americká armáda potřebovala konopí k výrobě plachet, sítí, lan a tak podobně. Po válce však přišel zákaz tuto surovinu k obdobným účelům využívat. Svou roli v tom pochopitelně sehrál vynález silonu.
Zákaz využívání konopí k průmyslovým účelům - to byla vlastně odezva amerických zákonů. Evropa ten zákaz víceméně respektovala. To však neznamenalo, že se odborníci přestali tímto zemědělským produktem zabývat.Pěstitelé se pomocí genetického šlechtění snažili minimalizovat přítomnost THC látek, což se jim do dnešních dnů víceméně podařilo.
Můžete být konkrétnější?
Konopí, které - jednoduše řečeno - poskytuje pevné vlákno, obsahuje ze 2/3 jeho hmotnosti také pazdeří, což je vlastně dříví, tedy hmota, jež se nehodí ke zhotovování výrobků o nichž jsem hovořil. Je to vlastně vnitřní náplň stonku, čili čisté dřevo, celulóza. Samozřejmě, že se může svým způsobem stát biomasou ve formě peletek nebo granulí určených k ekologickému vytápění v automatických kotlích. Ovšem výnos ze sklizně konopí by se musel pohybovat v číslech deset tun na hektar. Anebo ještě přesněji: z každého metráku technického konopí by bylo potřeba získat 50 kg pazdeří, jehož měrná hmotnost se po vysušení a zpracování do peletek zvyšuje až desetkrát.
Co nám tedy brání, abychom pazdeří tímto způsobem využívali?
Nejsou k tomu vytvořeny podmínky. Konopí se v celé České republice pěstuje pouze na ploše 50-70 hektarů. Výrobní cena peletek by byla tedy příliš vysoká. Pazdeří se dnes používá jako stelivo pro domácí zvířata a například i ve stájích pro koně. Jeho cena se pohybuje okolo 5 korun za kilogram.To je příliš vysoká cena, než abychom spekulovali o tom, zda je využitelné k výrobě paliva. Ekonomické předpoklady k takovému kroku prostě v dnešní době zatím neexistují. Přitom lze pazdeří pokládat za ideální surovinu právě pro palivo budoucnosti . V domácnostech i přivytápění větších objektů a dokonce celých obcí.
Lze tuto situaci vůbec vyřešit?
Doufám, že ano.Ministerstvo zemědělství by ale mělo v tomto případě přehodnotit svou politiku.
Zaprvé: zatím z jeho strany nevidíme vůli technické konopí pro textilní a další účely ve větším měřítku pěstovat tak, jak se to například děje v Holandsku, Francii nebo Španělsku. Pěstitelské plochy by bylo potřeba rozšířit na stovky až tisíce hektarů.
Za druhé: v Čechách je zatím v provozu pouze pět výroben peletek. Počítá se s tím, že by jich v budoucnu mělo být až sedmdesát. Ale zatím nevíme v jakém časovém horizontu a ministerstvo průmyslu se k této otázce doposud nevyjádřilo.
A za třetí: jak potvrdilo setkání odborníků na pěstování a sklizeň konopí právě zde v Unhošti, technická úroveň a vybavenost sklizňových strojů nedopovídá našim požadavkům, přestože například firma Agritec ze Šumperka spolupracuje s výrobci těchto strojů v Německu. Koneckonců, v Unhošti svá zařízení němečtí kolegové předvedli a my jsme s nimi navázali úzkou spolupráci. Ale i v této vyspělé evropské zemi jsou sklizňové stroje dosud ve fázi prototypů.