Zákon č.406/2000 Sb. o hospodaření energií

1. Předmět zákona a jeho základní pojmy (§1 a §2)
Zákon o hospodaření energií (dále jen zákon) stanoví podmínky za kterých se uskutečňuje hospodárná výroba,přenos,přeprava,distribuce a spotřeba všech forem energie (zejména teplo a elektřina) a všech druhů paliv (tuhá paliva, kapalná paliva a plynná paliva).
Cílem zákona je zajištění vyšší hospodárnosti v využívání paliv a energie a tím i zvýšení ochrany životního prostředí dané především omezením jejich spotřeby.

2. Hlavní energetické dokumenty (§3 a §4)
Zákon definuje hlavní energetické dokumenty, kterými jsou :
- Státní energetická koncepce
- Územní energetická koncepce

K uvedeným energetickým dokumentům je možno uvést:
Státní energetická koncepce.
   Je to základní strategický dokument, který s výhledem 20 roků vyjadřuje hlavní cíle státu v energetickém hospodářství.Tyto cíle musí být v souladu jak s potřebami hospodářského rozvoje tak i s požadavky ochrany životního prostředí.
Návrh Státní energetické koncepce zpracovaný Ministerstvem průmyslu a obchodu (dále jen ministerstvo) schvaluje vláda a ministerstvo pak provádí pravidelné vyhodnocování koncepce a navrhuje případné změny.
Územní energetická koncepce.
   Tato koncepce vychází ze Státní energetické koncepce a zaměřuje se na řešení energetického hospodářství v příslušném kraji, případně jiném územním celku (statutární město, obec apod.). Obsahem Územní energetické koncepce je zejména výhled řešení energetického hospodářství příslušného území, rozbor možných způsobů jeho zásobování palivy a energií včetně očekávaného vývoje, rozbor dosažitelných úspor a využitelných obnovitelných zdrojů v příslušné oblasti apod. Podrobnosti obsahu Územních energetických koncepcí pro určité období určuje nařízení vlády.

3. Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů (dále jen Program).
Tento Program je dokument, který vyjadřuje aktuální cíle snižování spotřeby paliv a energie jejich hospodárnější spotřebou a širším využíváním obnovitelných a druhotných zdrojů energie v souladu s hospodářskými potřebami a zásadami ochrany životního prostředí. Program zpracovává ministerstvo na čtyřleté období a pravidelně jej vyhodnocuje, případně upravuje a doplňuje. K uskutečňování Programu mohou být poskytovány dotace ze státního rozpočtu na následující opatření:

1. energeticky úsporná opatření k zvyšování účinnosti užití energie,
2. rozvoj kombinované výroby elektřiny a tepla,
3. modernizaci výrobních a rozvodných zařízení energie,
4. moderní technologie a materiály pro energeticky úsporná opatření,
5. rozvoj využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie,
6. osvětu, výchovu,vzdělávání a poradenství v oblasti nakládání s energií,
7. vědu, výzkum a vývoj v oblasti nakládání s energií,
8. zpracování územních energetických koncepcí.

Podmínky, za kterých může být poskytnuta dotace na opatření uvedená v Programu, stanoví nařízení vlády.

4. Opatření pro zvyšování hospodárnosti užití energie (§6 až §10)
Zákon stanoví opatření vedoucí k zvyšování hospodárnosti užití energie jako je zhospodárnění zdrojů a rozvodů energie, energetických spotřebičů, vytápěných budov, zavádění kombinované výroby tepla a elektřiny. Jejich součástí je také vybavování spotřebičů energetickými štítky a provádění energetických auditů u vybraných staveb a zařízení energetického hospodářství.

Výroba a rozvod tepla
Jak při výrobě tak i při rozvodu energie (tepelné i elektrické) musí být zajištěna minimální účinnost stanovená zvláštními vyhláškami.Uvedená povinnost se vztahuje na zařízení (zdroje a rozvody energie) nově vybudovaná a dále pak na zařízení rekonstruovaná po termínu účinnosti zákona.

Energetické spotřebiče
Výrobci, dovozci a distributoři energetických spotřebičů mohou podle zákona uvádět na trh pouze takové spotřebiče, které mají energetickou účinnost dosahující minimálně takové hodnoty, kterou určuje zvláštní vyhláška. Tento požadavek se týká všech energetických spotřebičů vyráběných, dovážených nebo distribuovaných po termínu účinnosti vyhlášky.

Vytápěné budovy
K každé žádosti o stavební povolení na výstavbu nových nebo rekonstrukci stávajících budov musí jejich vlastník nebo společenství vlastníků (dále vlastník) přiložit písemnou dokumentaci, která prokazuje zajištění požadavků hospodárné spotřeby (tepelná charakteristika, tepelný odpor obvodové konstrukce, tepelná stabilita aj.). Vedle toho nesmí tyto nové nebo rekonstruované budovy překračovat zvláštní vyhláškou stanovené měrné ukazatele spotřeby tepla pro vytápění a pro přípravu teplé užitkové vody. Výjimku představují pouze stavby, u kterých jejich vlastník prokáže zvláštním odborným energetickým posouzením (energetickým auditem), že to není technicky dosažitelné nebo ekonomicky vhodné s ohledem na životnost budovy, její provozní účely apod.
Vlastníci budov musí stávající budovy do 4 roků od nabytí účinnosti zákona vybavit přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům (tj. uživatelům bytů a nebytových prostor).V bytech a nebytových prostorách vybavených topnými radiátory jde o jejich vybavení regulačními ventily s termostatickými hlavicemi, případně jiným druhem regulace vnitřní teploty. Požadavky na vybavení budov regulačními zařízeními stanoví zvláštní vyhláška. Tato vyhláška stanoví také základní pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody s výjimkou dodávek uskutečňovaných pouze pro vlastní spotřebu. Výjimkou mohou být také dodávky pro nebytové prostory a dodávky pro byty při souhlasu alespoň dvou třetin nájemníků (nebo vlastníků). Podmínkou však je, že nebudou překročeny limity stanovené vyhláškou.

Kombinovaná výroba elektřiny a tepla
Zákon stanoví, že výrobci tepla nebo elektřiny při budování nových zdrojů nebo při rekonstrukci stávajících zdrojů musí od určitého výkonu tepelného (MW_t) nebo elektrického (MW_e) zdrojů (5 MW_t tepelného výkonu u zdrojů tepla, 10 MW_e elektrického výkonu u parních kondenzačních elektráren, 2 MW_e u zdrojů s plynovými turbínami či 0,8 MW_e u zdrojů s pístovými motory) zajistit k příslušné projektové dokumentaci vypracování odborného energetického auditu, který posoudí možnost a výhodnost kombinované výroby. Na základě výsledku tohoto auditu může příslušný výrobce upřesnit svůj investiční záměr.

Energetické štítky
V tomto ustanovení zákon ukládá všem výrobcům a dovozcům hromadně používaných energetických spotřebičů, aby je opatřovali tzv. energetickými štítky, na kterých budou v Českém jazyce uvedeny údaje o měrné energetické spotřebě, minimální a maximální energetické účinnosti a vlivu provozu spotřebiče na životní prostředí.
K každému spotřebiči musí být vedle toho připojena technická dokumentace v českém jazyce, ve které musí výrobce nebo dovozce uvést:

1. obchodní firmu nebo jméno výrobce a dovozce,
2. všeobecnou charakteristiku výrobku,
3. údaje a výkresy konstrukčních prvků spotřebiče v vztahu k vlastnostem, které významně ovlivňují spotřebu energie,
4. výsledky měření energetické spotřeby a účinnosti prováděných podle vropských norem, které jsou určujícím faktorem příslušného typu spotřebiče,
5. návod k obsluze.

Výběr energetických spotřebičů podléhajících těmto požadavkům i podrobnosti jejich označování stanoví zvláštní vyhláška.

Energetický audit a auditor
V této části zákona jsou uvedeny požadavky jak na energetické audity tak i na příslušné fyzické osoby, tj. auditory, kteří energetické audity zpracovávají.
Zpráva o energetickém auditu musí mj.obsahovat:

1. hodnocení současné úrovně posuzovaného energetického hospodářství a budov,
2. celkovou výši technicky dosažitelných energetických úspor,
3. návrh vybrané varianty doporučené k realizaci energetických úspor včetně ekonomického zdůvodnění,
4. závěrečný posudek energetického auditora.

Povinnost podrobit své energetické hospodářství a budovu energetickému auditu se podle zákona vztahuje na

1. každou fyzickou nebo právnickou osobu, která žádá o státní dotaci v rámci Programu,
2. organizační složky státu,organizační složky krajů a obcí a příspěvkové organizace s celkovou roční spotřebou energie vyšší, než je vyhláškou stanovená hodnota 3 500 GJ,
3. fyzické nebo právnické osoby, s výjimkou příspěvkových organizací, s celkovou roční spotřebou energie budov samostatně zásobovaných vyšší než je vyhláškou stanovená hodnota 700 GJ.

Organizační složky státu, organizační složky krajů a obcí a příspěvkové organizace jsou povinny splnit opatření a lhůty stanovené v rozhodnutí Státní energetické inspekce, které jsou příslušné audity na vyžádání předkládány.
Audity musí zajistit také všichni stavebníci u nových staveb nebo při rekonstrukci stávajících staveb, jejichž celková roční spotřeba energie převyšuje vyhláškou stanovenou hodnotu 700 GJ.
Energetickým auditorem je fyzická osoba,která je zapsána do seznamu auditorů. K zapsání musí splnit následující požadavky

1. složení odborné zkoušky,
2. způsobilost k právním úkonům,
3. bezúhonnost daná tím, že uchazeč nebyl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo jiný trestný čin související s předmětem činnosti auditora,
4. požadovaná odborná způsobilost.

5. Působnost ministerstva, kontrola zákona, příslušné sankce a závěrečná ustanovení (§11 až § 15)
V této části zákona je popsána působnost Ministerstva průmyslu a obchodu v oblasti vymezené zákonem, působnost Státní energetické inspekce při kontrolách dodržování příslušných ustanovení zákona a odpovídající sankce při nedodržení těchto ustanovení.
Působnost ministerstva
Ministerstvo podle ustanovení zákona:

• rozhoduje o přidělování dotací,
• sleduje vývoj účinnosti užití energie,
• působí na snižování její spotřeby a na snižování negativních dopadů na životní prostředí při vytápění, rozvodu a používání energie.
• vyhodnocuje výsledky Programu
• zabezpečuje činnosti spojené s poradenstvím,vzděláváním a propagací efektivního využívání energie
• zajišťuje náležitosti spojené ze zkoušením energetických auditorů s jejich zápisem do evidence a se zrušením zápisu apod.

Uvedenými činnostmi může ministerstvo pověřit k tomu určenou organizační složku státu.

Kontrola dodržování ustanovení zákona č. 406/2000 Sb. odpovídající sankce
Kontrolou dodržování ustanovení zákona o hospodaření energií je na základě zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) pověřena Státní energetická inspekce.
Pokuty za porušení ustanovení zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií jsou odstupňovány podle závažnosti nedodržených ustanovení v rozmezí 100 000 Kč až 5 000 000 Kč.

Ochrana zájmů chráněných zákonem č. 406/2000 Sb. ve stavebních řízeních
Ministerstvo a Státní energetická inspekce jsou v smyslu zákona č. 50/1997 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů dotčenými orgány státní správy při ochraně zájmů chráněných tímto zákonem v stavebních řízeních. Ministerstvo průmyslu a obchodu zajišťuje tuto činnost v řízeních prováděných Ministerstvem obrany, Ministerstvem vnitra nebo Ministerstva spravedlnosti, pokud u některých staveb tato ministerstva vykonávají působnost stav bních úřadů. Státní energetická inspekce tuto činnost zajišťuje v řízeních prováděných ostatními stavebními úřady.

Účinnost zákona
Zákon nabývá účinnosti 1.1.2001.

6. Přehled vyhlášek a jiných legislativních předpisů, které zajišťují realizaci zákona o hospodaření energií
K zajištění realizace jednotlivých ustanovení zákona slouží následující vyhlášky ev. nařízení vlády:

• Vyhláška, kterou se stanoví minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie
• Vyhláška, kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie pro rozvod tepelné energie a vnitřní rozvod tepelné energie
• Vyhláška, kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody, měrné ukazatele spotřeby tepla pro vytápění a pro přípravu teplé užitkové vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům
• Vyhláška, kterou se stanoví podrobnosti pro přípravu a uskutečňování kombinované výroby elektřiny a tepla
• Vyhláška, kterou se stanoví postup označování energetických spotřebičů energetickými štítky a zpracování technické dokumentace a podrobnosti účinnosti užití energie pro spotřebiče uváděné na trh
• Vyhláška, kterou se stanoví podrobnosti náležitostí energetického auditu
• Vyhláška, kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při spotřebě tepla v budovách
• Vyhláška, kterou se stanoví vymezení zdrojů energie, které budou hodnoceny jako obnovitelné
• Vyhláška, kterou se stanoví účinnosti užití energie při přenosu, distribuci a vnitřním rozvodu elektrické energie
• Nařízení vlády, kterým se stanoví podrobnosti zpracování územní energetické koncepce
• Nařízení vlády, kterým se stanoví pravidla pro poskytování dotací na podporu Národního programu hospodárného nakládání s energií a využívání jejich obnovitelných a druhotných zdrojů

Uvedené prováděcí vyhlášky jsou v současné době připraveny k mezirezortnímu připomínkovému řízení.

Poznámka.
Vyhlášku, kterou se stanoví pravidla rozúčtování nákladů na tepelnou energii pro ústřední vytápění a nákladů na centrální přípravu a dodávku teplé užitkové vody konečným spotřebitelům vydá na základě zákona č.458/2000 Sb.(energetický zákon) Ministerstvo pro místní rozvoj.

Na základě tohoto zákona (zákon č. 458/2000 Sb.) vydá Ministerstvo průmyslu a obchodu také vyhlášku, kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů za dodávku tepelné energie na jednotlivá odběrná tepelná zařízení.