Nedělní Editorial

Vnější tvář TZB-info se v uplynulém týdnu změnila jen velmi málo. V levé navigační liště přibyla nová ikona pro Vás, kteří byste ji chtěli umístit na své firemní, nebo jiné www stránky. Jednoduchým způsobem se dá opět zadat internetová adresa www.tzb-info.cz do oblíbených položek (záložek), nebo nastavit TZB-info jako startovací stránka prohlížeče. Další práce na tvorbě portálu pokračovaly s plným nasazením. Výsledky budou ovšem vidět až tak za tři týdny. Bude to zcela nový Adresář firem. Ten stávající, převzatý z Topinfo.cz, byl totiž nejstarším produktem tohoto serveru. V mnohém již nevyhovoval, měl být upraven podle připomínek uživatelů již na jaře, ale s přeměnou Topinfo.cz na TZB-info dochází k jeho zásadní rekonstrukci až nyní. Po zahrnutí připomínek jak uživatelů, kteří v Adresáři hledají, tak i firem, které jsou v něm uvedeny věříme, že vznikne zcela nový produkt, který bude pro obě strany uživatelsky mnohem příjemnější.

Do katalogu výrobků byl nově zařazen topenářský sortiment firmy IVAR CS.

Na republikové mediální scéně dominovala kromě rasové diskriminace Romů opět problematika jaderné elektrárny Temelín. Společnost ČEZ bude vyrábět v hnědouhelných elektrárnách i v Temelíně tak levnou elektřinu, že část konkurenčních výrobců prostě donutí odejít z trhu, uvádí ve čtvrtek v Lidových novinách mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. "My pak počítáme s tím, že stoupne náš podíl na prodeji elektřiny v Česku a na vývoz půjde jen dosavadních 20 procent.ČEZ splnil svůj slib a postupně odstavil 2000 megawatt výkonu hnědouhelných elektráren, což představuje celý plánovaný výkon Temelína. Další odstavení hnědouhelných elektráren však firma neplánuje, protože by tím jen nahrála konkurenci," dodává Kříž.

Pan Kříž ale už neuvádí, že stejný výkon, který byl ze strany ČEZu odstaven přibyl na straně zdrojů výrobců elektřiny mimo ČEZ. Domnívám se tedy, že výkon Temelína je v současné době nadbytečný. Za předpokladu, že se podaří odstranit současné nedostatky a Temelín spustit a současně se nepodaří vyrobenou elektřinu vyvést do zahraničí, nastane klasická situace, kterou pamatujeme ze socialistických dob. Jaderka se slavně uvede do trvalého provozu, opět se vroucně políbí premiér Zeman s p. Drábovou, ale protože energetická soustava podléhá fyzikálním zákonům a ne přáním politiků, bude nutné odstavit příslušný výkon v uhelných blocích.

Problém to je opravdu složitý a lze na něj pohlížet z mnoha hledisek. Asi nejhorší na celé věci je, že v současné době politici, (které si přece platíme k tomu, aby nás zastupovali), na rakouské i české straně sporu vzájemně komunikují velmi spoře a když už, tak zásadně z ostře vyhraněných pozic. Jestliže např. Radko Pavlovec, pověřenec hornorakouské vlády pro příhraniční jaderné elektrárny, napíše v článku do čtvrtečních Lidových novin, že "...Je dobře známo, že výstavba jaderných elektráren na území České republiky vznikla pod tlakem Sovětského svazu s vydatnou pomocí jeho normalizačních kolaborantů. Je dobře možné, že se dnes někteří z nich vydávají za ochránce českých národních zájmů. Dost těžko mohu brát vážně obranu zájmů České republiky skupinou lidí, jejichž hlavním zájmem je co nejrychlejší prodej celé české energetiky a všech českých spotřebitelů do zahraničí, aby vzhledem k nadcházejícím volbám mohli realizovat své (megalomanské) plány....", má asi kus pravdy. Ale určitě to nejsou věcné argumenty, které přispívají ke sbližování stanovisek. Na druhé straně pak je konzistentní postoj premiéra Miloše Zemana, ministra Miroslava Grégra i předsedy parlamentu Václava Klause. Ten by se dal stručně shrnout takto: Česká republika je suverénní stát a spuštění Temelína je pouze naší záležitostí, do které nám nikdo nemá co mluvit. Naopak u prezidenta republiky a dalších českých politiků není ve věci Temelína zřetelný postoj žádný.

Jestliže bych měl na problém spuštění Temelína vyslovit vlastní názor dnes, v červenci roku 2001, je třeba posuzovat obě skupiny závažných argumentů - pro i proti. Proti spuštění hovoří argumenty uváděné rakouskou stranou i ekologickými organizacemi. Jako příklad (jeden z mnohých), můžeme vzít opět Radko Pavlovce. Podle jeho slov uvádí zpráva evropských expertů celkem osm závažných bezpečnostních problémů Temelína. Všechny byly známy již dříve a rakouská strana na ně "opakovaně poukazovala". Vedle ventilů a příliš blízko sebe vedených potrubí je to také bezpečnostní železobetonová obálka celého reaktoru, takzvaný containment. Upřesnit je také třeba sledování rozpadu ocelové reaktorové nádoby v důsledku provozního záření. "Tyto ve zprávě uvedené nedostatky jsou tak závažné, že před jejich vyřešením by bylo uvedení elektrárny do komerčního provozu nezodpovědné," řekl pověřenec s tím, že z ekonomického hlediska považuje odstranění problémů za nereálné.

Naproti tomu stojí například obsah studie "JET: Posouzení varianty neuvedení do provozu a jejího zakonzervování". V ní se kromě evidentních chyb, kdy se např. 2,2 mld. korun na likvidaci zařízení staveniště započítávají do vícenákladů vzniklých při neuvedení JET do provozu, dočteme i řadu argumentů které hovoří o tom, že i při neuvedení elektrárny do provozu, by zůstala celá řada negativních vlivů a rizik. Silný je i argument, že odsířené uhelné elektrárny emitují do ovzduší až 100násobně více radioaktivity (uranová, thóriová a aktiniová rozpadová řada v souhrnném množstvi kolem 2500 až 3000 Bq . kg-1 ) než jaderné elektrárny. Jaderná elektrárna o výkonu 2000 MW vyprodukuje ročně cca 3200 GBq. V případě tepelné elektrárny by se jednalo až o 320 000 GBq ročně (tj. více jak stonásobné množství).

Takže podle mého názoru je nejvhodnějším a možná jediným řešením problému elektrárnu spustit, ale se spuštěním nepospíchat. I za cenu, že se prodlouží již mnohokrát prodloužený termín, i za cenu, že se navýší již mnohokrát navýšené náklady a ministr Grégr "přijde o hlavu". Ale nejprve je přece nutné odstranit všechny technické, bezpečnostní a ekologické problémy. Poté je úkolem českých politiků na všech úrovních přesvědčit pomocí argumentů odpůrce z rakouského příhraničí a ostatních zemí EU o tom, že provoz Temelína je jak bezpečný, tak i ekologický. A teprve potom přistoupit ke spuštění a nepoškodit tím natrvalo vztahy se sousedními zeměmi. Je velká výhoda, že přebytek výkonu v energetické soustavě na straně zdrojů tento odklad umožňuje. Pravda, pro někoho může být odklad špatným vysvědčením a někdo nedostane cílové prémie...

Co ale považuji za vůbec nejdůležitější, to je zpracování solidní energetické koncepce politiky naší republiky na příštích 15 - 20 let. Koncepce, která jasně stanoví směr dalšího rozvoje energetiky a bude přitom reagovat na nejmodernější evropské a světové trendy v oblasti úspor energií a využívání obnovitelných energetických zdrojů. To se bohužel dosud žádné polistopadové vládě nepodařilo.

Vám, kteří jste se již vrátili z dovolené, i nám ostatním, kteří se na ní teprve těšíme, přeje hezký týden
Ing. Milan Bechyně