Nedostatečná poptávka trápí všechny země Visegradské čtyřky

Největší meziroční pokles zaznamenalo podle výsledků této studie Slovensko (leden až září 8,8 %). Ani ostatní země však nebyly ušetřeny. Výsledky Českého statistického úřadu (ČSÚ) ve srovnatelném období uvádějí pokles o 2,5 %, který způsobil především propad pozemního stavitelství.

Pokles hlásí také Maďarsko (2,7 %). Zde je navíc situace specifická vzhledem k problémům, které maďarská ekonomika zažívala ještě před vypuknutím celosvětové ekonomické krize (protisměrná fiskální a monetární politika, značný deficit státní rozpočtu, vysoké daňové zatížení, rostoucí FX závazky tvořící silný základ pro externí tlaky, atd.).

Polské stavebnictví jako jediné vykazuje mírný růst, nicméně i tento se výrazně zpomaluje: výsledky za období leden až září ukazují nárůst o 4,7 %. Srovnáme-li však tyto údaje s výsledky z předchozích srovnatelných období, je zpomalení zcela zřetelné (2006: 14,4 %, 2007: 20,2 %, 2008: 15,5 %).

Polské stavebnictví ovlivňují dva specifické faktory. Realizuje se velké množství infrastrukturních projektů financovaných ze zdrojů Evropské unie a staví se v rámci příprav na EURO 2010 (fotbalové mistrovství Evropy organizované společně Polskem a Ukrajinou). Budují se například stadiony, komunikace, hotely a druhá trasa varšavského metra.

Snížily klesající zakázky vytíženost kapacit?

Nedostatek zakázek se projevil ve vytíženosti kapacit stavebních firem. Nejnižší vytížení uvádějí stavební společnosti v Maďarsku, jedná se o 74 % (pokles ze 79 % v roce 2008). Polské stavební společnosti uvádějí aktuální vytíženost na 77 % (pokles z 80 % o rok dříve). Slovenské společnosti uvádějí vytíženost mírně vyšší 78 %, nicméně meziročně zaznamenaly největší snížení ze všech čtyř zemí (92 % o rok dříve). V České republice se podle aktuálních údajů jedná o 84 % (89 % v 2008).

Společnosti v ČR dále uvádějí, že mají v současné době nasmlouvány zakázky v průměru na šest, v Polsku sedm měsíců dopředu. Variabilita v rámci vzorku (délka trvání smluv u jednotlivých společností) je však v Polsku vyšší, což je dáno výrazným množstvím zmíněných dlouhodobých projektů na jedné straně, ale také množstvím krátkodobých/menších projektů na straně druhé.

Jak získávají zakázky?

Nejčastěji uváděným způsobem získávání stavebních zakázek jsou ve všech zmíněných zemích osobní kontakty (ČR: 85 % respondentů, SR: 84 %, HU: 100 %, PL 2008: 92 % respondentů). Ve srovnání s předchozím rokem vzrostl jak v ČR, tak i SR a HU podíl stavebních firem, které tento způsob využívají. Dalšími uváděnými způsoby jsou dlouhodobé rámcové smlouvy, přímá poptávka zákazníků a tendry.

Transparentnost tendrů nevykazuje velké rozdíly, oblast úplatků a porušování řízení rizik však ano. Představitelé stavebních firem hodnotili (na stupnici 1 až 10 max.) transparentnost tendrů, kterých se jejich firma účastnila. Výsledky ukazují, že v ČR, SR a Maďarsku je situace podobná. S výjimkou Maďarska hodnotí stavební společnosti celkově lépe transparentnost veřejných výběrových řízení oproti výběrovým řízením financovaným ze soukromých zdrojů (ČR, veřejné vs. soukromé: 5,6 vs. 5,3; SR: 6,3 vs. 5,6; Maďarsko: 5,0 vs. 5,6; Polsko 2008: 5,2 vs. 4,4).

Situace je do jisté míry odlišná v tom, jaké mají stavební firmy zkušenosti s korupcí. Největší podíl firem, které uvádějí, že nebyly požádány o úplatek, je v Maďarsku 60 %, v České republice 59 %. Naopak nejmenší podíl takových firem je na Slovensku (42 %), kde ale došlo meziročně k viditelnému poklesu (z 72 % v roce 2008). Srovnání s Polskem je možné pouze na základě výsledků výzkumu z roku 2008, kdy je vykazován stav, který se blíží zkušenostem slovenských stavebních firem (47 % respondentů).

U porušování vlastního řízení rizik jsou rozdíly patrnější. Nejméně často dochází k porušování v České republice a v Maďarsku (porušení shodně potvrzuje 43 % respondentů), s odstupem pak následuje Slovensko (56 % respondentů) a nejčastější porušování svého řízení rizik uvádějí firmy v Polsku (2008 - 67 % respondentů).

Výhled do budoucna

Klíčovými faktory, které budou mít rozhodující vliv na budoucnost stavebních firem, a na kterých se shodují respondenti v ČR (94 %), SR (91 %) a Maďarsku (90 %), jsou vývoj a změny v poptávce zákazníků.

Prioritou pro období 2009 až 2010, kterou uvádí největší podíl firem na Slovensku (62 %) a v Maďarsku (57 %), je investovat do navazování kontaktů a seznamování (51 % v ČR). V České republice o něco častěji zmiňují stavební společnosti inovaci své nabídky (61 %).

České (100 %) a polské stavební firmy (94 %) nejvíce zaměří svou pozornost v průběhu následujících dvanácti měsíců na zvýšení efektivity svého fungování. Hodnotí ji jako nejdůležitější z celého portfolia uváděných aktivit. Naopak za svoji nejnižší prioritu společnosti shodně v obou zemích označují akvizici jiné společnosti.