Mají peletky v České republice budoucnost?

TZB-info: Někdy se používá pojem peleta, někdy peletka a řada lidí si oba pojmy pletou s termínem paleta. Mohl byste úvodem objasnit jejich význam?

Petr Šúkala: Paleta je jak známo pojem z manipulační techniky a označuje většinou dřevěnou přepravní plošinu. Peletka a peleta jsou pojmy, které se dnes používají pro palivo ve tvaru válečku o průměru 6 - 20 mm a délce 10 - 30 mm vyrobené většinou z dřevěných pilin ale je možné i z jiné biomasy. V oblasti výzkumu vývoje a výroby tohoto perspektivního ekologického paliva se v naší republice angažuje již řada lidí. Katalyzátorem této skupiny je ing. Václav Sladký CSc. Podle poslední dohody na setkání zmíněné pracovní skupiny se bude pro všechny rozměry používat termín peletka.

TZB-info: Jak se díváte na možnosti využití peletek jako paliva v naší republice?

Petr Šúkala: Já se na tuto možnost dívám jako na nové, velmi nadějné palivo, které je vhodná je vhodné především pro malé zdroje tepla jako jsou krbová kamna a kotle pro ústřední vytápění. Je ale samozřejmě velmi dobře použitelné i pro větší kotle jako je to běžné v zahraničí.

TZB-info: Jaký podíl Vaší výroby peletek se prakticky daří uplatnit na našem trhu?

Petr Šúkala: Velmi zanedbatelný. Naprosto rozhodující část 90 % produkce vyvážíme do Rakouska,Německa a Itálie. Zbývajících 10 %, což činí asi 150 tun za měsíc dodáváme na tuzemský trh.

TZB-info: Vyhovuje Vám tento stav, nebo byste ho chtěli změnit?

Petr Šúkala: Samozřejmě, že nevyhovuje a to ze dvou důvodů. Jednak z pohledu občana České republiky je mi prostě líto, že se vyváží palivo, které jsme schopni vyrobit z vlastních, obnovitelných zdrojů jako je odpadní dřevo, vysoce přebytková řepková sláma, v budoucnu jistě i rychle rostoucí dřeviny nebo byliny a má tu vlastnost, že jeho spalování je z hlediska produkce CO₂ neutrální a tedy ekologické. A namísto toho dovážíme tzv. ušlechtilá paliva (zemní plyn, propan, topný olej), jejichž spalování ekologické není. Druhým důvod je čistě pragmatický. Rozvinutý český trh je pro nás mnohem větší zárukou stability, než jakýkoliv zahraniční odběratel.

TZB-info: Jaké vidíte příčiny této skladby paliv, pro budoucnost málo perspektivní?

Petr Šúkala: Základní příčiny bych viděl tři:

• Jednak primární nedůvěra občanů - spotřebitelů. Tento stát už nás za posledních deset let dvakrát "dostal". Jednou na přímotopech a podruhé na plošné plynofikaci se zemním plynem. Vždy to na začátku vypadalo ekonomicky naprosto jednoznačně výhodné. A po čase se ceny radikálně zvýšily. Pochopitelně, že po těchto k další novince, jakou peletky jsou, žádná důvěra není.
• Druhou příčinou je nedostatek spotřebičů vhodných pro spalování peletek na našem trhu. Velmi stručně bych to charakterizoval, že jsou buď drahé, nebo s nedostatečným servisem a nízkou úrovní nabídky informací pro spotřebitele.
• Třetí příčinou je chybějící koncepční podpora tohoto palivy ze strany poskytovatelů dotací, kterými jsou nelogicky dvě státní instituce - Fond životního prostředí zřízený Ministerstvem životního prostředí a Česká energetická agentura, jejímž zřizovatelem je Ministerstvo průmyslu a obchodu.

TZB-info: Máte Vy nějakou koncepci v rozvoji výroby peletek v ČR?

Petr Šúkala: Především si uvědomujeme, že rozhodující roli v ceně peletek pro spotřebitele hraje doprava suroviny od zdroje k místu výroby. Nesnažíme se proto budovat jednu centrální peletkárnu pro celou republiku, ale stavíme menší výrobní jednotky především tam, kde jsou zdroje suroviny. Je to např. Jesenicko, Krkonošsko, Valašsko, na Slovensku pak oblast Bánské Bystrice, Čadce a Tatranské oblasti. To jsou všechno regiony, kde piliny jsou obtížně likvidovatelný odpad, který se dokonce hází do řeky, nebo do silážních jam. Navíc je v těchto regionech i vysoká nezaměstnanost a tím i nabídka pracovních sil na trhu práce.

TZB-info: V čem vidíte hlavní rozdíl mezi peletkou a dřevěnou briketou? Obě paliva se vyrábějí prakticky ze stejné suroviny.

Petr Šúkala: Rozdíl je především v možnosti automatizace skladování a dopravy paliva do ohniště. Všude tam, kde briketa vyžadovala ruční manipulaci a nutně zaostávala v konkurenčním boji se zemním plynem, peletka tuto nevýhodu odstraňuje a umožňuje plnou automatizaci dopravy a skladování. Oproti plynu má pak další výhody a těmi je podstatně nižší stupeň rizika požáru a odstranění rizika výbuchu plynu.

TZB-info: Jaký je tedy ten skutečně zásadní problém, který brání rozvinutí českého trhu s peletkami?

Petr Šúkala: Domnívám se, že skutečně tou zásadní překážkou je to, že na trhu není jednoduchý, spolehlivý teplovodní kotel a současně levný kotel. Naše představa je, že cena takového kotle pro zákazníka by měla být do 30 tisíc Kč. Cesty jsou prakticky dvě. Buď vyvinout a vyrobit jednoduchý jednoúčelový kotel na peletky bez složité automatiky, označujeme ho pracovně "volkswagen" anebo podpořit prodej a tím i výrobu českých kotlů, které již jsou na trhu (např. VIADRUS-LING, ATMOS, VERNER) rozumnou dotační politikou. Pravidla pro získání dotace na nákup kotle musí jednoduchá a naprosto průhledná pro každého. A každý žadatel musí mít předem jasno, že po splnění kritérií dotaci dostane. A ne jako je tomu dosud, kdy se rozděluje určitý objem peněz systémem spíše připomínajícím loterii. Na někoho se prostě nedostane a rozhodnutí se nezdůvodňuje, protože na dotaci není nárok. Myslím, že průhledný postup není nijak originální a pokud vím, tak běžně funguje např. v Rakousku v oblasti dotací na nízkoenergetické domy.

TZB-info: Další otázkou je ale cena peletek. Všeobecně se traduje, že cena peletek je vyšší než cena zemního plynu.

Petr Šúkala: To jsou skutečně pověry, které se tradují jak říkáte. Jestliže vezmeme i tu poměrně vysokou cenu peletek 3,25 Kč/kg, vychází nám reálné provozní náklady 0,75 Kč na vyrobenou kWh tepla. U zemního plynu to byly do 30.6. letošního roku tyto náklady byly 0,87 Kč/kWh po zvýšení ceny z 6,60 Kč/m³ na 7,46 Kč/m³ (u rozhodujícího tarifního pásma s roční spotřebou 900 - 6000 m³ reálná cena za 1 kWh tepla ze zemního plynu velmi přibližuje 1 Kč. Z toho je patrné, že peletky žádnou dotaci nepotřebují. A v okamžiku, kdy zmizí dotovaná cena zemního plynu a plyn se začne prodávat za cenu běžnou v např. v evropských zemích stanou se peletky jednoznačně nejvýhodnějším palivem. Již i při současných cenách ZP, jestliže započítáme do ekonomického srovnání všechny tzv. externality nám vyjdou peletky ekonomičtější. Je to zřejmé ze zajímavého článku Petra Kramoliše Co je ekonomické? (jak posuzovat zdroj energie), který vyšel na portálu TZB-info 3. července 2001.

TZB-info: Domníváte se, že mají na našem trhu místo i teplovzdušná krbová kamna na spalování peletek?

Petr Šúkala: Když si vezmeme na příklad skandinávské země, kde ekologii a vztah k přírodě děti nasávají s mateřským mlékem, můžeme aplikovat vytápění peletkami i na teplovzdušný způsob. Počínaje "peletkovou" elektrárnou, ústředními výtopnami pro vesnice a městské části, rodinné domky a výrobní provozy a konče teplovzdušným vytápěním. Tento poslední typ je většinou instalován do obývacího pokoje, nebo haly, se šnekovým podavačem peletek ze zásobníku umístěného ve vedlejší místnosti. Je to velice dekorativní řešení s příjemnou atmosférou hořícího ohně.
V našich podmínkách je to velice vhodné využití pro chalupáře,chataře a rodinné domky.