Na konferenci Tepelná ochrana budov 2009 se skloňovalo zejména hodnocení ENB

Špičky oboru tepelná technika věnovaly největší pozornost hodnocení energetické náročnosti budov, respektive hodnocení energetické hospodárnosti budov a energetické certifikaci budov podle slovenské terminologie. Důvodem byl bezesporu fakt, že se stále jedná o aktuální téma s mnoha nevyřešenými technickými detaily. Jejich výčet by se měl podstatně zúžit novelizací obou vyhlášek (české i slovenské), přičemž vydání nové slovenské vyhlášky má již avizovaný termín - září letošního roku.

V jedné z úvodních přednášek přestavila změny ve slovenské energetické certifikaci budov garantka konference, prof. Ing. Zuzana Sternová, PhD., z Technického a skúšobného ústavu stavebného, n. o., v Bratislavě. Návrh nové verze slovenské vyhlášky je již zpracovaný a je předložen ke schválení. Změny oproti původní vyhlášce se týkají zejména zpřesnění vstupních údajů pro hodnocení a zpřesnění postupů výpočtu, např. zpřesnění klimatických údajů pro zimní a letní období s rozšířením o měsíční hodnoty celkového slunečního záření pro zimní a letní období, zpřesnění určování hranic budovy pro výpočet celkové dodané energie, zpřesnění podmínek výpočtu pro budovy se smíšeným účelem využití, rozšíření a zpřesnění podmínek pro nebytové prostory s požadavkem na uplatnění měsíční metody výpočtu podle potřeby tepla na vytápění, rozšíření hodnocení energetické hospodárnosti rodinných domů i podle primární energie, změny rozpětí energetických tříd, obsahové a formální změny samotného energetického certifikátu a energetického štítku atd. Energetické certifikáty vydané podle vyhlášky 625/2005 Z.z. zůstanou nadále platné, a to po dobu, na kterou byly vydané.

Pro českou technickou veřejnost není tajemstvím, že slovenská energetická certifikace budov má před českou vyhláškou 148/2007 Sb. a zároveň před její novelizací technický i časový náskok. Porovnáním obou v současné době platných vyhlášek se věnoval ve své přednášce Ing. Jaroslav Šafránek, CSc., z Centra stavebního inženýrství, a.s. Zdůraznil zejména, že slovenská vyhláška 625/2005 uvádí čtyři způsoby energetického hodnocení: projektové, normalizované, provozní a upravené. Do české vyhlášky se ze zákona 406/2000 Sb., jehož aktuální znění vychází z evropské směrnice 2002/91/ES, dostalo pouze bilanční hodnocení. To je výpočet při daných okrajových podmínkách v místě stavby s následným porovnáním s referenční budovou. Operativní hodnocení, které zákon také uvádí, se do české vyhlášky nedostalo. V obou zemích je pro hodnocení energetické náročnosti budov k dispozici EN ISO 13790 Energetická náročnost budov - Výpočet potřeby energie na vytápění a chlazení. Výpočet se provádí po měsících. V případě chlazení je třeba výpočet provádět například i po dnech nebo hodinách apod. Slovenská vyhláška oproti české uvádí tzv. celosezónní hodnocení, které je nutné pro hodnocení návrhu nových budov.

Ing. Jaroslav Šafránek shrnul nedostatky české vyhlášky 148/2007, na které energetičtí auditoři při své práci narážejí. Jako základní nedostatek označil absenci závazné metodiky pro hodnocení ENB a absenci předepsaných okrajových podmínek pro výpočet. "Zpracovatel si může volit vstupní údaje podle svých potřeb. Ti šikovní pak dokáží vhodnou volbou vstupních údajů dosáhnout takového energetického hodnocení, které potřebují. Výsledkem jsou různé výsledky při hodnocení shodných budov."

Jako další problém označil Ing. Šafránek rozdílné průměrné měsíční teploty, se kterými počítají metodiky a softwary v České republice. Porovnal NKN, program Energie a TNI 73 0329 a 73 0330. "Podle NKN hodnotíme budovu v rozsahu 3890 - 4850 denostupňů, zatímco program Energie má 3752, ČSN pro hodnocení energetické náročnosti má skoro 3900, TNI má 3534 denostupňů. Ve slovenské vyhlášce 625/2006 Z. z. je to 3422 denostupňů, shodný počet s STN."

Upozornil také na problematiku ohřevu teplé vody v souvislosti s hodnocením ENB. "Jestliže započteme spotřebu energie na ohřev teplé vody podle podkladů, které nám vyhláška dává k dispozici, vychází ohřev např. na 40 kW/m², osvětlení může vycházet 24 kW/m². Na vytápění nám pak zbývá tak málo, že aby domy vyhověly kategorii C v průkazu, musí být navrženy jako nízkoenergetické."

(Pozn. red.: Viz také článek Průkaz ENB - konec výstavby malých domů v Česku?)

"Ve vyhlášce je metodika stanovena tak, že se určuje potřebná kapacita teplé vody, aniž by bylo zohledněno, že skutečná spotřeba energie na ohřev teplé vody je přibližně 25% až 30%. Slovenská vyhláška to řeší tak, že stanovuje pro hodnocení rodinných domů a bytových domů hodnoty 10 kW a 20kW/m², které vycházejí z německých a rakouských výsledků měření."

Dle informací Ing. Šafránka byly v rámci revize české vyhlášky formulovány tyto základní úkoly:

• Navrhnout reálně splnitelné hodnoty měrné spotřeby energie na vytápění.
• Stanovit vnitřní výpočtové teploty (ve slovenské vyhlášce dáno tabulkou, v české vyhlášce lze volit libovolně, není stanoven parametr intenzity výměny vzduchu, vliv pasivního solárního záření, nejednotnost v nastavení stínicích koeficientů)
• Stanovit účinnost TZB
• Zohlednit počet pobývajících osob z hlediska potřeby energie na ohřev TV

Stranou nezůstala ani samotná podoba energetických průkazů, resp. certifikátů (na Slovensku). Ing. Šafránek upozornil, že český průkaz neřekne prakticky nic o rozložení jednotlivých spotřeb na vytápění, větrání, ohřev TV a osvětlení, slovenská vyhláška jednotlivé dílčí spotřeby uvádí.

O podobě energetického průkazu hovořil i András Zöld z Technologické a ekonomické univerzity v Budapešti. V souvislosti s tím, že podoba samotného štítku a definice kategorií má být revidována každých 5 let, upozornil na to, že je třeba hledat jiné označení kategorií pro budovy špičkových vlastností. V současné době jsou již existující pasivní domy, nulové domy a aktivní domy ve stejné kategorii. To znamená, že budovy těch nejlepších parametrů nejsou ve štítku zohledněny. Jejich odlišení v budoucnu by ale nemělo probíhat "přejmenováním" kategorií. Budova, která je v roce 2009 v kategorii B, by měla zůstat ve stejné kategorii i v roce 2018, i když se do té doby dvakrát zpřísní požadavky.

Na informace o provozním energetickém hodnocení navázaly v přednášce druhého bloku konference Ing. Jana Bedžalová a prof. Ing. Zuzana Sternová, PhD. (TSÚS Bratislava). Informovaly o tom, že vzhledem k nedostatečné propracovanosti oblasti hodnocení budov podle naměřené spotřeby energie se připravuje pracovní setkání Concerted Action (Zladěné konání) zástupců členských států EU na tuto problematiku, a to již v červnu 2009.

Výhodami provozního hodnocení je zejména menší časová náročnost při hodnocení a možnost upozornění majitelů nemovitosti na nesprávné užívání a provoz. Je ho však možné využít jen při prodeji a pronájmu. Provozní hodnocení má i nějaké další nevýhody. Zejména je to převod na normalizované podmínky. Tento převod je nezbytný, jelikož škála pro zařazení budovy do energetické třídy je pro normalizované i provozní hodnocení shodná a je nezbytné, aby bylo možné budovy mezi sebou porovnávat. Mezi nevýhody patří i možnost ovlivnění výsledků hodnocení chováním aktuálních uživatelů budovy atd.

Úprava naměřené spotřeby na normalizované podmínky je možná vynásobením naměřené spotřeby energie poměrem počtu normalizovaných a skutečných denostupňů. Vždy je však třeba ještě zohlednit podíl tepelných zisků a ztrát, který je různý pro budovy s různými tepelnětechnickými vlastnostmi. Prezentovaný příklad potvrdil shodu upravené naměřené spotřeby a vypočítané potřeby tepla, resp. energie. Tato shoda je ovšem závislá na kvalitě vstupních dat. Při jejich posuzování lze dojít k závěru, že nejsou pro provozní hodnocení vhodná, a to např. z důvodu přílišného počtu náhodných okolností (chování uživatelů, porucha měřicího zařízení apod.). I taková informace je však pro vlastníka nemovitosti důležitá. Nižší cena provozního energetického hodnocení je motivací pro vlastníka mít funkční měřicí a regulační techniku, což také přispívá k úsporám energie a vede k cíli, pro který se hodnocení energetické náročnosti (resp. energetická certifikace na Slovensku) zavedlo.

V souvislosti s hodnocením energetické náročnosti budov padla v průběhu konference několikrát zmínka i o aktuálním dotačním titulu Zelená úsporám. Ing. Jiří Šála, CSc., garant konference za českou stranu, chápe program jako velkou výzvu naučit všechny, kteří podle programu mohou energetické hodnocení zpracovávat, určovat základní parametry tepelnětechnického a energetického hodnocení správně. Ing. Šála informoval, že dle rozhodnutí UNMZ lze TNI 73 0329 a 73 0330 vnímat jako jednoznačný výklad normy EN ISO 13790 pro oblast rodinných a bytových domů. Předpokládá se, že norma bude vydána v českém znění v srpnu. Vyhlášením uvedených TNI pro program Zelená úsporám se podle slov Ing. Šály také legalizovaly podmínky nízkoenergetické a pasivní energetické úrovně budov.

Výchozím dokumentem hodnocení energetické náročnosti budov je směrnice Evropské unie 2002/91/ES. Na základě této směrnice byl v Česku novelizován zákon 406/2000 a vydána vyhláška 148/2007 Sb. Na Slovensku na směrnici reaguje zákon 555/2005 Z. z. a vyhláška 625/2006 Z. z., která podobně jako vyhláška 148/2007 v ČR nastoluje problematiku energetického hodnocení budov. Obě země, Česká republika i Slovensko, v současné době pracují na novelizaci svých vyhlášek upravujících energetické hodnocení budov.

Další zajímavosti z konference budou následovat

Program konference byl rozdělen do čtyř tematických bloků - Předpisy a záměry související s energetickou hospodárností budov, Tepelná ochrana budov a energetická certifikace, Experimentální hodnocení tepelnětechnických a energetických vlastností a Stavební výrobky pro tepelnou ochranu budov. S nejzajímavějšími příspěvky budeme v rámci odborných článků v této rubrice naše čtenáře postupně seznamovat.

Konference Tepelná ochrana budov 2009 byla věnována životnímu jubileu doc. Ing. Jaroslava Řehánka, DrSc. a prof. Ing. Martina Halahyji, DrSc.