Zelené střechy Central Park Praha patří k největším ve střední Evropě

Areál Central Park Praha o 520 bytech se staví na okraji 10 hektarů parku Parukářka. Bydlení u zelené plochy takového rozsahu je samo o sobě pro rezidenty velmi atraktivní, ale ani v samotném projektu se na dostatek živé vegetace nezapomíná. Central Park Praha nabízí kromě rezidencí ve věžích také terasové viladomy přímo spojené s parkem. Ty se právě v těchto dnech pokrývají speciálními zelenými koberci.

"Zeleně ve městech ubývá na úkor výstavby, dopravy, letních teras, zahrádek a markýz. Je nutné najít alternativu a zelené střechy jsou jednou z možností, jak udržet městské mikroklima v rovnováze," říká Milan Ganik, developer projektu, který myšlenku ekologického konceptu prosadil.

K její realizaci dostala příležitost osvědčená architektonická kancelář A69. "Zelené pásy přetažené přes kaskádu teras vytvoří zdání jakéhosi zeleného údolí," říká Ing. arch. Jaroslav Wertig ze studia A69 a vyjmenovává další přednosti zelené krytiny: "Tyto zelené plochy mají hned několik funkcí: mimo jiné vymezují vnitřní park, mají docílit dojmu, že park vybíhá až k terasám domů, skrývají část architektury a akusticky a tepelně změkčují prostředí."

Úlohu zelených střech doplňuje i ing. Martina Rošková ze společnosti TOMPEX, a.s., která střechy osazuje: "Velkoměsto si vytváří vlastní mikroklima. Vysoké budovy, asfaltové cesty, vydlážděné plochy zvyšují průměrnou teplotu ve městě o 2-3 °C. Vegetační vrstva chrání stavební materiály střech před slunečním zářením a izoluje teplo. Opomenout nelze ani estetickou, psychologickou a sociální funkci zeleně. Je dokázáno, že v dnešním světě civilizačních chorob, je zeleň - zelená barva - jedním z faktorů, které člověku pomáhají vypořádat se se stresovými situacemi."

Náklady na zelené pokrytí střechy, jsou průměrně o 10% vyšší ve srovnání s vybudováním holé střešní konstrukce bez vegetace. Protože střechy viladomů mají sklon 45-50°, musí údržbu provádět kvalifikovaný odborník s horolezeckými zkouškami.

V současnosti je v Central Park Praha zkolaudována první etapa a v nejbližších týdnech se začnou stěhovat první rezidenti.

Ostatní informace na www.centralparkpraha.cz.

Rozhovor s Ing. Martinou Roškovou

PRVNÍ ZELENÉ STŘECHY BYLY VISUTÉ ZAHRADY KRÁLOVNY SEMIRAMIS

Odkud se vzal nápad osazovat střechy domů?

Nelze určit kdo přišel s myšlenkou zeleně na střechách jako první. Ale zřejmě první doloženou zelenou střechou v historii, alespoň soudě podle částečně dochovaných plánů a technologií, jsou legendární visuté zahrady královny Semiramis, vybudované v Babylóně za panování krále Nabukadnesara II. (605 - 562 př. n. l.), které patřily mezi sedm divů světa. Mezníkem vývoje byl rok 1867. V tomto roce byl vynalezen železobeton, který umožnil snadnější a jednodušší řešení střešních plášťů, přispěl k bezpečnějšímu uložení vodoinstalací a značně prodloužil životnost konstrukčních prvků - střech i celých staveb. Jednu z prvních střešních zahrad, u níž byl uplatněn železobeton, navrhl a postavil roku 1887 architekt F. Hennebique na střeše jistého nájemního domu v Lombardii. Současné technologie používané v Evropě jsou převážně dílem německých architektů.

Je tato metoda v Česku tradiční, nebo se jedná o ojedinělý způsob?

Je možné říci, že téměř všechna obchodní centra a velké administrativní budovy postavené v nedávné minulosti mají střešní zahrady jak na úrovni terénu, tak ve vyšších patrech. Hlavními důvody jsou zvýšení koeficientu zeleně ve městě a obecné vlastnosti zelených střešních plášťů. Zeleň na střechách se používá i u budov, které jsou určeny na bydlení. Ovšem ne tak často.

Jaké jsou hlavní přednosti zelené střechy?

Stručně shrnuto zeleň na střešních konstrukcích má jak funkci klimatickou, fyzikální, estetickou, sociální, tak i psychologickou. Velkoměsto si vytváří vlastní mikroklima. Vysoké budovy, asfaltové cesty, vydlážděné plochy zvyšují průměrnou teplotu ve městě o 2-3 °C. Zelené střešní pláště zvyšují životnost stavebních materiálů. Jsou to plochy, které jsou schopny nasát dešťovou vodu (zužitkují ji pro růst rostlin). Tím se snižuje množství vody, která odteče okapy do kanalizace. Zelené střešní pláště jsou izolátory tepla. V létě se nepřehřívají, v zimně naopak drží teplotu a snižují tím náklady na energii. Také je dokázáno, že v dnešním světě civilizačních chorob je zeleň (zelená barva) jedním z faktorů, které člověku pomáhají vypořádat se se stresovými situacemi. Těch předností je mnoho.

Můžete srovnat cenu klasické krytiny a zelené střechy?

Nakolik nejsem stavař nemůžu přesně vyčíslit peněžní hodnotou technologií položení klasické střešní krytiny ve srovnání se zelenými střechami. Každopádně na ozeleněnou střechu je nutno vynaložit vyšší finanční prostředky za dokonalou izolaci, vyšší pracnost, zřízení vegetačního souvrství a výsadbu rostlin. Podle údajů německých odborníků jsou tyto náklady průměrně o 10% vyšší ve srovnání s vybudováním holé střešní konstrukce bez vegetace. Cena založení zeleně na střešních konstrukcích se odvíjí mimo jiné od toho, zdali se jedná o zeleň plochých, nebo šikmých střech, zeleň intenzivní (vyšší traviny, letničky, trvalky, keře nízké, střední), nebo zeleň extenzivní (mechy, lišejníky, rozchodníky, traviny, byliny). Podle toho je daná také náročnost údržby. Vyšší náklady při zřizování se však kompenzují tím, že není potřeba v dalších letech střešní konstrukci a její izolaci opravovat. Je-li vše kvalitně provedeno, prodlužuje se životnost zelené střechy až na hranici životnosti celého stavebního objektu.

Můžete podrobněji popsat podobu zelené střešní krytiny?

Složení zelené střechy je následující: vegetační nosná vrstva, filtrační a drenážní vrstva, ochrana proti prokořenění, oddělovací, kluzná a hydroizolační vrstva, která je běžnou součástí konstrukce střech. Ve všech případech je nutno použít materiály, které jsou nezávadné pro živení prostředí, snášenlivé pro rostliny, vhodné z hlediska protipožární ochrany a schopné zajistit kvalitní růst rostlin. V případě Central Parku Praha jsou šikmé střechy tvořeny živou složkou - vegetačním souvrstvím (vegetační substrát, vegetace) a dále neživou složkou- protiskluzová vrstva (protiskluzový systém), která brání sesouvání substrátu, geotextílie, jež díky své stavbě plní funkci jak filtrační, tak drenážní, samotný drenážní systém a další prvky (kapková závlaha, zabezpečovací prvky pro údržbu). Použili jsme extenzivní zeleň, mechovo-rozchodníkovo-bylinného typu, která vyžaduje nižší intenzitu údržby.

Jak se udržuje obtížně přístupná (protože šikmá) zelená plocha takového rozsahu?

Je nutné zajistit neustálou zálivku do doby stoprocentního prokořenění vegetační vrstvy. Postarat se o odplevelení či odstranění suchých a odkvetlých částí rostlin. A samozřejmě - člověk, který o takovou plochu pečuje, musí být nejen odborník na vegetaci, ale rovněž musí mít odpovídající průpravu - horolezecké zkoušky.