Ohlédnutí za výstavou Infotherma

Jak byste uvedl 16. ročník výstavy Infotherma čtenářům portálu TZB-info?

Především bych zdůraznil, že se jednalo o odbornou výstavu věnovanou vytápění, úsporám energie a využívání obnovitelných zdrojů energie v malých a středních objektech. Tak jako každoročně proběhla tato výstava od pondělí do čtvrtku a nezahrnovala víkendové dny, protože skladba návštěvníků by byla určitě jiná, než se předpokládá na úzce specializované odborné výstavě.

Jak Vy sám hodnotíte úroveň výstavy?

Kvalitu výstavy jako její organizátoři hodnotit nemůžeme, k tomu jsou tu vystavovatelé a návštěvníci. Jistým měřítkem však může být skutečnost, že zhruba 80 % vystavovatelů se Infothermy účastní pravidelně. V posledních několika letech dokonce někteří vystavovatelé vynechají ročník, protože ještě nestihli pokrýt požadavky z předchozího roku. Dalším měřítkem může být zájem vystavovatelů a návštěvníků. První ročníky výstavy probíhaly ve Frýdlantě nad Ostravicí, dnes už nám i ostravské výstaviště začíná být těsné. Infotherma však vyrostla v tomto regionu a prozatím neuvažujeme o přesunu jinam.

Jaký je z Vašeho pohledu hlavní cíl výstavy InfoTherma?

Naším záměrem je pojmout celou problematiku vytápění ze širšího hlediska. Snažíme se zachovat a rozvíjet stav ve vytápění, kterého bylo v minulých létech dosaženo. Mám na mysli přechod na ušlechtilá paliva. Platí to především na ostravsku, kde se dříve topilo většinou uhelnými kaly a bohužel se dnes přechází opět na spalování tuhých paliv a nejrůznějšího odpadu. Abychom si rozuměli, jsem přesvědčen, že je správné odpady spalovat, určitě je to lepší, než je sládkovat. Jenže by se mělo spalovat v zařízeních, která jsou na to stavěna, a ne v lokálních topidlech.

Jaký je Váš názor na využívání biomasy k vytápění?

Je mi proti mysli spalování obilí, i kdyby to bylo ekonomicky výhodné. Určitě je však správné spalovat například odpad z čištění obilí. Takový odpad by se však měl využívat v místě jejího výskytu. Příkladem mohou být obecní kotelny například na dřevní odpad. Ve Valašské Bystřici je několik dřevozpracujících firem. Dodávají dřevní odpad do společné kotelny, která vytápí školku, školu a řadu bytů. Odpadní biomasa se tak zužitkuje na místě bez dalších nákladů na dopravní prostředky a fosilní paliva.

Vůbec si myslím, že by se měly více využívat lokální zdroje. Speciálně v Ostravě máme šachty, které se musí větrat. Jedná se o obrovské objemy teplého vzduchu, který se však většinou nevyužívá. Další věc je, že tento vzduch obsahuje metan, který je významným skleníkovým plynem. Přitom by se dal využít k výrobě tepla. Určitě se nejedná o jednoduchá řešení, ale právě takové projekty by se měly podporovat. Možná by pomohlo přesunout zodpovědnost za dotace na kraje. V každém kraji jsou jiné podmínky a jiné místní zdroje.

Zmínil jste dotace, mohou pomoci rozvoji úspor energie?

Ve svém věku vycházím z životních zkušeností. Musíme si přiznat, že v minulosti se dotace vždy vymstily. Vždy se totiž sledovalo jen jedno hledisko a na ostatní se zapomínalo.

Nejdřív to byly dotace na ceny paliv a energií a nikdo se pak nesnažil šetřit a promítlo se to i do výstavby nejen rodinných domků ale i celých sídlišť. Proto máme dnes tak vysokou spotřebu tepla na vytápění staveb.

Další v řadě byla plynofikace, takřka do každé samoty. Přitom se dnes jedna šestina přípojek plynu nevyužívá, protože její uživatelé si vytápění ušlechtilými palivy nemohou dovolit.

Je otázka, jestli současná podpora úspor a obnovitelných zdrojů může předchozí chyby narovnat. Spíš to vypadá, že se opakují chyby z minulosti. Řada firem jen využívá současného boomu. Například u dotací na nákup kotlů na biomasu se nikdo nestará, kdo bude biomasu dodávat a jaká bude její cena.

Mám pocit, že podpora obnovitelných zdrojů je chaotická. Chybí provázanost a jednotná podpora ze všech oborů.

Dokázal byste si představit společnost, která by využívala výhradně obnovitelné zdroje?

Vůbec ne, když to bude 10 %, bude to hodně. Představte si jen energetické nároky například na pěstování biomasy, její přepravu, zpracování, skladování, přebudování topných systémů v elektrárnách apod. Nemyslím, že je to technicky a ekonomicky možné. Dotace by měly směřovat do výzkumu, ať se OZE vyvinou a jsou na úrovni.

Co si v této souvislosti myslíte o nízkoenergetických a pasivních stavbách?

Jsem přesvědčen, že je to nejlepší způsob úspor energie do budoucna. Dřevo je například ideálním materiálem pro takovouto výstavbu, neboť má minimální spotřebu energie na výrobu a nevznikají přitom žádné emise jako například při pálení cihel nebo výrobě cementu.

Je něco, co Vám v souvislosti s vytápěním vadí?

Vadí mi tendenční informace. Například při porovnávání zdrojů energie pro vytápění staveb jsou často zamlčovány některé položky. Například firma, která propaguje spalování biomasy uvádí cenu dřeva v lese. Lidé se tak dají navnadit na "levné" vytápění a pak jsou překvapeni, když zjistí, že skutečné náklady jsou podstatně vyšší. Správné by bylo porovnávat veškeré náklady, v případě dřeva tedy dodávku naštípaného dříví až do domu.

Zajímáte se osobně o informace na portálu TZB-info?

TZB-info samozřejmě dobře znám, je to náš mediální partner, publikujeme tam články. Spolupracujeme již léta a spolupráce byla vždy na vysoké úrovni. Osobně se zajímám především o obnovitelné zdroje, vytápění a stavby, témata, která odpovídají zaměření výstavy.

Uvažujete o pořádání výstavy zaměřené výhradně na OZE?

Prozatím ne, v současnosti není, kdo by ji zaplatil. Podíl obnovitelných zdrojů je nízký, firmy v tomto oboru nemají dost prostředků, aby pokryly náklady výstavy. Snažíme se totiž, aby výstava byla finančně přístupná zájemcům z řad obyčejných lidí. Proto i vstupné (60 Kč) je spíše formální. Ve Frýdlantu nad Ostravicí, kde jsme organizovali první ročníky, jsme zkoušeli i volný vstup, jenže to nám přišla spousta návštěvníků. Celková účast byla enormně vysoká, ale skladba návštěvníků neodpovídala představám většiny vystavovatelů.

Letošní šestnáctý ročník byl svým způsobem rekordní a prezentovalo se zde 351 domácích a zahraničních vystavovatelů a institucí a výstavu shlédlo 25 900 návštěvníků.