Aktuální situace v transformaci technické normalizace v České republice

K realizaci těchto opatření již došlo, takže od tohoto data je národním normalizačním orgánem ČR ÚNMZ. Organizačně to znamená, že v ÚNMZ vznikl nový útvar s názvem "odbor technické normalizace", který činnosti související s tvorbou a vydáváním ČSN zabezpečuje. Agenda Rady pro technickou normalizaci, projednávání a schvalování Plánu technické normalizace, Programu rozvoje technické normalizace a souvisejících činností je nyní zabezpečována v rámci Kanceláře Úřadu.

Zdaleka však nejde o pouhou institucionální změnu. MPO rovněž stanovilo tři základní priority, jichž má být v rámci transformace dosaženo. První prioritou je zlepšení dostupnosti ČSN, a to zejména využitím elektronické formy, druhou prioritou je výrazné zlevnění ČSN, a to až o 50% současného stavu, a třetí prioritou je zlepšení srozumitelnosti ČSN, což se týká obsahu, terminologie i kvality překladů do českého jazyka.

K naplnění první priority by mělo zejména přispět zpřístupnění všech platných ČSN v "certifikovaném" elektronickém (pdf) formátu a umožnění individuálního "informativního" tisku každému, podle pravidel zaregistrovanému, zájemci. Současně zůstane zachována nabídka profesionálně tištěných ČSN, tzv. "autorizovaných" výtisků. ČSN v elektronické podobě jsou přístupné využitím aplikace, který se nazývá "ČSN online". ÚNMZ bude při zlepšování dostupnosti ČSN a jejich využívání v praxi nadále spolupracovat s partnery, kterými jsou např. Hospodářská komora ČR (HK ČR) a její Jednotná kontaktní místa, Česká komora architektů, Česká komora autorizovaných inženýrů, České sdružení stavebních inženýrů, Svaz podnikatelů ve stavebnictví, Český plynárenský svaz a další. HK ČR by též ráda nabídla podnikatelům, a to zejména malým, živnostníkům a řemeslníkům, různé podpůrné nástroje k využívání ČSN, jako jsou rešerše a příručky správné praxe, patrně ve spolupráci s Centry technické normalizace. Podobné služby též nabízejí někteří prodejci ČSN.

Naplňování druhé priority vede ke zlevnění přístupu k ČSN, zejména v elektronické podobě, ale též ke zlevnění autorizovaných výtisků ČSN. Tyto kroky má umožnit výrazné zefektivnění celého systému, protože cílem není zvýšit nároky na státní rozpočet.

K naplnění výše uvedených priorit je uvedeno do života několik nových produktů, využitelných v rámci aplikace ČSN online.

Prvním je přístupové heslo k individuálnímu čtení (platnost 12 měsíců, cena Kč 1.000,-), na jehož základě je možné čtení celého aktuálního fundusu ČSN bez omezení oborů či druhů ČSN, avšak bez možnosti tisku.

Druhým je přístupové heslo k hromadnému čtení (platnost 12 měsíců, cena Kč 10.000,-). Tento produkt se jeví jako vhodný např. pro informační místa a kanceláře podnikatelských svazů a sdružení, technické knihovny, stavební úřady apod., tedy místa s větší frekvencí osob - zájemců o čtení ČSN.

Třetím je možnost zakoupení individuálních přístupových hesel umožňujících čtení a také tisk. Jedná se o tisk informativní, výstupem není autorizovaný výtisk a vytištěnou ČSN či její část není možné šířit (omezení dle zákona č. 22/1997 Sb.). Hesla jsou odstupňována podle počtu stran (tisk do 50 stran za Kč 1.500,-, tisk do 200 stran za Kč 2.500,-), heslo za Kč 3500,- umožňuje individuální tisk bez omezení počtu stran. Přístup k ČSN online je možný přímo z titulní stránky webu ÚNMZ.

Čtvrtým produktem, a také zásadní změnou oproti bývalé praxi, je přístup k ČSN v certifikovaném pdf formátu pro smluvní partnery ÚNMZ, kteří mají souhlas k tisku autorizovaných výtisků ČSN, případně i k jejich distribuci, resp. prodeji. Tento produkt by měl výrazně zrychlit dodání, resp. přístup k autorizovaným výtiskům ČSN, u pultového prodeje umožňuje získat autorizovaný výtisk ČSN "na počkání", a měl by umožnit i jejich zlevnění. Seznam těchto smluvních partnerů je umístěn na webu ÚNMZ, včetně základní informace, jaké služby poskytují.

Druhy odborných činností a jejich ceny jsou závazně pro ÚNMZ upraveny prováděcí vyhláškou č. 486/2008 Sb. k zákonu č. 22/1997 Sb., jehož novela (zákon č. 481/2008 Sb.) zmocnila MPO k jejímu vydání.

Třetí priorita, zlepšení srozumitelnosti ČSN, má dva rozměry. Jeden je mezinárodní, respektive evropský, protože dnes je většina ČSN obsahově zpracovávána v mezinárodních či evropských normalizačních organizacích a tudíž ovlivnění jejich obsahu závisí na aktivní účasti expertů z ČR na procesu tvorby těchto norem. Ať již to jsou experti ze soukromé či státní sféry. Podmínkou tedy je projev zájmu a potřeby obsah norem ovlivňovat, kapacita expertů a jejich způsobilost. K tomu chci podotknout, že tato aktivní účast by neměla být podmiňována jejím financováním výhradně ze státního rozpočtu, byť určitou podporu nevylučuji.

Národní rozměr spočívá v obsahu ČSN zejména u tzv. "čistých" ČSN, tudíž norem, které jsou tvořeny pouze na národní úrovni. U všech ČSN je významný aspekt terminologie a u ČSN přebírajících mezinárodní či evropské normy je podstatná kvalita překladů. V oblasti terminologie již jsou přijímána opatření, která by měla zlepšit současný stav, přispět k jednoznačnosti ČSN a též k terminologickému souladu mezi ČSN a právními předpisy. Výsledky této práce též budou využitelné pro tvůrce právních předpisů v ČR a pro právníky lingvisty ve strukturách orgánů Evropské unie. Do této priority lze též zařadit aspekt souladu mezi technickými normami a právními předpisy.

Součástí transformace je i vytváření podmínek pro to, aby maximum ČSN bylo v českém jazyce. Provedení překladu však musí být jednoznačně podložené požadavkem na jeho zpracování a patřičným finančním zajištěním, protože se jedná o podstatnou část výdajů na zpracování ČSN.

Hovořím-li výše o zefektivnění celého systému, nespočívá to pouze ve výrazné redukci personálních kapacit národního normalizačního orgánu, ale též v nastavení optimálních podmínek pro fungování Technických normalizačních komisí, coby poradních orgánů ÚNMZ a ve výrazné změně struktury externích zpracovatelů úkolů/projektů Plánu technické normalizace. Zde bychom rádi docílili stavu, kdy přímými smluvními partnery ÚNMZ budou sektorově, oborově orientované subjekty, které jsme začali nazývat "Centra technické normalizace" (CTN). Optimální by bylo, aby tato CTN měla rozsah oborově co nejširší, tudíž, aby jich bylo co nejméně. Řada subjektů již projevila zájem o výkon této činnosti a v současné době máme cca 50 smluvních partnerů - CTN. Proces další efektivní koncentrace bude pokračovat.

Zásadní změnu doznává přístup ke tvorbě ČSN. To již je patrné na změněném Plánu technické normalizace a Plánovacích listech pro jednotlivé úkoly/projekty tvorby ČSN. Při využívání prostředků ze státního rozpočtu je důsledně vyžadován, tak jak je stanoveno v platné legislativě, projev požadavku věcně příslušného ústředního správního úřadu, tedy většinou ministerstva. Z požadavku musí být patrné, o jaký způsob tvorby ČSN se má jednat včetně požadavku na případný překlad, resp. vydání ČSN v českém jazyce. Požadavek ústředního správního úřadu též může umožnit financování požadavku původně ze soukromé sféry, která sice požaduje zpracování ČSN, ale nemá, z důvodů různých, možnost požadovanou tvorbu ČSN uhradit.

Další zásadní změnou je, že v Plánu technické normalizace (PTN) jsou sledovány jednotlivé úkoly/projekty tvorby ČSN od samého počátku jejich vzniku, tj. v případech tvorby těchto norem v mezinárodních či evropských normalizačních organizacích jsou tyto úkoly/projekty zaneseny do PTN již v okamžiku jejich vyhlášení v těchto organizacích. V PTN pak budou sledovány až do momentu schválení příslušné ČSN (tento proces trvá obvykle až tři roky). Tímto přístupem též bude v PTN jasně vyjádřeno, kde bude probíhat aktivní účast expertů z ČR na tvorbě návrhu normy.

Podmínkou pro zanesení úkolu/projektu do PTN je samozřejmě zásadní počáteční rozhodnutí, že se takový úkol vůbec bude v ČR zpracovávat, tzn., že existuje požadavek na zpracování takové ČSN. Tento postup má různé varianty, ale není účelem této rámcové informace zacházet do podrobností.

Výše uvedený výčet změn není úplný, ale ty zásadní jsou popsány. Praxe ukáže, zda se podařilo změny optimálně nastavit a zda je systém udržitelný. Proto považujeme rok 2009 za zkušební období a na základě zpětné vazby od soukromého sektoru i veřejné správy přistoupíme k případným dalším úpravám systému.

Závěrem mi dovolte několik obecnějších poznámek. Ozývají se hlasy, že tato transformace je "zestátněním" technické normalizace. K tomu se dá říci, že by samozřejmě bylo možné pokusit se jít důsledně cestou privátní, ale při masivní finanční podpoře státu, která musí být zachována, aby celý systém "nezkolaboval", protože soukromý sektor není ochoten či schopen tuto činnost komplexně převzít a návrat do spolkového uspořádání typu Rakousko či Německo, postaveného na členství, členských příspěvcích a rozsáhlé aktivní účasti soukromého sektoru včetně financování, se za uplynulých 15 let neukázal v ČR jako reálný, je tento způsob transformace odůvodnitelný. A co je podstatné, součástí transformace v žádném případě není zasahování státu do tvorby ani do věcného obsahu ČSN. I nadále budou důsledně ctěny zásady a správná praxe tvorby technických norem.

Co by však zejména uživatelé ČSN mohli uvítat je skutečnost, že se realizací výše uvedených priorit a změn výrazně omezí obchodní charakter vydávání a distribuce ČSN a způsob zpřístupnění i cenotvorby bude mít mnohem více charakter "veřejné služby". V situaci, kdy technické normy jsou stále více využívány na podporu řádné implementace právních předpisů tím, že při dodržení zásady jejich obecné nezávaznosti jsou k právním předpisům tzv. harmonizovány, resp. určeny a je využíván princip "předpokladu shody", je maximální snaha státu o zpřístupnění ČSN za co nejvýhodnějších podmínek zcela pochopitelná. Tak, jak jsou snadno přístupné platné právní předpisy, tak by měly být co nejsnadněji přístupné i technické normy. Dovedu si představit i ještě razantnější řešení v této oblasti, ale to již vyžaduje změny přístupu minimálně v rozměru EU.

Tento způsob transformace by též mohl mít další pozitivní aspekt, kterým by bylo minimalizovat přerozdělování finančních prostředků potřebných na technickou normalizaci mezi veřejnou a soukromou sférou. Hovořím o takovém nastavení systému, který by využíval partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem. Tedy prostředky státního rozpočtu by byly primárně používány pro financování patřičného rámce, potřebného pro zaručení tvorby a vydávání ČSN (viz též § 5, odst. 1, zákona č. 22/1997 Sb.) a bylo by zcela transparentní, co za tyto prostředky bude zaručeno. Soukromý sektor, tj. podnikatelé, průmysl, služby, by "své" prostředky vynakládal přímo především na aktivní účast v procesu tvorby ČSN a dále na financování prací, které by požadoval, ale u nichž by nebyl deklarován "veřejný zájem" požadavkem ústředního správního úřadu. Tyto prostředky by byly v Plánu technické normalizace zohledňovány. Takováto "dělba práce a financování" by systém také mohla výrazně zefektivnit, ale i zkvalitnit.

Na procesu transformace tedy dále intenzivně pracujeme, tj. ÚNMZ, MPO a hospodářští partneři, zástupci soukromého sektoru, podnikatelské sféry. Přitom uvítáme každý dobrý nápad, podnět a nabídku na součinnost. Nebráníme se ani konstruktivní kritice, sami jsme si vědomi, že zatím zdaleka ne vše funguje ideálně, například firmy příliš dlouho čekají na přidělení přístupových práv po datu podpisu smlouvy, a ne vždy zvládáme ihned zodpovědět všechny dotazy veřejnosti. Děláme ale vše pro to, aby to byly pouze potíže počáteční. Určitě je možné mluvit o společném zájmu všech zúčastněných na naplnění stanovených priorit a záměrů.