Základní požadavky na požární bezpečnost elektrické instalace v chráněných únikových cestách budov

1. Která to jsou zařízení?

1.1 Únikové cesty

Z objektu napadeného požárem je třeba uniknout a podle stupně ochrany, kterou poskytují unikajícím osobám, se únikové cesty rozlišují na:

1. nechráněné - je to trvale volná komunikace vedoucí do volného prostranství nebo alespoň do částečně chráněné cesty. Takovou cestou jsou také vnější zařízení, jako například balkony nebo pavlače. Evakuace osob po nechráněné komunikaci je bezpečná tehdy, jestliže kouř nenaplní prostor do 2,5 metru výšky nebo je omezen či zředěn tok spalin do nechráněné únikové cesty;
2. částečně chráněné - je to trvale volná komunikace vedoucí do volného prostoru nebo do chráněné únikové cesty;
3. chráněné - je to trvale volná komunikace vedoucí do volného prostranství. Tento typ únikové cesty se dále dělí na typy:
   1. je oddělena požárními uzávěry a odvětrána přirozeným nebo nuceným odvětráním,
   2. je oddělena požárními uzávěry a opatřena samostatně odvětranou požární předsíní se samočinně se zavírajícími dveřmi, zabraňujícími průniku kouře,
   3. je oddělena požárními uzávěry a opatřena samostatně odvětranou požární předsíní se samočinně se zavírajícími dveřmi, zabraňujícími průniku kouře, a s přetlakovým odvětráním zcela nezávislým na ostatním vzduchotechnickém zařízení objektu.

Ochrana těchto únikových cest může být provedena stabilní stavební konstrukcí nebo konstrukcí pohyblivou, např. žaluziovou stěnou, která oddělí bezpečnou cestu od napadeného prostoru. Takový systém se zřizuje například v obchodních domech kolem eskalátorů.

1.2 Požární nebo evakuační výtahy

Výtahy mohou být použity jako evakuační tehdy, jestliže jsou především součástí únikové cesty typu B nebo C a dále splňují požadavek na zajištěnou dodávku elektrické energie po dobu alespoň 45 minut, jejich klece jsou z nehořlavého nebo nesnadno hořlavého materiálu a splňují další normové požadavky na rychlost a ovládání. Požární výtah navíc musí mít stanice ve všech podlažích, kde se předpokládá zásah, a musí umožnit sjetí do určité stanice a zůstat vyřazen až do uvedení do provozu hasiči pouze zvláštním ovládáním z kabiny.

1.3 Zařízení pro odvod tepla a kouře

Jsou buď s ručním ovládáním mechaniky, nebo s reakcí na automatizovaný systém spouštěný například "pokynem" elektrické požární signalizace. Úkolem je odvést z prostoru nejen teplo vznikající požárem, ale především zvýšit neutrální rovinu, tj. hladinu zakouření. Do této skupiny zařízení je možné přiřadit i zařízení omezující pronikání kouře po budově vzduchotechnickým potrubím, např. uzavíracími klapkami v potrubí.

1.4 Kombinace zařízení

V poslední době se nejen projektují, ale už i stavějí objekty s poměrně velice rozsáhlým komfortem služeb v oblasti ochrany před požárem a jeho důsledky. Jedná se prakticky o integrované zásahy iniciované především signálem EPS, na který navazují další aktivní, souběžně prováděná opatření, jako například:

• spouštění požárního poplachu včetně podání zprávy interním rozhlasem;
• informace hasičské jednotce;
• spouštění zařízení odvodu tepla kouře;
• spouštění či uzavření vzduchotechniky a klimatizace;
• ovládání výtahů;
• odblokování dveří;
• osvětlení únikových cest a jejich značení;
• spouštění samočinného hasicího zařízení.

2. Požadavky na instalace elektrických zařízení

Již z pouhého přehledu uvedených zařízení je zřejmé, že předpoklad akceschopnosti zařízení po dobu alespoň 15, respektive 60 minut doby trvání požáru klade vysoké požadavky na zřízení instalace a zařízení. Dále jsou uvedeny takové požadavky pouze jako příklad pro zásadní funkce, potřebné k bezpečné činnosti instalovaných zařízení.

2.1 Dveře na únikových cestách

Elektricky nebo motoricky (ať dálkově, nebo lokálně) ovládané mechanismy dveří nebo vrat, jimiž začíná nebo prochází úniková cesta, musí jednak umožňovat také ruční otevírání dveří v době evakuace, a to ze strany ve směru úniku, a jednak musí mít zajištěnou dodávku elektrické energie tak, aby nebylo narušeno ovládání dveří nejméně po předpokládanou dobu evakuace (výpočet podle čl. 10.9.1 citované normy ČSN 73 0804).

2.2 Osvětlení na únikových cestách

Bezpečnostní norma požaduje, aby tyto cesty měly dostatečné denní nebo umělé osvětlení alespoň během provozní doby v objektu. Chráněné únikové cesty musí mít vždy elektrické osvětlení. Nouzové osvětlení nesmí chybět na chráněných únikových cestách typu B a C, na cestě typu A musí být nouzové osvětlení instalováno, pokud se tudy evakuuje více než 300 osob. Nouzové osvětlení musí být funkční i v době požáru, a to u typu cest A nejméně 15 minut, u typu B alespoň 30 minut a u typu C po dobu 45 minut.

2.3 Zásahové cesty

Vnitřní zásahové cesty musí být uspořádány a vybaveny tak, aby umožnily hasičským jednotkám účinný a rychlý zásah vnitřkem objektu. Velmi důležitý je proto požadavek, aby v případě, že je úniková cesta používána i jako vnitřní zásahová cesta, byla funkčnost nouzového osvětlení stanovena na dobu nejméně 60 minut!

2.4 Požadavky na dodávku energie

Zajištění dodávky elektrické energie je základním předpokladem pro funkčnost bezpečnostních zařízení, na dodávce závislých.

2.4.1 Nezávislé zdroje

Podle citované bezpečnostní normy musí mít zajištěnu dodávku alespoň ze dvou na sobě nezávislých zdrojů elektrické rozvody zabezpečovacích zařízení, jakými jsou například požární výtah, evakuační výtah nebo posilovací čerpadlo požární vody. Každý takový zdroj musí mít takový výkon, aby byla plně zajištěna dodávka energie po dobu předpokládané funkce napájeného zařízení. Dva zdroje jsou obecně nezávislé, pokud pravděpodobnost výpadku více než jednoho zdroje je nulová, resp. pokud jednoduchou poruchou nedojde k vyřazení obou zdrojů.

Nezávislou dodávku lze zajistit například samostatným generátorem, akumulátorovými bateriemi, nebo ji získat připojením na distribuční síť nn nebo vn smyčkou za předpokladu oddělené rozvodné skříně, odděleného vedení apod. Připojení smyčkou se ale nesmí použít

• u chráněných únikových cest typu C;
• u požárních výtahů;
• v objektech s výškou větší než 45 metrů;
• v objektech, kde to je rizikové (např. ovládání havarijních bezpečnostních uzávěrů).

Jestliže jsou nezávislou dodávkou zajištěna v objektu, kde došlo k požáru, i jiná zařízení, která neslouží protipožárnímu zabezpečení, musí se v případě požáru dodávka elektrické energie k nim vypnout! Za nezávislou dodávku se považují i případy, kde zařízení požární bezpečnosti jsou napájena jen z náhradních zdrojů.

2.4.2 Připojení elektrických zařízení

Elektrická zařízení, která slouží k protipožárnímu zabezpečení objektu, se připojují samostatným vedením z přípojkové skříně nebo z hlavního rozváděče, a to tak, aby zůstala funkční po celou požadovanou dobu i v případě odpojení ostatních elektrických zařízení v objektu. Bezpečnostní norma stanovuje pro vodiče a kabely, zajišťující funkci protipožárních zařízení:

1. mohou být volně vedeny prostory a požárními úseky bez požárního rizika včetně chráněných únikových cest, pokud kabely a vodiče vyhovují ČSN EN 50265-1, ČSN EN 50265-2-1, ČSN EN 50265-2-2 a ČSN IEC 332-3; nebo
2. mohou být vedeny prostory a požárními úseky s požárním rizikem včetně chráněných únikových cest, pokud vodiče a kabely vyhovují normám z předchozího bodu a dále normám ČSN IEC 60331-11, ČSN IEC 60331-21, ČSN IEC 60331-23 a ČSN IEC 60331-25; nebo
3. musí být uloženy a chráněny tak, aby nedošlo k porušení jejich funkčnosti.

Ochrana ve smyslu písm. c) spočívá například ve vedení pod omítkou s krytím alespoň 10 m, vedením v samostatných drážkách, truhlících nebo šachtách a kanálech určených pouze pro tato vedení. Vedení a kabely mohou být také chráněny protipožárním nástřikem či deskovými nehořlavými materiály. Vodiče a kabely musí vyhovovat požadavkům uvedeným ad a) - c) spojitě od ovládacího zařízení (např. hlavní ústředna EPS) až k vlastnímu protipožárnímu zařízení (samočinné hasicí zařízení, ovládání odvodu tepla a kouře, evakuační či požární výtahy atd.).

Nástřiky nebo desky musí však vykazovat odolnost proti ohni alespoň 30 minut. Je-li vedení pod omítkou, měří se tloušťka omítky od povrchu vodiče nebo kabelu, takže například při tloušťce kabelu 12 mm musí mít omítka tloušťku nejméně 10 + 12 = 22 mm + tolerance nerovnosti 3 mm, tedy celkem 25 mm!

Normy citované v bodech ad a) - c) se týkají zkoušek elektrických kabelů za podmínek požáru, a to jednak zkoušek odolnosti proti svislému šíření plamene pro vodiče s jednou vrstvou i pro kabely ve svazcích, jednak zkoušek celistvosti obvodu. Týká se to různých teplot (do 750 °C), jmenovitého napětí (až do 1,0 kV) a druhu (i pro přenos dat a kabely s optickými vlákny).

Předložený souhrn základních požadavků na elektrické instalace a zařízení souvisejících s ochranou objektů před důsledky požárů si nečiní nárok na vyčerpávající výčet, je pouze ilustrativním přehledem požadavků kmenové bezpečnostní normy v oblasti elektrických zařízení a vedení k nim.