Rakouský kancléř si dovolil položit otázku
Je to opravdu opovážlivost. Rakouský kancléř Wolfgang Schüssel ohlásil v úterý zastavení procesu posuzování vlivů Temelína na životní prostředí, zrušil veřejné slyšení, které mělo být v Linci, a zeptal se naší vlády: "Co by se stalo, kdyby se Temelínská elektrárna neuvedla do provozu?" Má kancléř sousední země právo se takto ptát? Nebo je to opravdu jen naše vnitřní záležitost? A neměli jsme se na to už dávno zeptat p. ministra Grégra my, čeští občané?
O Temelínské elektrárně se už roky diskutuje. Argumentů pro i proti dokončení stavby se za dlouhá léta výstavby nashromáždily celé hory. Věřím, že každý z vedoucích politiků (Pithart, Klaus, Zeman), kteří stáli v té vrcholové rozhodovací pozici, se snažil rozhodovat zodpovědně a rozhodnutím o pokračování výstavby zabránit riziku nedostatku elektrické energie v republice. V každém případě ale všechna tato rozhodnutí byla rozhodnutí politická.
Zkusme se ale na problém podívat z technického hlediska. Elektrizační soustava naší republiky je uzavřený energetický systém, který má zdroje a spotřebiče. Energie do systému vstupující se v každém okamžiku musí rovnat součtu spotřebovávané energie a ztrát systému. Porušení této rovnováhy by vedlo k rychlému rozpadu soustavy.
Současný výkon elektrárenských zdrojů je asi 15 000 MW, spotřeba ani v době největších špiček nepřesahuje 10 000 MW. Po najetí Temelína se výkon na straně zdrojů zvýší na 17 000 MW. Je to přiměřená rezerva, nebo je to klasická socialistická nehospodárnost, se kterou se v mnoha technických oborech (vytápění je klasickým příkladem) setkáváme běžně?
Je samozřejmé, že každá soustava musí mít rezervy a rozhodovat o jejich velikosti přísluší právě jen odborníkům v daném oboru. Co ale nechápu, je jedno. Proč už jsme dávno nedostali od politiků odpověď na tu jednoduchou otázku: Jaké ekonomické, technické a ekologické dopady by měla alternativa nespuštění Temelína, která minimálně od roku 1990 reálně existuje? Proč už dávno výčet těchto dopadů na naši elektrizační soustavu, který je jistě podrobně zpracován týmy odborníků, nebyl zveřejněn? Bylo by pak velmi jednoduché p. kancléře Schüssela odkázat na příslušné prameny.
Anebo je to jinak? Není možné, že je Temelín jen prestižní záležitostí úzkého okruhu politicky a finančně zainteresovaných osob, které usilují o splnění vytyčeného cíle? Splnění bez ohledu na reálné potřeby energetického systému naší republiky i bez ohledu na ekonomické i politické důsledky? Nevím. Ale rád bych slyšel věcné a přesvědčivé argumenty. Jednak k podpoře toho, že Temelín opravdu potřebujeme. Ale především skutečnou koncepci energetické politiky na příštích 20 - 30 let. Bez této dlouhodobé, jasně formulované koncepce bude i v budoucnu celá naše energetika - krevní oběh celého hospodářství, hříčkou v rukou politiků.