Zateplování rodinných domů I.
V současné době asi není majitele domu, ať již rodinného, firemního či bytového, který by nevěděl, že zateplením, tedy dodatečně instalovanou tepelnou izolací, ušetří velké peníze na vytápění.
To je pravda a je nutné si uvědomit, že zateplením, mimo úspory energií, dojde i k výrazné rekonstrukci domu v jeho nejhlavnější části - v místě, kde na dům "útočí" agresivní vnější prostředí. Po mnohaletých zkušenostech si dokonce dovoluji tvrdit, že dům je potřeba důkladně zateplit, aby přestal stárnout, aby se odstranily prohlubující se vady a až na posledním místě, jako pověstná třešinka na dortu, jsou úspory energií.
Funkci zateplení lze také přirovnat k přehozu přes sedačku. V okamžiku, kdy na ni dáme potah, přestane se opotřebovávat, ničit.
Zateplení domu přinese mimo jiné tyto hlavní efekty:
- na objekt přestane působit tepelná roztažnost, protože všechny konstrukce budou téměř ve stálé teplotě mezi 20 a 30 °C
- do objektu přestane zatékat srážková voda
- komplexním zateplením dojde k vyřešení tepelných mostů, čímž nejen že odpadne riziko tvorby plísní, zejména za skříněmi, v místech překladů, kovových částí balkonů apod., ale u dřevěných konstrukcí se odstraní riziko kondenzace vodní páry v konstrukci a tím i riziko napadení stavby hnilobou. Že nejde o bezvýznamný problém mohou dosvědčit tisíce lidí, kterým začalo uhnívat zhlaví dřevěných trámů v osmdesátých letech minulého století. Masivní rozvoj tohoto problému byl dán přechodem z lokálního vytápění pevnými palivy na etážové a nebo elektrické akumulační vytápění a v souvislosti s tím i utěsňování oken
- zlepší se vzhled domu
- zvýší se pohoda v domě - obyvatelé budou mít lepší pocit z teplých stěn domu v zimě a naopak nižší teplota v letních horkých měsících
- odstraní se případné i skryté plísně
Vedle obecného povědomí, že zateplovat je třeba, se jako častý leitmotiv objevuje i otázka tloušťky tepelné izolace. V zásadě lze říci, že tepelná izolace by měla být co nejsilnější. Studie, hledající optimální tloušťku tepelné izolace, uvádějí rozmezí mezi 340 až 510 mm. Dá se tedy říci, že jakákoliv tloušťka tepelné izolace do těchto rozměrů je správná. Toto je teorie, která však naráží na praktické aspekty. Ty mohou tloušťku výrazně omezit. Zejména se jedná o umístění stavby na pozemku či mezi sousedními stavbami, vzhled domu, členitost stavby, rovinnost povrchů, riziko požárů a mnoho dalších vlivů.
V praxi se ukazuje, že v současné době lze za minimální tloušťku tepelné izolace považovat 100 mm, za obvyklou tloušťku asi 160 mm a optimální 240 mm, přičemž není rozhodující stávající tloušťka ani tepelně izolační schopnost stávajícího zdiva.
Různé typy tepelných mostů jsou patrné na termogramech stávajících budov, které lze zhlédnout například na www.e-c.cz.