Zkušenosti s pasivními domy ze semináře Centra pasivního domu
Na posledním brněnském semináři na téma pasivní domy pořádaném Centrem pasivního domu vystoupili kromě odborníků i uživatelé pasivní výstavby se svými zkušenostmi s bydlením v tomto typu domů. V rámci semináře si bylo možné osobně prohlédnout novou pasivní výstavbu v Židlochovicích.
Uživatelé oceňují na pasivních domech kromě malých účtů za energii i tepelný komfort, je zde jedno, zda je postel u vnitřní stěny nebo pod oknem a vnitřní prostředí je čisté díky filtrům ve vzduchotechnice. Bydlení v pasivním domě má ale i svá specifika, je nutné si někdy uvědomit, že dům hospodaří především s teplem z tepelných zisků nikoli z výkonných vytápěcích systémů. Například po delším otevření vnějších dveří v zimě trvá déle, než se interiér ohřeje. Nedoporučuje se používat střešní okna, nebo velká okna situovaná na západ, která v létě mohou snadno způsobit přehřátí místností. Projektanti musí počítat s tím, že dům musí dosáhnout vysoké těsnosti, takže je třeba se vyvarovat složitým, těžce utěsnitelným detailům jako např. krokvím u sedlových střech.
V Židlochovicích je již od roku 2006 postaven a obýván blok 6-ti řadových domů (viz předchozí obrázek) o cca 105m2 a letos dokončený podobný blok 8-mi dalších řadových domů o 120 m2 (viz všechny další obrázky). Nový blok se od staršího liší kromě velikosti i zdrojem tepla, je použit solární systém a elektroohřev 1900W namísto malých tepelných čerpadel o výkonu 2,5 kW ve starším bloku. Ta se vlivem malé potřeby energie pasivního domu ukázala značně nenávratná. Oba bloky mají masivní konstrukci vyzděnou z tvárnic Ytong, střecha je u staršího bloku z panelů Ytong a u novějšího z keramických vložek (Ytong zrovna nedodával požadovaný rozměr). Střecha z keramických vložek u nového bloku zapříčinila horší vzduchotěsnost oproti střeše z panelů Ytong, ačkoli oba bloky prováděla stejná firma stejně pečlivě.
Na jihozápadní straně nového bloku jsou situovány obývací pokoje v přízemí a dvě ložnice v patře. Na severovýchodě je vstup, kuchyně, schodiště a v patře je další pokoj a koupelna. Uprostřed jsou situovány technická místnost a šatna.
Velikost prosklených ploch je poměrně velká, ale díky žaluziím byla i ve slunném dni v odpoledních hodinách příjemná teplota. Významnější než sluneční zisky se ukázaly zisky od většího počtu návštěvníků v místnosti. 15 lidí, každý o výkonu asi 130 W během půl hodiny znatelně zvýšili teplotu, protože celkem vydávali okolo 2 kW, což je tepelná ztráta celého domu při vnější teplotě -10°C. Obvodové zdivo je Ytong 250 mm, tepelná izolace 300mm polystyrenu, v nejslabším místě fasády u okenních žaluzií je 140 mm PUR se součinitelem tepelné vodivosti λ = 0,24 W/m.K. V interiéru je sádrová omítka, podlahy dřevěné. Pod podlahou je 250 mm polystyrenu, pod ním písek.
Okna jsou dřevěná s trojsklem 4+16+4+16+4 mm plněné argonem se součinitelem prostupu tepla zasklením Ug =0,5 W/m2K, s rámem je celkové Uw = 0,72 W/m2K, lišty vyplněné polyuretanem. Zajímavé je, že okna se v zimě někdy rosí, ale z vnější strany. V koupelně a v technické místnosti, kde je sprcha, jsou jediná otopná tělesa, která zajišťují dostatečnou teplotu po celý rok a slouží k sušení ručníků.
V technické místnosti je rekuperační jednotka PAUL, která má pro zimní období jiný výměník než pro teplejší měsíce. Zimní výměník předává přiváděnému vnějšímu vzduchu kromě tepla i vlhkost, čímž je odstraněno nežádoucí přesušování interiéru v zimním období. Přiváděný vzduch je předehříván v zemním registru z potrubí Rehau s antibakteriální vrstvou. Náklady na energii jsou pouze náklady za elektřinu, uživatelé platí za rok dvě zálohy 1500Kč a část platby se jim vrací. V technické místnosti je i akumulace tepla ze solárních kolektorů s el. dohřevem pro přípravu teplé vody a topné vody do otopných žebříků. Zajímavě jsou řešené podkrovní místnosti s užitným prostorem pod hřebenem střechy nad chodbou. Díky masivní konstrukci střechy s 350 mm izolace jsou pod střechou stejné tepelně-akumulační podmínky jako v přízemí.
Rozvody vzduchotechniky jsou v přízemí ve stropě, v obývacím pokoji je přívod a v kuchyni odvod. V podkroví jsou vyústky ve stěnách u podlahy. Podle uživatelů jsou ložnice v zimě větrány pouze pomocí vzduchotechniky, zbytek roku většina uživatelů spí při otevřeném okně jako v běžných domech. Vzduchotechnika je vhodná pro alergiky, protože přiváděný vzduch je filtrován, tudíž bez pylů. Trochu je nevýhodné, že vzduchotechnika neumí zajistit v ložnicích nižší teplotu než ve zbytku domu, řešením jsou tenké přikrývky.