Moderní výroba dřevěných oken
Přestože moderní dřevěná okna mají vyšší cenu a během životnosti stavby vyšší nároky na údržbu povrchu, zájem o ně neustále stoupá. Před měsícem jsme měli možnost si prohlédnout novou výrobní linku na dřevěná okna ve Staré Pace.
Výrobní linka vyrábí okna s jednoduchými rámy, chystá se i výroba kastlových oken pro rekonstrukce starších objektů. Přestože proces sériové výroby dřevěných oken z důvodu zajištění kvality řízený automaty, je oproti výrobě plastových a kovových oken složitější z důvodu organického původu suroviny, měkkosti materiálu a nutnosti vizuální kontroly již během výrobního procesu.
K výrobě se používající třívrstvé nebo čtyřvrstvé lepené hranoly o tloušťce 68 mm nebo 78 mm (lépe splňující normové požadavky) ze smrkového nebo borového dřeva. Jelikož je dřevo náchylné k tvarovým změnám z důvodu vlhkostních změn, je v celé hale udržována konstantní vlhkost.
Hranoly případně i zasklívací lišty se začínají zpracovávat v nářezovém centru CNC, kde počítač podle údajů o zakázce určí, na jaké délky budou rozřezány, aby vzniklo minimum odpadu, následně ohoblovány, kalibrovány a lišty upraveny na žádaný profil podle programu.
Hranoly pokračují do plně automatizovaného obráběcího centra CNC Windor 100, kde jsou v několika fázích a v různých polohách hranoly frézovány, provrtány, dlabány a profilovány. Součástí je flutovací tunel pro první chemickou impregnaci. Dřevěný odpad z centra i dalších strojů je odsáván a spalován v kotelně na biomasu vytápějící halu.
Výsledné profilované hranoly jsou znovu strojově přebroušeny.
CNC lis stáhne profily a vytvoří rámy a křídla daných rozměrů. Ty jsou vizuálně zkontrolovány, případně přesunuty na ruční opravu.
Po ručním uhlazení povrchu jsou rámy a křídla máčena a zde získávají budoucí barvu.
Po zaschnutí se díky bavě odhalí další případné vady povrchu, vytmelí se spáry a rámy se přebrousí.
Potom rámy vstupují do lakovacího boxu, následně do vytěkací zóny a nakonec do sušící zóny. Tím je povrchová úprava ukončena. Rámy mají součinitel prostupu tepla Urámu =1,5 W/m2K.
Potom se osadí kování a připraví izolační zasklení, standardně izolační dvojsklo se součinitelem prostupu tepla zasklením Ug =1,5 W/m2K a „teplým“ distančním rámečkem. Celkový součinitel prostupu tepla oknem bude přibližně Uw =1,4 W/m2K, podle rozměru a tvaru okna. Normový požadavek na nová okna v ČR je maximálně Uw =1,7 W/m2K.
Zasklení se musí z důvodu dilatací a akustickým vlastnostem osadit do rámu tak, aby okolo zasklení byla po celém obvodě stejná mezera, toho se dosáhne pomocí podložek.
Poslední fází je nasazení zasklívacích lišt a utěsnění zasklívací spáry tmelem jak z vnitřní, tak z vnější strany. Vlhkostí je okno zatěžováno jak z vnější strany (déšť), tak z vnitřní strany (vzdušná vlhkost, která by v zimním období ve studené neutěsněné spáře kondenzovala).
Dřevo je choulostivé na nárazy i po nalakování, s čímž musí počítat sklad, prodejce, montážní firmy i konečný uživatel. Povrch není také tak trvanlivý jako u plastových oken, je třeba ho po 3 - 7 letech užívání obnovovat. Nejvíce trpí lak na oknech situovaných na JZ. Na okna se používají i tvrdší druhy dřeva jako např. dub, mají však zpravidla horší tepelně-technické vlastnosti. Na výrobu oken z tvrdého dřeva a výroba vyloženě atypických oken se specializuje sesterský závod ve Velkém Meziříčí.