Z rebela obchodníkem

Po černobylské katastrofě hodně lidí zanevřelo na atomovou energii. Několik lidí v Schönau až tak dalece, že časem založili vlastní společnost (Elektrizitätswerke Schönau -EWS), jejímž cílem bylo zbavit se elektřiny od velkých dodavatelů, protože významná část pochází právě z atomových elektráren. Jejich prvním krokem byla ale kampaň za úspory energie.

Sídlo EWS má pochopitelně na střeše fotovoltaický systém a ve sklepě kogenerační jednotku

Po dvou referendech koupila společnost EWS "dráty" v celé obci a stala se tak distribuční společností. Aby měli "místní" elektřinu, podporovali rekonstrukci místních malých vodních elektráren, instalaci fotovoltaických systémů a hlavně malých kogeneračních jednotek v jednotlivých domech. Podle EWS je i elektřina z kogenerace na bázi zemního plynu "zelená", neboť je vedlejším produktem vytápění a znamená výrazně účinnější využití paliva.

Popsáno na několika řádcích to vypadá jednoduše, ve skutečnosti ale za tím je třináct let organizování a tvrdého vyjednávání s radnicí, regionální energetickou společností a mnoha úřady i hledání peněz pro odkup sítě a ustanovení společnosti schopné ji spravovat. Paní Ursula Sladek, jedna ze zakladatelek EWS a její dnešní obchodní ředitelka k tomu říká "Nešlo nám o to získat síť. Na začátku jsme chtěli jen trochu podpory pro naši myšlenku".

Popelnice s rebelskou nálepkou

Této myšlence je paní Sladek i celá EWS věrná dodnes: místo elektřiny z jádra nabízet a používat elektřinu z OZE. Kvůli tomu EWS na úkor svých zisků podporuje nové zdroje, primárně ovšem v samotném Schönau. Místním provozovatelům OZE platí k běžné ceně elektřiny ještě speciální příplatek 0,06 EUR/kWh (speciální příplatek na podporu OZE dostává výrobce ze speciálního fondu, do něhož jdou platby od spotřebitelů - obdobný systém jako v ČR). To se projevuje i tím, že v Schönau má fotovoltaický systém na střeše kdekdo. Pro odběratele rovněž zavedli tarif s nepatrnými stálými platbami, ale vyšší cenou za kWh, což spotřebitele motivuje k úsporám. Přesto lidé v Schönau platí za elektřinu dokonce méně, než je v kraji zvykem (ceny se v rámci Německa liší).

Po liberalizaci německého energetického trhu se EWS stala jednou z mnoha společností, která prodává elektřinu konečným spotřebitelům. V Německu je jich asi 900, ale jen 4 z nich nabízí výhradně elektřinu z OZE. EWS má dnes 60 tis. zákazníků v celém Německu a v roce 2006 prodala 180 mil. kWh. Je vidět, že společnost, která začínala s dodávkou pro 2500 obyvatel v Schönau dost vyrostla.

Nabízet konkurenceschopnou cenu není snadné. Asi třetina ceny elektřiny pro konečného zákazníka připadá na daně a státem stanovené poplatky (např. na podporu OZE a kogenergace), další zhruba třetina připadá na distribuční náklady (regulované státem) a teprve poslední třetinu může ovlivnit obchodník tím, jak lacino nebo draze elektřinu nakoupí a prodá (systém je tedy obdobný jako v ČR, liší se výše podílů). Zákazníci EWS přesto platí za elektřinu méně, než kdyby odebírali od konkurence. To dokazuje i to, že zákazníky EWS jsou i průmyslové podniky, kde nelze očekávat nějaký nadšenecký přístup k fakturám za "zelenou" energii - tady prostě rozhoduje nižší cena.

Kostel, od něhož se fotovoltaické panely šíří jako nákaza

Zajímavé je, že EWS nakupuje převážnou část elektřiny z norských vodních elektráren, na základě dvoustranných smluv. Vyhnou se tak nákupu na energetické burze, kde je elektřina dražší. Místních OZE je příliš málo, pokryjí jen necelých 17 % energetického obratu EWS, dalších asi 5 % připadá na drobné kogenerační jednotky. Od velkých německých výrobců (E.ON, RWE, Watenfall a další) EWS nenakupuje i proto, že jim kromě vodních elektráren patří i jaderné - takže proč je podporovat?

V počátcích devadesátých let nazývali novináři EWS "energetickým rebelem" a jejich vzdoru vůči energetickým kolosům fandili lidé v celém Německu. Dnes je z rebela zdatný obchodník, ale svoji filosofii nezměnil. Prodejem elektřiny z OZE nabízejí alternativu lidem, kteří prostě nechtějí svými účty za elektřinu přispívat na jadernou energetiku. Někteří si pak hrdě na svou popelnici před domem dají samolepku s nápisem "Neprodukujeme atomový odpad - máme rebelský proud ze Schönau".

Rebelií v Schönau byla i instalace fotovoltaických panelů na střechu protestantského kostela. Památkáři o něčem takovém nechtěli slyšet, ale místní lidé si uspořádali lidovou slavnost a několik panelů na kostel přece dali. A pak se ptali: vadí to? Ukázalo se, že moderní technologie na starém kostele vypadá docela dobře. Dnes už je takových kostelů v Německu více.

Na českém trhu zatím podobná nabídka chybí - odpůrci atomové energie si těžko objednají jakkoli "zelenou" elektřinu od ČEZu a ekoelektřina nabízená PRE asi odrazuje vyšší cenou. Je zde vůbec prostor? V této chvíli toto téma studuje think-tank Trast pro ekonomiku a společnost, který díky grantu Nadace Partnerství zorganizoval i návštěvu českých expertů v Schönau.

Viz také: http://www.ews-schoenau.de/