O kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení

Vyhláška č. 85/1978 Sb., ČÚBP ze dne 26. června 1978, o kontrolách a revizích a zkouškách plynových zařízení v § 1 písm. (1) rozsah platnosti - vyhláška se vztahuje na organizace, které vyrábějí, montují, provozují, opravují, udržují plynová zařízení nebo provádějí jejich revize.

V § 1 písm. (3) za zařízení uvedená v odstavci 2 se nepovažují zařízení, která jsou v osobním užívání uživatelů bytů a místností nesloužících k bydlení.

Za zařízení se pro účely této vyhlášky považují zařízení podléhajícímu státnímu odbornému dozoru nad bezpečností práce, vykonávanému Českým úřadem bezpečnosti práce a inspektoráty bezpečnosti práce, a to zařízení pro

1. výrobu a úpravu plynů,
2. skladování a přepravu plynů,
3. plnění nádob plyny, včetně tlakových stanic,
4. zvyšování a snižování tlaku plynů,
5. rozvod plynů,
6. spotřebu plynů spalováním,

Občanský zákoník ve znění změn provedených zákonem č. 509/1991 Sb., ve svých ustanoveních § 123 až § 135 upravuje vlastnické právo. Jak je patrno, občanský zákoník od roku 1991 nezná výraz "osobní užívání", ale "vlastnické právo".

Vlastník je v mezích zákona oprávněn předmět svého vlastnictví držet, užívat, požívat jeho plody a užitky a nakládat s ním. Vlastnické právo se vztahuje též na obytný dům (nemovitost) či bytovou jednotku.

Organizace je buď formální skupina lidí se společnými cíli, nebo se tak označuje činnost, která je součástí procesu řízení (tj. organizování). Termínem se také označuje jakýkoliv útvar (ekonomický, politický, státní), když se o něm hovoří v přeneseném slova smyslu.

Vlastnictví bytu. Byt patří konkrétní fyzické osobě, která je obvykle jejím obyvatelem. Byt musí být zapsán v katastru nemovitostí a může být samostatně převáděn podobným způsobem, jako u jiných nemovitostí (pozemků, domů).

Ve znění zákona č. 103/2000 Sb., mohou vlastníci všech jednotek v domě uzavřít dohodu o tom, že vlastnictví jednotek změní na podílové spoluvlastnictví budovy. Dohoda musí mít formu notářského zápisu. Vkladem spoluvlastnického práva do katastru nemovitostí podle této dohody zaniká vlastnictví jednotek a vzniká podílové spoluvlastnictví budovy. Velikost spoluvlastnických podílů na budově se rovná velikosti spoluvlastnických podílů na společných částech domu. Společenství vlastníků jednotek (dále jen "společenství") je právnická osoba, která je způsobilá vykonávat práva a zavazovat se ve všech věcech spojených se správou, provozem a opravami společných částí domu (dále jen "správa domu"), popřípadě vykonávat činnost související s provozováním technického zařízení v domě, které slouží i jiným subjektům.

Vlastníci jednotek v domě jsou "organizací" a tím pádem se na ně vztahuje výše citovaná vyhláška č. 85/1978 Sb., a to pro společné části technických sítí tj. rozvodů plynu, el. energie, vody apod. a jsou, jako organizace povinni provádět kontroly a revize plynového zařízení společných části tj. od hlavního uzávěru plynu, až po předávací místo chráněnému zákazníku. V případě, že jsou i vlastníky plynovodní přípojky, se toto týká i plynovodní přípojky. Společenství pro dům podle NV č. 371/2004 Sb., pro tyto účely uzavírá "Stanovy společenství vlastníků jednotek.

Vlastník bytu - je podle zákona č. 458/2000 Sb., § 3 chráněný zákazník a je povinen, udržovat odběrné plynové zařízení v takovém stavu, aby se nestalo příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob a v případě zjištění závady tuto bez zbytečného odkladu odstranit. A nevztahuje se na něj vyhláška č. 85/1978 Sb.

Družstevní vlastnictví

Vlastníkem bytu (respektive domu, ve kterém se byt nachází) je bytové družstvo. Členové družstva mají na základě stanov právo nájmu k bytu. Členové družstva mají poměrně velké právo s tímto bytem disponovat a družstevní vlastnictví se tak fakticky blíží vlastnictví přímému. Členové družstva mají možnost prostřednictvím svého členství ovlivňovat chod družstva. Proto jejich vliv na nakládání s bytem je výrazně vyšší než u nájemního bytu.

Nájemní byt

Obyvatel bytu není ani vlastníkem, ani není členem družstva. Nájemní byt může být byt státní (vlastníkem bytu je stát), obecní (vlastníkem bytu je obec) nebo i soukromý (vlastníkem je někdo jiný). Obyvatel bytu je nájemník. Byt obývá na základě nájemní smlouvy, kterou uzavřel s vlastníkem bytu.

Vlastníkem bytu je družstvo. Podle významu se jedná o "organizaci". Snad nejpodstatnější rozdíl spočívá ve formě vlastnictví. U bytu v osobním vlastnictví se stáváte vlastníkem bytové jednotky a podílovým spoluvlastníkem společných částí domu. Jako vlastník jste zapsán v katastru nemovitostí na listu vlastnictví. V případě družstevního bytu nevlastníte byt jako takový, ale získáváte podíl v družstvu. Byt vlastní samotné družstvo. A zde je povinností družstva provádět podle vyhlášky č. 85/1978 Sb., pravidelné kontroly a revize, a to jak na společných rozvodech, tak i na rozvodech v bytech včetně plynových spotřebičů.

U nájemních bytů, které jsou v obytných domech, které vlastní stát, obec či soukromý vlastník, platí vše jako u družstevního vlastnictví. I zde je povinností majitelů provádět podle vyhlášky č. 85/1978 Sb., pravidelné kontroly a revize, a to jak na společných rozvodech, tak i na rozvodech v bytech včetně plynových spotřebičů.

Je absurdní, aby organizace, která má ve svém vlastnictví byty v obytných domech, včetně jeho příslušenství, by při uzavření nájemní smlouvy uzavřela s nájemcem pouze na byt, ale příslušenství technická zařízení bytu, by smlouvou kupní, darovací nebo jinou smlouvou převedl nájemci do jejich vlastnictví podle občanského zákoníku § 132 a §133.