Co je pro co u rozvodu plynu?
Kladu si otázku, jakou vlastně v dnešní době používat platnou legislativu ve stavbě plynovodů, v budovách, stavbách a domech z pohledu projekční, montážní tak i revizní. Dále vycházím z toho, že normy pro stavbu plynovodů jsou podle zákona č. 183/2006 Sb., § 160 písm. 2 závazné.
Začnu od ČSN EN 1775 Zásobování plynem - Plynovody v budovách - Nejvyšší provozní tlak ≤ 5 bar - Provozní požadavky.
Vyhláška č. 137/1998 Sb., v platném znění o obecných technických požadavcích na výstavbu v § 3 písm. a) budova je nadzemní stavba prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí.
Podle tohoto vyjádření, by vše co je uzavřeno obvodovými stěnami a střešní konstrukcí, by mělo být budovou, poněvadž stavbou se rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Stavba a budova nemusí být totožná.
Oba předpisy, jak zákonný tak i normový mají ve svých výrazech slovo "budova". Z toho by mělo vyplývat, že ČSN EN 1775, by měla platit pro všechny budovy, bez rozdílu jejich zvláštních požadavků či užívání. Je-li provozní tlak ≤ 5 bar.
Ale v ČSN EN 1775 písm. 1.1 se píše, "norma stanovuje základní požadavky pro navrhování, stavbu, uvádění do provozu, provoz a údržbu domovních plynovodů". Dále tato norma v tomto písmenu určuje hlavní zásady týkající se domovních plynovodů. Platí tedy pouze pro domovní plynovody a nebo pro všechny budovy?
Na ČSN EN 1775 navazuje TPG 704 01 Odběrná plynová zařízení a spotřebiče na plynná paliva v budovách. V písm. 1.1 cituje, "tato technická pravidla v návaznosti na ČSN EN 1775 stanovují podrobnější požadavky pro navrhování, stavbu, zkoušení, uvádění do provozu a provoz plynových zařízení v budovách o provozním tlaku do 10 kPa včetně, pro umísťování a připojování plynových spotřebičů s jednotlivými tepelnými příkony nižšími než 50 kW".
A máme tu rozdíl, budova a domovní (domov,dům). Slovo dům se vyskytuje ve Vyhlášce č, 137/1998 Sb., § 3 Pro účely této vyhlášky se rozumějí, co je bytový dům a rodinný dům. Jsou to domy pro bydlení. V § 50 Vyhláška ve svém vyjádření určuje požadavky na rodinný dům
V dalším § 51 až § 54 se již vyhláška o domech nezmiňuje, ale pouze o stavbách (tj. Stavby pro shromažďování většího počtu osob, Stavby pro obchod, Stavby ubytovacích zařízení, Stavby pro výrobu a skladování atd.).
Příklad:
1) Rodinný domek (domovní) - pro návrh, stavbu a zkoušení (revize) domovního plynovodu používáme ČSN EN 1775. Tato norma používá oba výrazy, budova, domovní. Známe již, že budovou může být i rodinný dům. ČSN EN 1775 řeší pouze plynovody, a to od předávacího místa k napojení spotřebičů . Neřeší ovšem umístění plynových spotřebičů.
Na tuto normu navazuje TPG 704 01, které určuje další požadavky pro rozvod plynovodu (ale jen do 10 kPa, tím pádem ji nelze použít s ČSN EN 1775 vždy) a umístění plynových spotřebičů, ale pouze s jednotlivými tepelnými příkony nižšími než 50 kW.
2) Stavba pro shromažďování většího počtu osob, Stavby pro obchod, Stavby ubytovacích zařízení a Stavby pro výrobu a skladování. Kam začlenit z hlediska požadavku rozvodu plynu tyto stavby. Lze je zařadit mezi bytový dům či rodinný dům a nebo již mezi průmyslové stavby. A lze zde ještě na tyto stavby aplikovat, jak ČSN EN 1775 tak TPG 704 01?
Stavební zákon č. 183/2006 Sb., ve svém znění uvádí pouze výraz stavba. Vyhláška č. 137/1998 Sb., v platném znění, jak je uvedeno výše stavby dále rozčleňuje.
Podle členění by se již u těchto staveb měly aplikovat jiné normové hodnoty a to zejména pro rozvod plynu a kapalin.
Podíváme se ještě jednou na ČSN EN 1775 změna A1. v písm.3, je definice vztahující se k plynové instalaci. Tyto definice určují co je bytový dům, veřejně přístupná budova, komerční budova, víceúčelová budova a výšková budova, ovšem vždy s odkazem, že v ČR jsou požadavky pro jednotlivé typy staveb stanoveny ve vyhlášce MMR č. 137/1998 Sb.
Při bližším pohledu zjistíme, že v těchto stavbách se mohou vyskytovat, jak prostory pro obchod tak i pro ubytování, ale i pro výrobu a skladování. A v těchto stavbách jsou instalovány plynové spotřebiče, jak s výkonem nižším než 50 kW tak i spotřebiče s výkonem 50 kW a vyšším ale i plynové spotřebiče používané pro výrobu (např. plynové pece).
Domnívám se, že tyto stavby je lépe zařadit mezi průmyslové stavby a již použít především ČSN 38 6420 Průmyslové plynovody. Tuto normu ovšem z větší části nahradila norma ČSN EN 13480-1,2,3,4,5 Kovová průmyslová potrubí a ČSN EN 10208-1 Ocelové trubky pro potrubí na hořlavá média - Technické dodací podmínky.
Předkládám že nelze použít ČSN EN 1775 (TPG 704 01) a ČSN EN 13480 společně, tak jak se nyní stává, a to tak, že v jedné stavbě na sebe navazují dva plynovody. Jeden podle ČSN EN 1775 a druhý podle ČSN EN 13480.
Pakli, že by šlo o souběžnost, jeden pro plynový spotřebič o výkonu nižším než je 50 kW a proveden podle ČSN EN 1775 (TPG 704 01) a druhý pro plynovou kotelnu podle ČSN 07 0703, tak ano.
Ale, když část plynovodu slouží pro plynový spotřebič nižší než 50 kW a dále pokračuje do prostoru, kde je instalován spotřebič o vyšším výkonu, než 50 kW a nebo plynová pec. Nelze z mého hlediska plynovod takto provést.
Vycházím z toho že ČSN EN 13480 a ČSN EN 1775 s TPG 704 01 jsou velice odlišné.
Ukázka
Tlaková zkouška podle ČSN EN 13480-5 písm. 9.3.2.1.6 "Žádné potrubí nesmí být podrobeno jakékoliv rázového zatížení, jako například poklepem během tlakové zkoušky".
TPG 704 01 písm. 6.1.2.4 "V průběhu zkoušky pevnosti se instalace kontroluje poklepem na potrubí v blízkosti spojů.
A dá se pokračovat v dalších rozdílech.
Tím chci poukázat na skutečnost, že je potřeba lépe specifikovat, co je domovní plynovod a kde aplikovat ČSN EN 1775 a co jsou stavby ostatní, s požadavkem na ČSN EN 13480.