Prof. Václav Havlíček: Naši absolventi jsou připraveni pro budoucnost

TZB-info: Veletrh Ampér letos slaví patnácté výročí svého vzniku, vy jste se školou oslavili daleko kulatější výročí, třísté. V průběhu těch staletí se měnilo nejen naše poznání světa, ale i metody výuky. Je to doba, kterou nemůže jediný lidský život obsáhnout. Podívejme se tedy alespoň na to, jak se změnil jeden z oborů technických věd, elektrotechnika, během doby, kdy se mu věnujete.

prof. Václav Havlíček: Ve škole se samozřejmě dnes učí jinak a učí se i něco jiného, i když Maxwellovy rovnice platí stejně jako před padesáti lety. Za doby mého studia končila éra elektronek a začal prudký rozvoj polovodičové techniky. Krátce poté se zrodily jednoduché integrované obvody, později obvody složitější, procesory. Vznikla moderní elektronika, která zcela změnila přístupy k návrhu a možnostem nejrůznějších řídicích systémů. Tento rozvoj v dalších letech velmi rychle pokračoval především v oblasti výpočetní techniky, od velkých počítačů se postupně přešlo až k dnešním pécéčkům, které mají mnohem větší výkonnost než tehdejší sálové počítače. Později přišel internet, nastal obrovský rozvoj informačních zdrojů, informačních technologií. Takže dnes výuka musí být zcela jiná než dříve, už proto, že objem informací, které mají budoucí absolventi vstřebat, je tak velký, že by to bez využití informatiky a moderní výpočetní techniky nebylo vůbec možné.

TZB-info: Změnily se nějak počty studentů za tu dobu? Studuje dnes v jednom ročníku více lidí, než například v sedmdesátých letech?

prof. Václav Havlíček: To zcela určitě. Počátkem sedmdesátých let byly na elektrofakultě zhruba tři stovky studentů v ročníku, později počty narostly zhruba trojnásobně, a dnes přijímáme do prvního ročníku kolem 1400 až 1500 studentů. Celkový počet studentů elektrotechnické fakulty přesahuje sedm tisíc.

TZB-info: Co děláte pro to, aby zvyšujícím se počtem studentů netrpěla kvalita výuky?

prof. Václav Havlíček: Počet vyučujících se samozřejmě také zvýšil, ale rozhodně ne v takovém poměru jako počet studentů. O kvalitě bych si to říci netroufl, naší maximální snahou je, aby nepoklesla.

TZB-info: Podívejme se také na další stránku činnosti vysokých škol, činnost výzkumnou. Na technických vysokých školách vždycky výzkum existoval, ale přece jen stál v dřívějších dobách tak trochu na vedlejší koleji. Jak to vypadá dnes?

prof. Václav Havlíček: Pro nás je výzkum naprosto rovnocenný pedagogické činnosti, a to ze dvou důvodů. Za prvé, chceme být a doufáme, že v rámci možností i jsme výzkumnou universitou. Ve světě se university dělí na "research" a "teaching" university. Ty druhé jsou obvykle zaměřeny především na standardní vzdělávací proces. Při vzdělávání na vyšší úrovni, zejména v oblasti doktorského studia, působí výzkumné university. Jejich provoz je finančně náročnější, ale produkují absolventy s vyšší přidanou hodnotou. Ti jsou skutečně schopni tvůrčí práce a mohou po absolvování pracovat í v zahraničí na špičkových pracovištích.

ČVUT vzhledem ke své tradici a velikosti musí nutně být výzkumnou universitou. Bez výzkumu bychom nemohli kvalitně učit naše absolventy, připravit je na jakýkoliv scénář budoucího vývoje oboru. Musíme je učit tak, aby byli schopni se na základě svých znalostí a získaných zkušeností doučit potřebné a být stále na úrovni doby.

Druhý důvod, proč být výzkumnou universitou, souvisí s financováním ČVUT. Náš roční rozpočet je něco kolem tří miliard korun, přičemž základní státní dotace na výuku činí pro tento rok 1 360 milionů Kč. Čili méně než 50%. Kdybychom neměli výzkum, nemohli bychom naše zaměstnance platit ani na takové úrovni, na jaké je dnes platíme. Je pravda, že z části peněz, kterou získáváme na výzkum, pochází významný díl opět ze státního rozpočtu, především v rámci různých grantových agentur. Nejsou to ale peníze, které připlouvají automaticky, jde o veřejnou soutěž.

TZB-info: Pomáhá vám tady nějak Evropská unie?

prof. Václav Havlíček: EU pomáhá výrazně. Ve výzkumné oblasti v současné době pracujeme v šestém rámcovém programu EU, ve kterém naši lidé získávají evropské granty a evropské peníze. V současné době startuje sedmý rámcový program, který těch peněz nabízí ještě více, ale za tvrdších podmínek. Je tam požadavek výrazně vyššího spolufinancování z naší strany.

TZB-info: Jsou nějaké problémy, které brzdí ČVUT v rozvoji?

prof. Václav Havlíček: S již zmiňovaným nedostatkem peněz se moc dělat nedá. Nedávno proběhla konference rektorů, které se zúčastnil premiér Topolánek i ministryně školství Kuchtová. Zejména premiér nám řekl, že z veřejných zdrojů nemůžeme výrazné posilování rozpočtu čekat. Naproti tomu nám přislíbil určitou pomoc v rámci daňových zákonů, v oblasti řešení spolufinancování projektů atd.

Politika EU je totiž taková, že unie poskytuje poměrně velké prostředky, ale zdaleka ne na všechno. Odmítá hradit daňové náklady, DPH apod., tedy náklady, které škola přijme a odvede státu. Jestliže stát upraví daňové zákony tak, abychom nemuseli doplácet na evropské peníze vlastními penězi, které nebudou použity na skutečnou technologii, skutečná zařízení a třeba na skutečné platy špičkových zahraničních odborníků, ale budou vlastně jenom transferovány zpátky do státního rozpočtu, bude to jen dobře.

Zrovna tak je EU velmi opatrná ve vyplácení finančních prostředků na projekt. Velmi často minimálně dvacet procent prostředků váže na to, že projekt skončí úspěšně, že bylo dosaženo očekávaných výsledků. Jenomže jejich dosažení musíme finacovat předem. A my někdy na toto průběžné financování nemáme. Tady potřebujeme od státu garance, že si můžeme půjčit nebo použít prostředky původně deklarované na trochu jiný účel, abychom si nemuseli půjčovat od komerčních bank a živit bankovní sektor penězi, které by měly být určeny pro vědu a výzkum.

TZB-info: ČVUT se má v budoucnu rozšířit. Mají vyrůst nové budovy. Už začínáte stavět?

prof. Václav Havlíček: Máme připraveno několik akcí v dejvickém areálu, tou největší by měla být zástavba prostoru na Vítězném náměstí mezi Evropskou a Jugoslávských partyzánů. Vznikne komplex budov, z nichž větší část bude sloužit komerčním účelům a menší část jsou budovy určené pro vysoké školy (ČVUT a VŠCHT). Stavba budov bude zaplacena výměnou za pozemky pro stavbu komerční části. Je to složitá, velká akce s objemem kolem pěti miliard korun, takže jednání jsou složitá. Zdá se ale, že v současné době spějí k poměrně brzkému konci. Vyřeší-li se zbývající problémy, může se začít stavět.

Uvnitř areálu vysokých škol se v současné době už staví budova Národní technické knihovny, která je financována ze státního rozpočtu částkou přesahující dvě miliardy Mezi budoucí knihovnou a Studentským domem, což je jedna z menz v areálu, bychom rádi postavili novou budovu ČVUT, v jejíž části bude sídlit Fakulta architektury. Tuto budovu bychom měli stavět za výrazného přispění Ministerstva školství, ale samozřejmě s nezanedbatelnou naší spoluúčastí, opět mluvíme o stovkách milionů korun.

Takže věříme, že se bude stavět na jihovýchodním i severním konci dejvického areálu.

TZB-info: Jaký význam mají výstavy, jako je například Ampér, pro vaše studenty?

prof. Václav Havlíček: Mají značný význam. Já sám jsem před časem na Ampéru vystavoval a myslím si, že se jedná o dobrou specializovanou výstavu, která v oblasti elektrotechniky vždycky prezentovala určitou špičku v rámci produkce elektrotechnického průmyslu i v rámci vývoje nových technologií.

Díky za rozhovor.