Rozhovor s Ing. Jiřím Buchtou, CSc. o novém způsobu použití vícevrstvých trubek

Zájem o systém tohoto rozvodu plynu potvrdil i veletrh AQUA-THERM 2006, kde bylo možné rovněž získat konkrétní informace o výrobcích tvořících tento systém.

Současně jsme jak na veletrhu AQUA-THERM 2006, tak i na školení GAS 2006 zaznamenali obrovský počet dotazů k této technologii. Do současné doby došlé dotazy jsme uspořádali do sedmi základních oblastí na které přinášíme odpověď, o kterou jsme požádali Ing. Jiřího Buchtu, CSc.

1. otázka - Jaký máte názor na novou technologii použití vícevrstvých trubek k rozvodu plynu v budovách?

Odpověď - Technologie použití tzv. vícevrstvých trubek pro rozvody plynu v rámci odběrných plynových zařízení v budovách lze jednoznačně považovat za novou progresivní technologii, a to zejména z těchto důvodů:

• použité trubky mají nosnou kovovou vrstvu opatřenou vně i uvnitř vrstvou plastového materiálu typu PEX,
• z hlediska odporu proudění vykazuje tato trubka velmi příznivé hodnoty,
• použitý materiál nevyžaduje žádné dodatečné protikorozní úpravy,
• vzhledem k tomu, že předmětný trubní materiál je vy­rá­běn ve svitcích, bude při realizaci rozvodu plynu v maximální možné míře omezen počet spojů,
• technologie nerozebíratelných, tzv. lisovacích spojů, je naprosto spolehlivá bez nároků na svářečské práce či jiné technologie s použitím tepelných zdrojů,
• snadné zhotovování ohybů bez nutnosti použití speciálního nářadí,
• úspora nákladů,
• jednoduchá montáž,
• povinné zabezpečení těchto systémů rozvodu plynu proti výronům plynu a proti požáru.

STRUKTURA VÍCEVRSTVÉHO POTRUBÍ PEX-Al-PEX:

Z těchto aspektů jednoznačně vyplývají při použití těchto systémů jak technické tak i ekonomické výhody. Systémy lze aplikovat při rozvodech zemního plynu, bioplynu a plynné fáze PB.

2. otázka - Systémy vícevrstvých trubek jsou v zemích EU používány. Co podle Vašeho názoru brání jejich použití v ČR?

Odpověď - Systémy vícevrstvých trubek pro vnitřní rozvody plynu jsou již řadu let využívány v některých evropských zemích (např. Nizozemsko, Belgie, Německo, Itálie, apod.). V některých evropských zemích jsou využívány i systémy, které používají k rozvodu plynu klasické plastové trubky bez vnitřní nosné kovové vrstvy, tyto trubky nelze s ohledem na platnou legislativu v České republice, v současné době v České republice využít. Ve vyhl. Ministerstva pro místní rozvoj č. 137/1998 Sb., par. 46, odst. 2, je stanoven zákaz použití trubek z plastových materiálů k rozvodu plynu. Systémy z vícevrstvých trubek byly certifikovány předními evropskými zkušebnami (např. nizozemský Gastec, německé sdružení pro plyn a vodu DVGW) a i v České republice byl tento systém certifikován autorizovanou osobou č. 224 ITC Zlín. V České republice ve využívání těchto systémů brání zejména nejasná interpretace výše uvedeného ustanovení vyhl. č. 137/1998 Sb. Podle mého názoru ustanovení této vyhlášky zakazuje pouze použití plastových trubek k rozvodu plynu v budovách, nikoliv však vícevrstvých trubek definovaných v normě ISO 17484-1:2006 "Plastové potrubí - Vícevrstvé trubní systémy pro vnitřní plynové instalace s nejvyšším provozním přetlakem do 5 barů (500 kPa) včetně - část 1: Požadavky na systémy" - jako potrubí konstrukční skupiny B podle čl. 3.1.2.

Dále, podle mého názoru, brání nasazení těchto systémů aplikace některých požadavků požárních norem, kdy nejsou příslušnými orgány a organizacemi uplatňovány požadavky norem ve smyslu zákona č. 22/1997 Sb., kdy je třeba české technické normy chápat jako nezávazné dokumenty a kde cíle normy lze dosáhnout i jinými způsoby než splněním požadavků uvedených v této normě. Tímto způsobem může být kromě pasivních vlastností materiálů v ochraně proti požáru využito i nasazení aktivních prvků, které v případě požáru zabrání tomu, že trubní rozvod plynu nepříznivě ovlivní průběh případného požáru.

V tuto chvíli mne napadá určitá analogie s obdobným případem, který jsme řešili v nedávné minulosti, kdy právní předpisy stanovovaly pro plynové kotelny tzv. pasivní ochranu před následky výbuchu, která spočívala v požadavku na vybavení plynových kotelen tzv. lehce vybořitelnými plochami. S postupujícími nároky na ochranu životního prostředí, zejména v centrálních a historických oblastech měst a obcí, však přicházely po zrušených kotelnách na pevná paliva v úvahu k využití prakticky pouze prostory pod úrovní terénu - a to v suterénech a sklepích budov. Za účasti předních odborníků byla navržena aktivní ochrana plynových kotelen proti výbuchu, která se postupně prosadila do příslušných předpisů. Odbourat příslušnou legislativní překážku trvalo téměř šest let. V současné době si již realizaci plynových kotelen pod úrovní terénu bez použití aktivních ochranných prvků neumíme představit.

Chci věřit tomu, že v případě vícevrstvých systémů dojde k odstranění legislativních překážek podstatně dříve.

Na řadě jednání, která se k problematice vícevrstvých systémů konala, zejména na půdě Hospodářské komory České republiky, bylo za strany představitelů státní správy mnohokrát požadováno doložení údajů, ve kterých zemích, jak dlouho a jakým způsobem, jsou uvedené systémy používány. Při této příležitosti mne napadá otázka - vždyť u každého nového vynálezu, nové technologie, nového pos­tupu musí být někdo první. Je až zarážející, jak si v našich podmínkách nedokážeme představit, že bychom u nějaké novinky mohli být při její aplikaci mezi prvními. Ten, kdo nové technologie dokáže využít jako první, má podle mého názoru tu výhodu, že si příslušné otázky vůbec nemusí pokládat. Záleží tedy na schopnosti příslušných úřadů dané země u stávajících předpisů aplikovat nové bezpečnostní prvky a technologie, tak aby se dosáhlo úrovně stanovené těmito předpisy. Právě zde můžeme nalézt odpověď na otázku, proč jsou některé země v určitých oblastech na předních místech v Evropě.

Nad tímto bychom se měli všichni společně zamyslet a hledat nové přístupy k novým technologiím a postupům.

3. otázka - V jakém stavu se nachází předpis TPG 704 03, který řeší použití vícevrstvých trubek?

Odpověď - Přijetí podrobného předpisu typu technických pravidel, umožňujícího použití těchto trubek, s nímž je spojeno i za­vá­dění nebo rozšiřování nových technik provádění spojů a použití zařízení zvyšujících podstatně požární i celkovou bezpečnost osob a majetku, je nezbytnou podmínkou pro zavedení této progresivní technologie v České republice.

Použití těchto materiálů umožňuje současně platná evropská norma EN 1775 Zásobování plynem - Plynovody v bu­dovách - Nejvyšší provozní tlak ? 5 bar - Provozní požadavky, která však neuvádí technické požadavky na použití tohoto systému.

Návrh pravidel obsahuje řešení požadavků, které uplatnil Institut technické inspekce Praha v rámci projednání zá­měru předpisové úpravy této nové technologie ve vztahu k platné legislativě, tj. zejména vyhl. č. 137/1998 Sb.

Pravidlo praxe bylo zpracováno ve smyslu "Metodických pokynů pro tvorbu pravidel praxe, která budou registrována u Hospodářské komory České republiky MP 1:2005" a "Metodických pokynů pro zpracovávání, projednávání a schvalování pravidel praxe, která budou registrována u HK ČR MP 2:2005".

Dne 20. 9. 2006 proběhlo zasedání komise pro tvorbu, schvalování a registraci technických pravidel pro oblast ply­nových zařízení u Hospodářské komory České republiky, která ve svých závěrech mimo jiné schválila návrh pravidel praxe a doporučila konečný návrh technických pravidel TPG 704 03 ze dne 20. 9. 2006 k registraci Hospodářské komory ČR.

Komise dále stanovila v návaznosti na požadavek MMR zajistit adekvátní legislativní řešení ve vyhl. MMR č. 137/1998 Sb., § 46, odst. 2 a odst. 3, případně do doby úpravy této vyhlášky stanovit jednotný postup pro aplikaci těchto pravidel (TPG 704 03) ke stanovené právní úpravě ve spolupráci zejména s MV - GŘ HZS ČR.

Dne 2. 10. 2006 Ministerstvo vnitra, generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR požádalo o pozastavení vydání a registrace tohoto předpisu a sdělilo ve svém stanovisku požadavky, které je nezbytné, zejména z hle­diska požárních předpisů, dořešit.

K řešení těchto problémů se uskutečnila jednání na půdě Hospodářské komory, na kterých byly přijaty závěry pro dořešení uvedené problematiky.

V průběhu roku 2006 byl zpracován a do připomínkového řízení rozeslán i návrh technického pravidla z pozice Českého plynárenského svazu.

Jednáním na Hospodářské komoře ČR dne 2. 11. 2006 bylo dosaženo základní dohody mezi ČPS a ČSTZ ve věci vydání jednoho společného návrhu. K tomu proběhlo jednání za účasti odborníků z ČPS a ČSTZ, kteří dohodli na společném jednání dne 9. 11. 2006 znění jednoho společného návrhu, kterým bude TPG 704 03 - Domovní plynovody z vícevrstvých trubek. Navrhování a stavba, dále společně projednáván, připomínkován a registrován na HK ČR. V současné době je třeba tento návrh ještě dopracovat v oblasti řešení některých problémů v oblasti požární ochrany a formálně dopracovat znění dohody mezi ČSTZ a ČPS ve věci vydání společného návrhu předpisu. V této souvislosti bych rád poděkoval všem odborníkům z ČPS a ČSTZ, kteří na společném návrhu pracovali a jsem přesvědčen, že tuto práci i přes některé, v současné době rozdílné, názory představitelů obou organizací na formu a způsob vydání zdárně ukončí ku prospěchu veřejnosti, která na vydání předpisu netrpělivě čeká.

Vypracování a vydání technických pravidel: České sdružení pro technická zařízení Český plynárenský svaz

4. otázka - Byly v průběhu připomínkového řízení uplatněny některou ze zainteresovaných stran závažné připomínky k návrhu TPG 704 03. Pokud ano, jak byly vyřešeny?

V oblasti požární ochrany a formálně dopracovat znění dohody mezi ČSTZ a ČPS ve věci vydání společného návrhu předpisu. V této souvislosti bych rád poděkoval všem odborníkům z ČPS a ČSTZ, kteří na společném návrhu pracovali a jsem přesvědčen, že tuto práci i přes některé, v současné době rozdílné, názory představitelů obou organizací na formu a způsob vydání zdárně ukončí ku prospěchu veřejnosti, která na vydání předpisu netrpělivě čeká.

Připomínka č. 1 - Podle ustanovení § 46 odst. 2 vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu nesmí být pro rozvod plynu uvnitř budov použito materiálů z plastů. TPG 704 03 však toto ustanovení nerespektuje a připouští v plném rozsahu použití vrstvených PEX-Al-PEX trubek pro domovní rozvody plynu.

K připomínce č. 1 - Ustanovení § 46, odst. 2 vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu neumožňuje použít pro vnitřní rozvody plynu materiá­lů z plastů. V případě použití vícevrstvých trubek systému PEX-Al-PEX (hliníková trubka opatřená z vnitřní i vnější strany vrstvou zesíťovaného polyetylénu) se nejedná o roz­vod plynu z plastových materiálů ve smyslu citovaného zákazu předmětné vyhlášky, což ve svém sta­novisku uvádí i Institut technické inspekce Praha.

Používání vícevrstvých trubek PEX-Al-PEX je v České republice schváleno autorizovanou osobou č. 224 ITC Zlín.Předpis TPG 704 03 "Domovní plynovody z vícevrstvých trubek. Navrhování a stavba" je zpracován v rámci uplatňování nových, progresivních technologií v oblasti rozvodu plynu v budovách, kde je současným trendem použití hliníkových trubek opatřených z vnitřní i vnější strany vrstvou zesíťovaného polyetylénu, pro něž se používá název "vícevrstvé trubky" (multi-layered pipes). Použití tohoto materiálu pro instalaci domovních rozvodů plynu se dynamicky rozvíjí v řadě evropských zemí.

Současně platná evropská norma, EN 1775 "Zásobování plynem - Plynovody v budovách - Nejvyšší provozní tlak ≤ 5 bar - Provozní požadavky", použití těchto materiálů umožňuje. Neřeší však detaily použití tohoto systému - ty jsou uvedeny v předpisu TPG 704 03.

Připomínka č. 2 - Podle ustanovení § 46 odst. 3 vyhlášky č. 137/1998 Sb., se rozvod plynu nesmí vést v místech, kde by byl vystaven mechanickému namáhání, popřípadě poškození, koroznímu nebo teplotnímu působení (u materiálů z plastů nesmí teplota překročit 20 °C a u oceli 50 °C), a v místech, kde by byla znemožněna jeho kontrola, popřípadě údržba, pokud nejsou provedena opatření podle odstavce 5 téže vyhlášky. TPG 704 03 připouští v čl. 6.1.1.2 vystavení povrchu plynovodu teplotnímu působení do 60 °C.

K připomínce č. 2 - Požadavek § 46, odst. 3 vyhlášky č. 137/1998 Sb. se s ohledem na znění § 46, odst. 2 této vyhlášky týká rozvodů plynu vně budov, tj. plynovodních přípojek nebo vnějšího domovního plynovodu, nikoli plynovodu vedeného uvnitř budov. Teplotní limit 20 °C totiž ani nelze, s ohledem na požadavky hygienických předpisů, v řadě vnitřních prostorů budov dodržet (např. vyhláška č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb). Podle těchto předpisů se vnitřní prostory vytápí na teplotu 22 °C až 24 °C; jen z toho je zřejmé, že tento požadavek nemůže mít vyhláška na mysli z hlediska vnitřních plynovodů. Výrobce trubek povoluje jejich použití v rozmezí teplot -20 °C až +60 °C.

Připomínka č. 3 - Článek 4.2 ČSN EN 1775 "Zásobování plynem - Plynovody v budovách - Nejvyšší provozní tlak ≤ 5 bar - Provozní požadavky" stanoví, že plynovody se projektují, montují a chrání, tak, aby účinky požáru na plynovod nevedly k výbuchu nebo podstatnému zvýšení intenzity požáru^*)

^*) Národní poznámka - Zásady pro navrhování plynovodů z hlediska požární bezpečnosti objektu stanoví ČSN 73 0802. Uvnitř budov nesmí být pro rozvod plynu použito materiálu z plastu podle § 46 vyhlášky č. 137/1998 Sb. TPG 704 03 opět toto ustanovení nerespektuje, přičemž v preambuli těchto pravidel se uvádí: "Tato technická pravidla stanovují požadavky pro instalaci domovních plynových rozvodů z vícevrstvých trubek s respektováním ČSN EN 1775."

K připomínce č. 3 - ČSN EN 1775 "Zásobování plynem - Plynovody v budovách - Nejvyšší provozní tlak ≤ 5 bar - Provozní požadavky" použití vícevrstvých trubek umožňuje, neboť čl. 4.2 s odkazem 2) na národní poznámku se týká výhradně použití materiálu z plastů pro rozvod plynu (blíže viz "K připomínce 1").

Čl. 4.2 uvádí v poznámce 1, že požadavky na ochranu plynovodu před účinky požáru lze splnit realizací jednoho nebo více níže uvedených opatření:

• uzavřením domovního plynovodu pomocí ručně nebo automaticky ovládaného uzávěru;
• použitím materiálů, součástí a spojů, které odolávají vysokým teplotám;
• ochranou celého plynovodu nebo jeho částí protipožárním krytem;
• ochranou plynovodu ochranným materiálem, který mu umožní odolávat po určitou dobu vysokým teplotám.

Z tohoto článku tedy vyplývá, že rozvod plynu se musí posuzovat jako systém. Tento požadavek TPG 704 03 naplňují, a to požadavkem na instalaci protipožárních armatur, které uzavírají automaticky průtok plynu, dojde-li v okolním prostředí ke zvýšení teploty v místě jejího umístění na 100 °C (tolerance -5 °C). Tyto armatury musí odolávat teplotě 925 °C po dobu 60 minut při provozním tlaku 5,0 bar, což splňuje požadavek přílohy A ČSN EN 1775. Jsme přesvědčeni, že toto řešení je z hlediska požární bezpečnosti na nesrovnatelně vyšší úrovni, než je uzavření domovního plynovodu pomocí ručně ovládaného uzávěru. Toto opatření totiž vyžaduje 24 hodinovou pří­tomnost fyzické osoby, schopné tohoto zásahu v podmínkách požáru.

Bezpečnost systému PEX-Al-PEX je zřejmá i při srovnání bezpečnosti rozvodů plynu provedených z měděných trubek a tvarovek a plastových hadic používaných k připojování plynových spotřebičů. Podle TPG 700 01 "Použití měděných materiálů pro rozvod plynu" se nerozebíratelné spoje provádějí přednostně tvrdým kapilárním pájením a lisováním. Některé doporučené pájky mají interval tavení již od 630 °C. Odolnost proti požáru požadovanou výše citovanou ČSN EN 1775 v nemají ani pryžové hadice, běžně používané k připojování plynových spotřebičů.

Připomínka č. 4 - Článek 11.1.2 ČSN 73 0802 "Požární bezpečnost staveb - Nevýrobní objekty" stanoví, že rozvodná potrubí a jejich příslušenství, sloužící k rozvodu hořlavých látek (např. plynů a kapalin) pro technická a technologická zařízení stavebních objektů, musí být z nehořlavých hmot. Ve smyslu čl. 3.1.4 ČSN 73 0810 "Požární bezpečnost staveb - Společná ustanovení" se v případě nehořlavých hmot jedná o výrobky třídy reakce na oheň A1 a třídy A2, pokud výrobek třídy A2 je celistvý a homogenní, obsahující hmotnostně nejvýše 5 % organických látek (viz ČSN EN 13820). Vícevrstvá potrubí podle TPG 704 03 těmto podmínkám nevyhovují.

K připomínce č. 4 - Hliníkové trubky opatřené z vnitřní i vnější strany vrstvou zesíťovaného polyetylénu podle mého názoru splňují požadavek ČSN 73 0802, čl. 11.1.2 (resp. ČSN 73 0804, čl. 12.2.2.3). Odkaz na ČSN EN 13820 "Tepelně izolační materiály pro použití ve stavebnictví - Stanovení obsahu organických látek" je věcně nesprávný, neboť trubky pro rozvod plynu nelze považovat za tepelně izolační materiál. Tato norma určuje zřejmě metodiku pro stanovení obsahu organických látek. Navíc je třeba při aplikaci těchto norem vzít v úvahu i skutečnost, že v případě požáru dojde k automatickému uzavření protipožárních armatur. V úseku hliníkové trubky opatřené z vnitřní i vnější strany vrstvou zesíťovaného polyetylénu za příslušnou armaturou zůstává tedy omezené, z hlediska zvyšování intenzity požáru nepodstatné množství zemního plynu, srovnáme-li jej s 60 kg propan-butanu, který je možno umístit v souladu s TPG 402 01 "Tlakové stanice, rozvod a doprava zkapalněných uhlovodíkových plynů (LPG)" v jednom bytě ve čtyřech 15 kg lahvích z hliníku (ČSN EN 13110 (07 8439) "Znovuplnitelné svařované hliníkové lahve na přepravu zkapalněných uhlovodíkových plynů (LPG) - Návrh a konstrukce"). Propan-butan má navíc nižší dolní mez výbušnosti (2,0 % obj. u propan-butanu oproti 5,0 % obj. u zemního plynu).

Připomínka č. 5 - Podle čl. 12.2.2.3 ČSN 73 0804 "Požární bezpečnost staveb - Výrobní objekty" musí být potrubní rozvody sloužící k rozvodu hořlavých látek (včetně konstrukcí nesoucích tyto rozvody) z nehořlavých hmot. Tyto rozvody se nesmí ani při působení vnější teploty do 500 °C porušit, kromě trvale uzavřených pracovních systémů a technologií vyžadujících z provozních nebo hygienických důvodů skleněné potrubní rozvody. Potrubí pro rozvod plynu podle návrhu TPG 704 03 tyto technické podmínky nesplňují.

K připomínce č. 5 - Podle čl. 12.2.2.3 ČSN 73 0804 musí být potrubní rozvody sloužící k rozvodu hořlavých látek (včetně konstrukcí nesoucích tyto rozvody) z nehořlavých hmot. Tyto rozvody se nesmí ani při působení vnější teploty do 500 °C porušit.

Hliníková slitina, z níž je zhotovena nosná část potrubí, má teplotu tavení podstatně vyšší než je uvedených 500 °C (teplota tání hliníku je 660,37 °C). Tedy i pokud by došlo při zvýšené teplotě k odhoření vnějšího polyetylénového opláštění, trubka zůstává celistvá (neporušená). Chování vnějšího opláštění vůči plameni bude zjištěno zkouškou indexu šíření plamene podle ČSN 73 0863.

Závěr k připomínkám

Cílem protipožárních předpisů je zabránit vzniku požáru, a pokud už k jeho vzniku dojde, omezit na minimum podmínky pro šíření požáru, zvyšování jeho intenzity nebo vzniku toxických nebo jinak nebezpečných látek. K tomu je v příslušných předpisech stanoven soubor požadavků, které vycházejí zejména z hodnocení rizik. Tyto požadavky, které lze členit na pasivní a aktivní, je nutno aplikovat v kontextu celého daného předpisu.

Požadavek čl. 11.1.2 ČSN 73 0802: "rozvodná potrubí a jejich příslušenství, sloužící k rozvodu hořlavých látek (např. plynů a kapalin) pro technická a technologická zařízení stavebních objektů, musí být z nehořlavých hmot..." je tak třeba hodnotit v kontextu čl. 6.3.3: "...Pokud celkové množství hořlavých kapalných a plynných látek, dodávaných do požárního úseku, má tepelný výkon menší než 0,25 MW, nebo kde technickým zařízením je zajištěno, že do úseku nemohou být od okamžiku vzniku požáru dodávány hořlavé látky, není třeba k těmto látkám přihlížet, a to jak z hlediska nahodilého požárního zatížení, tak výskytu hořlavých látek v posuzovaném prostoru. (Obdobný požadavek je uveden v čl. 6.3.4 ČSN 73 0804.)

Zařízení podle TPG 704 03 splňují přinejmenším druhou podmínku. Technickým zařízením, kterým je přerušena dodávka plynu, jsou protipožární armatury. (S ohledem na dimenze vícevrstvých trubek PEX-Al-PEX je pak splněna prakticky ve všech případech i první podmínka, tj. omezení tepelného výkonu dodávaného do požárního úseku na méně než 0,25 MW.) Podle uvedeného článku tedy není třeba k plynu přihlížet, a to i z hlediska výskytu plynu v posuzovaném prostoru. Pokud se tedy při stanovování protipožárních opatření postupuje, jako by se v daném požárním úseku plyn nevyskytoval, nelze potrubí, navíc (tj. nad rámec požadavku čl. 6.3.3) uzavřené automaticky protipožární armaturou, považovat za plynovod.

Článek 11.1.2 ČSN 73 0802 tedy s ohledem na čl. 6.3.3 téže normy platí pouze pro plynovody dodávající do požárního úseku tepelný výkon 0,25 MW a větší, a z nich pouze ty, které nemají technickým zařízením zajištěno, že do úseku nemohou být od okamžiku vzniku požáru dodávány hořlavé látky.

Dalším příkladem možnosti, že ČSN 73 0802 předpokládá splnění určitého pasivního požadavku realizací aktivního opatření, je čl. 8.1.6: "Samočinným požárně bezpečnostním zařízením může být zvýšena požární odol­nost stavební konstrukce (např. zkrápěním, vodní clonou), pokud se ex­perimentálně nebo výpočtem prokáže požadovaná účinnost zařízení". Cílem požadavku článku 11.1.2 ČSN 73 0802 je zabránit zvyšování intenzity požáru unikajícím plynem, s ohledem na čl. 6.3.3 v množství odpovídajícím výkonu 0,25 MW a větším. Prostředkem k dosažení tohoto cíle, uvedeným v tomto článku, je nehořlavost potrubí sloužícího k rozvodu plynu. S ohledem na nezávaznost českých technických norem (§ 4, odst. 1 zákona č. 22/1997 Sb.) je k dosažení cíle možno použít i jiných prostředků. Jedním z nich mohou být protipožární armatury.

Používání nehořlavých materiálů pro zhotovování rozvodu plynu v budovách patří mezi opatření pasivní. Znamená to, že v případě požáru zůstává plynovod v provozu. Pokud dojde k porušení jeho těsnosti, unikající plyn může významně přispívat ke zvýšení intenzity požáru, a to do doby, než někdo ručně uzavře příslušný uzávěr.

Opatření navrhované TPG 704 03 je naopak aktivní. V případě požáru v daném prostoru dochází k automatickému uzavření protipožární armatury, instalované na prostupu do tohoto prostoru. Plynovod je tedy odstaven z provozu a stává se z něj trubka s omezeným, malým množstvím plynu v řádu maximálně jednotek litrů.

Jsem přesvědčen, že opatření podle ČSN 704 03 je na minimálně stejné úrovni protipožární bezpečnosti a mělo by být proto jako takové také posuzováno a hodnoceno.

5. otázka - Jaký máte názor na skutečnost, že pro použití systému vícevrstvých trubek k rozvodu plynu v budovách bylo vydáno stavební technické osvědčení a certifikát, a přesto firmy, které hodlají tento systém využívat, ho používat nemohou? Kde se podle vašeho názoru stala chyba?

Odpověď - Je pravdou, že někteří dodavatelé prvků vícevrstvého trubního systému mají vydané autorizovanými osobami v České republice stavební technické osvědčení a certifikát k použití tohoto systému pro vnitřní rozvody zemního plynu v budovách. Jak již zaznělo i na jednáních k této problematice na HK ČR, je na základě současně platné legislativy v České republice možné na podkladě vydaných dokumentů uvedené výrobky uvést na trh České republiky, není však možné tyto výrobky následně zabudovat do stavby. Že se jedná o zjevný paradox, není třeba zvlášť zdůrazňovat.

I zde je vidět, že existuje prostor pro legislativní řešení této problematiky. Je zřejmé, že je naprosto neefektivní financovat zkoušky zařízení pro předem definované účely použití tak, aby v konečném důsledku nebylo možné jeho vlastní použití. Navíc podle mého názoru v nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky, je v Příloze 1, část 7 Stavební výrobky pro kanalizační systémy a rozvody kapalin a plynů, přinejmenším nelogický požadavek, který stanoví platnost "pro instalace pro dopravu / rozvod / skladování plynu / paliva určená pro zásobování systémů pro vytápění / chlazení budov z venkovního zásobníku nebo posledního regulačního zařízení sítě ke vstupu do vytápěcích / chladicích systémů budovy". Z toho plyne, že se požadavky naopak nevztahují na další oblasti využití plynu, jako je např. příprava pokrmů, ohřev vody apod., přitom rozvod plynu je pro všechny uvedené systémy proveden podle jednotných požadavků. Paradoxně je tedy možné uplatňovat jiné požadavky pro rozvod plynu na vytápění a jiné požadavky na ostatní systémy využití plynu, což nemá žádné logické vysvětlení.

6. otázka - Jak je podle Vás zajištěna bezpečnost těchto systémů rozvodu plynu?

Odpověď - Bezpečnost těchto systémů rozvodů plynu v budovách je zajištěna prostřednictvím celého souboru opatření, který spočívá v následujících aspektech:

1. přesně definované provádění spojů včetně předepsané odborné způsobilosti příslušných pracovníků provádějících montáž systému,
2. systém vedení a ukládání rozvodů plynu,
3. vybavení systému nadprůtokovými pojistkami, které zabezpečí v případě nadměrného proudění plynu, ať už z důvodů požáru nebo násilného, úmyslného či neúmyslného poškození plynovodu, jeho praktické uzavření, což stávající systémy, byť v celokovovém provedení, neumožňují.
   
   
   

   Příklad instalace plynovodu pod omítkou s protipožární pojistkou

   Nadprůtoková pojistka se instaluje v poloze stanovené výrobcem nebo jím pověřeným zástupcem v těchto případech:

   

   • na začátku vnitřního domovního plynovodu;
   • a začátku každé samostatné větve plynovodu ke spotřebičům;
   • při použití rozdělovače na každém výstupu z rozdělovače do větve plynovodu podle schématu:

     Instalace nadprůtokové pojistky

     Nadprůtoková pojistka v kombinaci s ručním uzávěrem

     Nadprůtoková pojistka instalovaná na rozdělovači, před každou větví plynovodu

     
     
   • při napojení na stávající kovový plynovod musí být plynovod z vícevrstvých trubek napojen podle schématu s tím, že je možné nadprůtokovou pojistku instalovat na začátek vnitřního plynovodu a protipožární pojistka musí být instalována na konci kovové části potrubí.

   Schéma napojení plynovodu z vícevrstvých trubek na stávající kovový plynovod

   
   
   
   1. Plynovodní přípojka, 2. Hlavní uzávěr plynu, 3. Kovový plynovod, 4. Nadprůtoková pojistka, 5. Protipožární pojistka, 6. Vícevrstvá trubka PEX-Al-PEX, 7. Nadprůtoková pojistka (4) se umisťuje v rozmezí mezi zařízení (2) a (5)
   
   

4. povinné vybavení protipožárními pojistkami, které uzavřou přívod plynu na začátku vstupu plynovodu do jednotlivých prostor, a to při zvýšení teploty na 100 °C (tolerance -5 °C) s tím, že tato pojistka splňuje tepelnou odolnost 925 °C po dobu 60 minut, tj. že při těchto parametrech je těsná a nedovolí přístup plynu do místa ohroženého požárem, Pokud srovnáme klasické, např. ocelové plynovody v závitovém provedení s tímto systémem, tak jsou nepochybně z hlediska případného požáru méně odolné, a to v důsledku vyhoření těsnicích materiálů. Pokud vezmeme v úvahu např. měděné rozvody plynu provedené tvrdým pájením, tak i tyto spoje jsou z hlediska odolnosti vůči působení vysokých teplot opět méně odolné než uvedené zabezpečení protipožárními pojistkami.

   Všechny prostory, kterými plynovod prochází, musí být vybaveny protipožární armaturou. Protipožární armatury se instalují na vstup plynovodu do chráněného prostoru.

   

   Protipožární pojistka

   

   Protipožární pojistka je termicko-bezpečnostní systém. Při teplotě okolo 100 °C s tolerancí -5 °C se uvolní z tělesa armatury element, který uzavře přívod plynu. Ve světle těchto aspektů jsou vícevrstvé systémy nepochybně alespoň na téže úrovni jako dosavadní technologie z kovových materiálů.

7. otázka - Jaký postup byste navrhl k co nejrychlejšímu zavedení technologie vícevrstvých trubek k rozvodu plynu v budovách do praxe?

Odpověď - Základem pro dořešení veškerých aspektů k zavedení technologie systému vícevrstvých trubek k rozvodu plynu v budovách je seriózní spolupráce veškerých odborných kapacit, a to jak z oblasti požární ochrany, dotčených autorizovaných osob, výrobců a dodavatelů, tak i dobrá spolupráce odborníků z oblasti legislativy a z ČSTZ a ČPS, kteří na sebe vzali tu hlavní úlohu, tj. vypracování technického předpisového řešení, které vždy u zavádění nových technologií a postupů je nesmírně náročné.

Velice dobrým základem by měly být závěry z jednání na HK ČR za účasti dotčených stran, kde byly formulovány základní práce pro úspěšné dořešení této práce. Pokusím se stručně zrekapitulovat přijaté závěry:

• Zpracování návrhu na znění příslušných ustanovení vyhlášky k novému stavebnímu zákonu. Návrh byl zpracován a dne 23. 11. 2006 předán Ministerstvu pro místní rozvoj Mgr. Petru Gandalovičovi.
• Zpracovat návrh ustanovení o aplikaci vícevrstvých trubek pro vnitřní rozvody plynu do připravované vyhlášky MV, o technických podmínkách požární ochrany staveb.
• Pro řešení problematiky, která je předmětem TPG 704 03, bude vydáno jednotné znění.
• Zástupci ČSTZ a ČPS dohodnou a předloží HK ČR společný návrh předpisu ČPS a ČSTZ.
• K řešení problematiky budou zajištěny adekvátní podklady o použití systémů z vícevrstvých trubek v některých okolních zemích EU.
• ČSTZ projedná s GŘ HZS MV ČR rozsah nezbytných změn v českých technických normách.
• Bude provedena zkouška ke stanovení šíření plamene po povrchu stavebních hmot podle ČSN 73 0863.
• Bude provedena zkouška reakce na oheň.
• Budou provedeny zkoušky zabezpečení rozvodu PEX-Al-PEX s namontovanými bezpečnostními prvky v podmínkách požáru.
• Budou zpracovány parametry rozvodu plynu z vícevrstvých trubek, které naplňují požadavek dodávky tepelného výkonu pod 0,25 MW do požárního úseku podle ČSN 73 0802 (ustanovení 11.1.2 a 6.3.3), ve vzorových sestavách trubek o vnějších průměrech 16, 20, 26, 32 a 40. Každá sestava bude obsahovat následující vybavení:
  • 1x regulátor tlaku plynu
  • 1x kulový kohout
  • 1x plynoměr
  • 1x nadprůtoková pojistka
  • 1x protipožární pojistka

  Celková délka rozvodu plynu, včetně vybavení, bude 3 m.

• Vyhodnocení provedených zkoušek a zpracování návrhů na opatření.
• ITC Zlín předložil MODELOVÉ STO (stavební technické osvědčení). Připomínky k materiálu předat ČSTZ. Na jejich základě zpracuje ITC Zlín, po předchozím projednání s autory připomínek na společném jednání, závěrečné znění.

Přijaté závěry bude nezbytné realizovat a koordinovat odborníky z ČSTZ a ČPS za účinné spolupráce výrobců, odborníků z oblasti požární ochrany apod.

Jsem přesvědčen, že se podaří v průběhu 1. čtvrtletí 2007 uvedené závěry zrealizovat a poté ve spolupráci ČSTZ a ČPS dopracovat technické pravidlo TPG 704 03, tak aby mohlo být následně schváleno a vydáno. Vydání je reálné k 30. 6. 2007.