Biomasa v soustavách měst a obcí - projekty a zkušenosti (II)

U plošných plynofikací státem donedávna masivně podporovaných, odcházejí finanční prostředky za tento pro nás cizí zdroj energie mimo region. Pokud budou majitelé rodinných domků skutečně využívat zemní plyn k vytápění a ohřevu TUV, každý z nich průměrně zaplatí jen na těchto palivových nákladech ročně nejméně 25.000,-Kč. Průměrná obec o třista domcích tak každý rok odevzdá mimo region a z větší části i mimo ČR 7.500.000,-Kč. Za deset let to představuje 75 milionů Kč, které jsou pro obec nenávratně ztraceny. Při využití místních zdrojů tyto prostředky reálně zůstanou v regionu a mohou se při jeho rozvíjení zásadním způsobem uplatnit. Představíme zde dva způsoby vytápění biomasou které toto umožní.

Valašská Bystřice - CZT s využitím biomasy

Valašská Bystřice se nachází 8 km jihozápadně od města Rožnova pod Radhoštěm, leží v nadmořské výšce 460 m.n.m. a má 2 260 obyvatel. Valašská Bystřice má tvar kotliny, obklopené horskými hřebeny s rozsáhlými porosty. Dříví, které bylo historicky stěžejním energetickým zdrojem se po letech rudého režimu dostávalo stále více do pozadí. Novodobá plynofikace v obci vzhledem k velkým vzdálenostem od okolních měst možná nebyla. Primárním zdrojem energie se tak pro obyvatelstvo stala fosilní paliva - především hnědé uhlí, což v kotlině na vrcholu topné sezóny způsobovalo problémy s kvalitou ovzduší.

V obci, která je součástí CHKO Beskydy jsou 3 větší dřevozpracující podniky, dvě soukromé pily a obec sama vlastní 22 km² lesů. Vzhledem k dostatku suroviny jsou zde tedy ideální předpoklady pro dřevofikaci.

V roce 2005 bylo vybudováno nákladem 38 mil. Kč centrální vytápění středu obce biomasou. Výtopny s rozvody tepla by se měly postupně budovat i v dalších hustěji osídlených částech obce. V současné době je na systém napojeno asi 70 objektů, z toho i rozsáhlé objekty školy. První úvaha počítala s investicí 19,5 miliónů pro zásobování centra s nejhustější zástavbou. Byl získán příslib dotace 50% a bezúročná půjčka ve výši 30% z pořizovacích nákladů. Poté byl projekt rozšířen i na další části obce a náklady navýšeny na 37,5 mil. Kč, ministrem ŽP byla udělena výjimečná podpora formou dotace ve výši 80%. Systém obsahuje přes 3 km rozvodů, 65 předávacích stanic, kotelnu o výkonu 1,5 MW (kotle Verner Golem 900 a 600 kW). Obec nakupuje piliny z místního dřevařského závodu za cenu 400 Kč/tunu. Cena dodávaného tepla pro domácnosti je velmi příznivých 255 Kč/GJ včetně DPH.

Struktura nákladů (ceny bez DPH):

Kotelna - strojní část a MaR	6,2 mil.
Předávací stanice - 65 ks	7,5 mil.
Tepelné sítě - 3 km	10,5 mil.
Kotelna - stavební část, komín, sklad paliva, a ostatní	7,3 mil
Celkem	31,5 mil.

Obec bere tuto akci jako počáteční krok k dřevofikaci celé obce. Kromě popisované akce obec v minulém roce zrealizovala kompletně nové vytápění sociálních bytů pomocí kotle na pelety. Dále obec uvažuje o zřízení výrobny pelet, kde se s výhodou využijí jemné frakce odpadního dřeva ze všech dřevařských podniků na území obce nebo vybudovat další výtopnu v některé další více osídlené části, nebo teplárnu umístěnou v místě průmyslového areálu s možností výstavby sušáren pro vysoušení řeziva místních podniků a vytápění Dolního konce obce.

Mikroregion Telčsko

Projekt "Podpora rozvoje využití biomasy na Telčsku" je pilotním projektem, který předpokládá vytváření uzavřených a soběstačných systémů využívání obnovitelných zdrojů energie. Tento projekt je spolufinancován z fondu Phare CBC a Státního fondu Životního prostředí ČR. Pro projekt byla vybrána západní část Mikroregionu Telčsko, jedna z mála souvislých dosud neplynofikovaných oblastí kraje Vysočina, kde převažoval systém vytápění fosilními palivy (hnědého uhlí) - podstatný zdroj znečištění ovzduší na Vysočině. Jako hlavní zdroj pro vytápění byly vybrány biopaliva - dřevo, pelety, obilí, připravované z místních zdrojů v zemědělství a lesnictví. Pěstování a zpracování biopaliv vzhledem k typickému krajinnému rázu řeší několik problémů najednou: nadprodukci potravinářské výroby, zpracování odpadů ze zemědělské výroby i z těžby dřeva, snížení nezaměstnanosti, nebo zlepšení údržby krajiny.

Projekt spočíval ve výměně zastaralých zdrojů vytápění v objektech, které jsou veřejnosti přístupné (obecní úřady, školky, školy, obchody, kulturní domy, apod.). Jedná se o 20 objektů vybavených novými kotli a 23 objektů vybavenými krby. V případě umístění kotle (netýká se krbů) musel majitel původní zdroj vytápění odstranit. Za to dostal kotel nebo krb, který podle výkonu a typu stojí od 15 tisíc po bezmála 200 tisíc korun. Majitel uhradil desetinu jeho ceny a s každým byla uzavřena smlouva zavazující zařízení zpřístupnit a o jeho provozu podávat informace. Protože projekt je z velké části financován z evropských peněz, musela být dodávka všech tepelných zdrojů zajištěna jedním dodavatelem, který vyšel z výběrového řízení. V něm uspěla brněnská firma ENBRA, přední český výrobce a dodavatel topných systémů.

Původní energetické hospodářství vykazovalo prvky nepříliš moderních systémů. Ve sledovaných objektech jde v řadě případů o lokální nebo centrální kotle v nichž je palivem hnědé uhlí. V případě kotlů na hnědé uhlí zařízení vykazují nízkou účinnost, která se pohybuje kolem 60 %. Zjištěné výkony se pohybovaly od 5 kW u lokálních kamen až po 125,5 kW u kotle VSB-1 v základní škole v Mrákotíně.

Kotle na pelety s výkony v rozmezí 15 - 80 kW. Pro podávání paliva jsou kotle vybaveny šnekovými dopravníky, nebo pneumatickou dopravou paliva až do blízkosti hořáku. Palivo může být skladováno v těsné blízkosti kotle v násypce, nebo při delším dopravníku v samostatném velkém zásobníku, nebo vůbec ve speciální místnosti určené k uskladnění pelet na celou topnou sezónu. Kotle pracují zcela automaticky a obsluha je nutná v závislosti na velikosti násypky nebo zásobníku pelet. Násypka s objemem cca. 400 l vystačí při běžném provozu na 5 - 7 dní provozu kotle. Některé typy kotlů jsou navíc vybaveny přikládací komorou pro používání kusového dřeva nebo standardizovaných briket. Je tedy možnost používat vlastní kusové dřevo. Většina kotlů pracuje zcela automaticky, dle nastaveného režimu se dokáží i samy zažehnout. Kotle pracují se standardizovaným palivem - peletami a proto je jejich účinnost spalování poměrně vysoká (kolem 85 %) a dosahují i relativně dlouhé životnosti. Kotle se připojují na běžně dimenzovaný komín a teplovodní systém vytápění.

Struktura nákladů (ceny bez DPH):

Kotle 20 instalací	3 350 tis. Kč.
Krbová kamna a vložky 23 instalací	780 tis. Kč
Celkem	4 130 tis. Kč

Průměrná účinnost kotlů 87%
Předpokládaná roční výroba - 6 595 GJ
Spotřeba paliva - 518 t
Odhadovaná roční úspora - 201 950Kč
Celková předpokládaná roční úspora emisí CO₂ - 1 131 t.
Vyšší komfort při používání automatických peletových kotlů a kamen
Podpora rozvoje regionu - zemědělství, lesnictví, zpracovatelů, nová pracovní místa

Cílem je využívat v co největší míře dřevní pelety, případně pelety z alternativních surovin, tzn. cíleně pěstovaných energetických plodin. Pelety lze nakupovat u distributorů, nebo přímo u výrobců. Velký producent pelet a dřevních briket je ve Ždírci nad Doubravou a dále ve Slavonicích. Dále je používáno kusové dřevo ze samovýroby, především v obcích, které vlastní les a mají tedy toto palivo dostupné z vlastních zdrojů.

V současné době se pelety ze dřeva prodávají od 3 500 do 4 500 Kč/t, pelety z energetického šťovíku asi o 1000 Kč/t levněji. Prostorový metr polen do krbu, vychází přibližně na 500 Kč.

Přehled cen pelet
Porovnání nákladů na vytápění podle druhu paliva

Hlavním cílem projektu bylo vytvořit uzavřený a soběstačný systém využívání obnovitelných zdrojů energie pro vytápění, který uspoří nejen finanční náklady a energetické potřeby, ale i životní prostředí, které je zastaralým způsobem vytápění znehodnocováno. Důležitou součástí tohoto projektu bylo i zvýšení informovanosti obyvatel o obnovitelných zdrojích energie a jejich výhodách. Do budoucna se počítá s rozšířením pilotního projektu i na zbytek regionu. Starostové těchto obcí projevují o projekt značný zájem.

Literatura:

1/ Prezentace projektu vytápění CZT Valašská Bystřice, Ing. F. Mitáš
2/ Podpora rozvoje využití biomasy na Telčsku, ENBRA, spol. s r.o. aEnergetická Agentura Vysočiny