logo TZB-info

estav.tv nový videoportál

Reklama

Přítomnost a budoucnost elektrického vytápění

Reklama

1) Elektrické vytápění - virtuální realita a skutečnost

Silná mediální kampaň v posledních pěti letech úspěšně utvrdila veřejnost, že elektrické vytápění a zejména potom tzv. "přímotopy" jsou zavrženíhodným, velmi drahým a do budoucna neperspektivním způsobem vytápění. Soustavné zdůrazňování zvyšování cen elektřiny a taktní mlčení o vývoji cen ostatních energií vyvolalo obraz virtuální reality velmi vzdálené skutečnosti.

Graf č. 1 - Porovnání vývoje cen energií v domácnostech od r. 1990 do r. 2001

Věrohodnost této virtuální realitě dodávají,bohužel, i některé renomované odborné časopisy, které v rámci různých populárních srovnání nákladů na jednotlivé typy vytápění zcela pomíjejí nejen výjimečnou regulovatelnost zejména elektrických přímotopných soustav ale i další výhody plynoucí pro jejich uživatele např. z možnosti čerpání tzv. nízkého tarifu elektrické energie i pro ostatní spotřebu domácnosti, či v nízkých pořizovacích nákladech. Přitom měření prováděná odbornými firmami i v rámci programu OSUE ( Odborné skupiny pro užití elektrické energie) prokazují snížení energetické náročnosti po zavedení elektrického vytápění o cca 40% oproti CZT.

Graf č.2 - Porovnání energetické náročnosti sledovaného objektu Beskydská 4 po zavedení elektrického vytápění.

Porovnání roční spotřeby v GJ před elektrifikací (modrá), po elektrifikaci (žlutá) s objektem stejného typu vytápěným blokovou kotelnou na zemní plyn (červená)

Prakticky u všech dlouhodobě sledovaných a vyhodnocovaných objektů se roční spotřeba energie na m2 vytápěné plochy pohybuje v rozmezí 0,30 - 0,45 GJ a je tak o 40 - 50% nižší než je průměr ČR (cca 0,8 GJ/m2,rok). Tato skutečnost je naprosto opomíjena a argumenty příznivců teoretických propočtů vycházejících z tzv. průměrné spotřeby energie na vytápění průměrné bytové jednotky či rodinného domku jsou stále tytéž : " Nejsme schopni do teoretických propočtů zapracovat vliv špatné regulace, vysokých ztrát v rozvodech, celkové neefektivnosti, či nevhodně zvoleného způsobu vytápění". To je sice pravda, ale na druhé straně tak nerespektováním obvyklého stupně regulovatelnosti a tedy i energetické efektivnosti jednotlivých topných soustav napomáhají vytvářet nepravdivý obraz nemající oporu ve skutečně dosahovaných a naměřených hodnotách.

Ukažme si typický případ :
Zcela běžně je v různých statích uváděna energetická roční spotřeba průměrného bytu 40 GJ a rodinného domku 100 GJ, prostým a jednoduchým přepočtem těchto jednotek na kWh potom spolu s autory docházíme k ročním spotřebám elektrické energie na vytápění v těchto objektech, které jsou na úrovni 11 223 respektive 28 058 kWh / rok. Jaká je však realita podložená statistikou můžeme sledovat v přiložené tabulce.

Tab č.1 - Oficiální tarifní statistika ČEZ a REAS (doplněno FENIX)
Rok Počet odb. Celk. spotř. Spotř./místo Z toho top. Cena Celk. Kč/rok Top. Kč/rok
Ks MWh kWh/odběr kWh/odběr Kč/kWh Kč/odběr Kč/odběr
1994 126170 1799319 14262 9983 0,51 7274 5092
1995 219552 3115443 14190 9933 0,56 7946 5562
1996 247388 4343703 17558 12291 0,62 10886 7620
1997 281722 4410928 15657 10960 0,75 11743 8220
1998 264819 3882302 14660 10262 0,94 13780 9646
1999 256115 3826625 14942 10459 1,23 18379 12865

Z předchozí tabulky je zjevné, že spotřeba energie na odběrní místo se v horizontu posledních pěti let mění jen nepatrně ( často je totiž i v odborných článcích zmiňován trend odpojování elektrického přímotopného vytápění vzhledem k rostoucím nákladům při současném dalším užívání sazby BP. Je tedy vidět, že i pro toto tvrzení chybí ve statistice opora ).

Průměrná spotřeba elektrické energie na jedno odběrní místo tak dle ročenky činila cca 14 900 kWh/rok, z toho na vlastní vytápění cca 10 459 kWh. Vzhledem k tomu, že z praxe opět víme, že elektrické vytápění se více využívá v objektech typů RD a větších bytů, je zcela zřejmý rozpor mezi skutečnou, statisticky doloženou spotřebou el. energie (v jednom odběrním místě cca 10 459 kWh/rok ) s údaji získanými teoretickými propočty ( cca 20 000 kWh/rok ).

I když jak je vidno z předchozích údajů docházejí tvůrci různých teoretických propočtů ve svých úvahách téměř k dvojnásobným spotřebám elektrické energie než je statistikou doložená realita, největšího omylu a mystifikace se povětšinou dopouštějí až při vlastním vyhodnocení nákladů na energie. Téměř bez výjimky je opomíjena skutečnost, že pro vytápění nemůže být z technických důvodů používána el. energie v tzv. vysokém tarifu a k hodnotě spotřeby el.energie tak musí být přiřazována výhradně hodnota tzv. nízkého tarifu. Významně je zkreslován i vliv tzv. stálého měsíčního platu na náklady na vytápění tím, že je celá hodnota přičítána právě k nákladům na vytápění, přitom opět z tarifní statistiky můžeme lehce zjistit, že značná část výše tzv. stálého platu padá na neutralizaci dopadu zvýhodnění tarifu el.energie pro ostatní spotřebu domácnosti a pouze zbytek, tedy 44 % (RD) až 66% ( malé byty) vstupuje do nákladů na elektrické vytápění.

Pokud bychom se pokusili zobecnit předložené údaje, docházíme k následujícím výsledkům:

Tab č. 2 - Porovnání spotřeby energie a nákladů na elektrické vytápění z tarifní statistiky a z teoretických výpočtů
Spotřeba energie a náklady na el. vytápění Průměrný byt (80m2) Průměrný RD (120m2)
Statistická spotřeba el.energie (kWh/rok) 8000 16000
Teoretická spotřeba el.energie (kWh/rok) 11223 28058
Statistické náklady na vytápění (Kč/rok) * 9997 17200
Statistické náklady na vytápění (Kč/rok) ** 11200 22400
Teoretické náklady na vytápění (Kč/rok) 18433 33733

* údaje jsou uvedeny po tzv. neutralizaci ostatních výhod - tedy po srovnání nákladů na ostatní spotřebu elektrické energie v domácnosti vybavené elektrickým přímotopným, či jiným topným systémem (V případě bytu zahrnuto do nákladů na vytápění 66% tzv. stálého platu a v případě RD je to 44% těchto nákladů - údaje vycházejí z tarifní statistiky sazby B)

** přepočet vychází ze statistických průměrných cen el. energie a nižší náklady na ostatní provoz domácnosti zde tedy nejsou zahrnuty

Z předchozí tabulky je zřejmé, že tzv. teoretické propočty nemají žádnou oporu ve statisticky doložených výsledcích a v následujícím grafu si můžeme tyto hodnoty srovnat i s praktickou aplikací.

Graf č.3 - Vyhodnocení celkových nákladů na energie a na vytápění ve sledovaném objektu Beskydská 4

Porovnání celkových nákladů na energie a na vytápění.
Beskydská93 - bloková kotelna tuhá paliva, Horská99- plynová bloková kotelna

Vzhledem k průměrné velikosti bytu cca 56 m2 je vidět, že i v této aplikaci se prakticky naměřené hodnoty blíží více statistickým, než tzv. teoreticky vypočteným hodnotám z tab. č. 2

Zahrneme li do celkových nákladů domácností nejen náklady na provoz topného systému a ostatní spotřebu energie domácnosti, ale i náklady na prvotní investici vyjádřené ročním odpisem, získáváme již zcela jiný obraz reality.

Graf č.4 - Porovnání celkových ročních nákladů domácností - Kč/ m2

Porovnání celkových nákladů - RD - 120 m2

2. Současný vývoj elektrického vytápění v okolních zemích

Již v roce 1999 se v západní Evropě začala projevovat zvýšená poptávka po elektrických přímotopných systémech. Příčiny tohoto jevu můžeme hledat v následujících příčinách :

- postupující liberalizace trhu s elektrickou energií přináší snižování cen elektrické energie (např.v SRN pokles cen pro velkoodběratele až o 40 % a pro maloodběratele o cca 20% během jednoho roku)

- prohlubující se ropná krize se projevuje nejen v růstu cen nafty, benzínů a topných olejů, ale s časovým odstupem i obdobným růstem ceny zemního plynu.

- nepříznivý vývoj evropské měny k USD ve kterých probíhá většina obchodních operací v komoditách ropy, topných olejů a zemního plynu

- s pokrokem ve stavebnictví a s klesající energetickou náročností budov hrají stále významnější roli nejnižší pořizovací náklady elektrických topných systémů

- rostoucí vybavenost domácností elektrickými spotřebiči přináší uživatelům elektrického přímotopného vytápění další výhody v podobě jejich levnějšího provozu

Graf č.5 - Změny celkových nákladů na pořízení, provoz a údržbu topných systémů v SRN

3. Předpokládaný vývoj v ČR

Vzhledem k předpokládané liberalizaci trhu s elektrickou energií v České republice od roku 2002, úspěšnému uvedení JE Temelín do provozu, závratnému růstu cen ropy a ropných produktů i značnému přebytku elektrické energie v našem regionu , lze očekávat opětovný nárůst zájmu o elektrické vytápění.

Tomuto trendu bude zcela jistě pomáhat i politická vůle těch politických sil, které znepokojuje naše neúměrná závislost na energetických zdrojích pocházejících většinou z politicky i ekonomicky nestabilních oblastí. Nezbytná deregulace cen energií v sektoru domovního maloodběru může vést v případě naplnění scénářů předpokládaného dalšího vývoje cen ropy, ropných produktů a zemního plynu až k sociálním nepokojům. Lze tedy očekávat, že uvedené skutečnosti spolu se zájmem o udržení zaměstnanosti v ČR naleznou paradoxně odezvu i v politické podpoře tohoto vytápění a to i přesto, že jeho ústup v druhé polovině tohoto desetiletí byl vyvolán ryze politickými a nikoliv ekonomickými důvody.

Následnou stabilitu systému a neopakování situace 90.tých let by potom ve středně a dlouhodobém horizontu mělo přinést vymanění sektoru elektro energetiky z přímého vlivu státu a jeho úředníků.

Zajímavý, prakticky okamžitý, impuls tomuto procesu může znamenat i připravené vydání nových tarifů elektrické energie pro domácnosti, kde s nejvyšší pravděpodobností dojde k výrazné podpoře tzv. elektrických smíšených topných soustav, zavádění elektrického vytápění v rekreačních objektech, přímotopných soustav s tepelným čerpadlem, či k významné podpoře decentralizovaných přímotopných soustav v objektech s nízkou energetickou náročností - rozšířením počtu tzv. jističových sazeb a snížením minimálních hodnot hlavního jističe.

Graf č.6

Maketa celkových nákladů na el. energii domácnosti - nová tarifní soustava - 2001

Následující graf č.7 názorně ukazuje proudové zatížení jednotlivých fází v elektricky vytápěných bytech - Beskydská 4 a ukazuje na bezproblémovou možnost snížení hodnoty hlavního jističe dle nové tarifní soustavy. (klikněte na obrázek a otevře se větší verze - 896x566, 30 kB)

Vzhledem k tomu, že v bytové výstavbě bude trend snižování energetické náročnosti stále více dominovat, lze očekávat, že se elektrické přímotopné vytápění vzhledem ke své bezkonkurenční energetické náročnosti, nejnižším pořizovacím nákladům a velmi levné a přesné regulaci opět stane zajímavou a využívanou alternativou stále dražších systémů spalujících neobnovitelné energetické zdroje na bázi ropy.

 
 

Reklama


© Copyright Topinfo s.r.o. 2001-2024, všechna práva vyhrazena.