Nejen o průkazu budov a národním kalkulačním nástroji ...

Jak dlouho trvaly přípravy novely vyhlášky 291/2001 a kdy předpokládáte její přijetí?

Přípravy novely vyhlášky probíhaly na dvou úrovních. Za přípravné období můžeme považovat i projekt PHARE v r. 2005 zaměřený na tuto problematiku. Zde se jednalo zejména o shromáždění co největšího množství v tomto roce dostupných podkladů a stanovení metodiky dalšího postupu. Od poloviny r. 2006 se zpracovával návrh paragrafového znění novely vyhlášky, který byl hotov koncem srpna a od této doby je předmětem interního připomínkování. Přijetí, ale zejména účinnost této novely by mohla být počátkem příštího roku, to je ale můj soukromý odhad a také přání.

Můžete zmínit skupiny odborníků, se kterými jste na prováděcí vyhlášce spolupracovali?

Návrh vyhlášky byl zpracován na základě zadání MPO společností Enviros, která úzce spolupracovala zejména s Ing. Dvořáčkem jako specialistou na osvětlení a skupinou vedenou Doc. Ing. Kabelem na FSv ČVUT Praha, kteří připravili národní kalkulační nástroj pro výpočet energetické náročnosti budov v rozsahu požadovaném směrnicí 2002/91/ES.

I Vás, stejně jako pana ředitele Plecháče (SEI) se musím zeptat: Myslíte si, že je dostatek informací k metodice zpracování průkazu budov? Případně Vás požádat o nasměrování, kde je možné informace získat?

Záleží na tom, jaké informace budete hledat. Snažíme se pořádat z časových důvodů možné maximum seminářů k nové metodě hodnocení, informujeme obecně v odborných časopisech. Touto dobou končí zpracování několika publikací o hodnocení energetické náročnosti budov podpořených v rámci Státního programu na podporu úspor energie a využití OZE Ministerstva průmyslu a obchodu, které budou následně uveřejněny jako publikace ČEA na adrese www.ceacr.cz. Jako technik pak musím hledat potřebné informace zejména na zahraničních webech, v řadě zemí jsou z různých důvodů rychlejší. Velmi zajímavá je zpráva o energetické certifikaci budovy EK Berlaymont v Bruselu, která porovnává postupy některých zemí užívané již v r. 2005.

Od roku 2009 budou muset mít budovy dle 177/2006 Sb. (novela zákona 406/2000 Sb.) průkazy. Je z Vašeho pohledu schůdné vše zvládnout, když není ještě platná prováděcí vyhláška?

Samozřejmě, veškeré požadované výpočty související s hodnocením energetické náročnosti budovy vycházejí z aktuálních znění technických předpisů a norem. Navíc připravený národní kalkulační nástroj je natolik uživatelsky komfortní, že není třeba se obávat komplikací. Pro porovnání je možní inspirovat se na www.dena.de, jak takový proces probíhá.

Pan ředitel Plecháč zmínil fakt, že z kvalitně zpracovaného energetického auditu je poměrně snadné následně zpracovat průkaz budovy podle nové metodiky. Jaký názor na toto máte Vy?

Ano, je to možné. Podmínkou však je "kvalitně" zpracovaný energetický audit. Na druhou stranu se ale ukáže, jaké nedostatky v nich jsou pokud bude míra jejich využitelnosti diskutabilní.

Počítá MPO nebo ČEA s informační kampaní i na stavebních úřadech, jako jedné z výkonných složek?

Zatím byly informační akce pořádány v rámci již zmíněného Státního programu a byly dostatečně zveřejňované, aby i tito pracovníci se jich mohli účastnit. V této praxi se bude zřejmě pokračovat i nadále, pokud by stavební úřady projevily zájem samostatně, lze jim vyhovět.

Ve spolupráci z odborníky Stavební fakulty ČVUT připravuje softwarovou pomůcku, která bude volně k dispozici, kdy předpokládáte uvedení pomůcky mezi odbornou veřejnost?

Po prvních odladěních, které nyní probíhají, cca do konce roku.

Myslíte si, že i veřejnost (investor) má dostatek informací, proč a co mu mimo povinnost stanovenou zákonem souhrn informací v průkazu přinese?

Dostatek informací má. Je otázkou jak na ně ale hodlá reagovat. V ČR je historicky jiná realita, např. ve Švédsku je obdoba energetického auditu neodmyslitelnou součástí hodnocení budovy před jejím prodejem, realitní weby u nabízených objektů vždy uvádějí podrobně vše, co se týká energetické kvality a náročnosti stavby. U nás se s tím prakticky nesetkáte, v lepším případě s informací o předpokládaném zdroji tepla, ale něco jako roční spotřeba energie na vytápění, přípravu teplé vody atd., vůbec ne. A přitom si podle těchto údajů mohu velmi dobře udělat úsudek o kvalitě stavby jako takové.

Do jaké míry Vy odhadujete, že kategorie budovy může ovlivnit konečnou tržní hodnotu?

Na to musí nejprve ten trh vzniknout. Ale podle mne musí přeci existovat úměra mezi nízkou kvalitou, tedy vysokými náklady na provoz (vytápění, svícení, větrání, ohřev teplé vody) a nízkým nájmem nebo prodejní cenou, oproti vysoce kvalitnímu provedení s minimálními energetickými nároky - tedy nízkými provozními náklady a tím vyšším nájmem nebo cenou nemovitosti.

Měl by se projektant jednotlivých subsystémů budov zajímat i o finální kategorizaci budovy? Ve většině případech totiž zpracovává zadání investora.

Ideálním případem by bylo zadání investora definované jako dosažitelná kategorie budovy, ale domnívám se, že informovaný investor a znalý projektant je ta nejlepší kombinace. Bude nutné samozřejmě nutné více mezi sebou komunikovat, protože navrhnout do stavebně perfektně připravené budovy běžná technická zařízení, která by nedokázala zhodnotit energetickou funkčnost stavby, tak to by byl hřích.

Děkuji za rozhovor.
Za TZB-info se ptala Ing. Renata Straková.