logo TZB-info

estav.tv nový videoportál

Reklama

Dukovanská fotovoltaická elektrárna (II)

Společnost ČEZ nechápe obnovitelné zdroje jako konkurenci pro zdroje klasické. Pohledem jaderného fyzika se podívejme do historie a na současný význam jedné z nejdéle provozovaných fotovoltaických elektráren u nás. Druhá část se věnuje ekonomickému zhodnocení a srovnání nesrovnatelného.

Reklama

Ekonomika fotovoltaické elektrárny

Celkové investiční náklady fotovoltaické elektrárny v lokalitě Mravenečník byly 6,2 milionu korun. Cena za její přemístění do Dukovan, spolu s doplněním chybějících panelů, vývojem nového software a samotnou stavbou dosáhly 4 milionů korun. Cena nezahrnující chybějící panely byla 3 miliony korun. V současnosti se vyrobená elektřina prodává do rozvodné sítě za cenu 6 korun za kilowatthodinu. Roční tržby tak vychází na 45 tisíc korun. Při těchto cenách by se celkové náklady na výstavbu dukovanské fotovoltaiky vrátily za bezmála 70 let. V lokalitě Mravenečník, kde byla výroba nižší, se dostáváme při investici 6,2 milionu korun k návratnosti závratných 155 let. Při těchto úvahách jsme však nebrali v úvahu fakt omezené životnosti fotovoltaických panelů, která se pohybuje podle optimistických odhadů kolem 20 let. Z toho vyplývá, že výstavba fotovoltaické elektrárny při současných výkupních cenách je bez dotací na výstavbu přijatelná pouze pro silnou společnost, která si takový přepych může dovolit. Společnost ČEZ od začátku brala provoz fotovoltaického zdroje jako demonstrační a ověřovací a tuto funkci dukovanská sluneční elektrárna plní bezezbytku.

Slunce versus jádro


Koeficient využití

Společnost ČEZ nechápe obnovitelné zdroje jako konkurenci pro zdroje klasické (uhlí a jádro). Oba typy zdrojů mají své výhody a nevýhody, žádného z nich bychom se neměli zříkat. Slunce, voda, vítr, biomasa, jádro, uhlí a plyn musí tvořit vyvážený energetický mix. ČEZ tuto skutečnost pochopil, což dokazuje založení dceřinné společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje.

V žádném případě spolu tyto zdroje nesoupeří, ale vhodně se doplňují. Obnovitelné zdroje mohou jen ztěží zajistit stále rostoucí poptávku po elektrické energii, nedokážou zajistit dodávku elektřiny 24 hodin denně po 365 dní v roce, jako je tomu u zdrojů klasických. Na druhou stranu si nedokážu představit elegantnější způsob výroby elektřiny na horské chatě v odlehlé oblasti než s využitím fotovoltaiky ve spojení s vhodnou akumulací vyrobené energie. Následující obrázek uvádí koeficienty využití dukovanské fotovoltaické a jaderné elektrárny. Při pohledu na tento obrázek je jasné, že pro pokrývání základního zatížení je fotovoltaická elektrárna nevhodná. Důležitou vlastností pro energetický dispečink je predikovatelnost výroby daného zdroje. Jaderná elektrárna Dukovany (stejně jako ostatní velké zdroje výroby elektřiny v ČR) předkládají pravidelný týdenní plán výroby, což je například pro fotovoltaickou elektrárnu velmi složité. Předpověď počasí má smysl jen pro nejbližší dva nebo tři dny a lokální sluneční podmínky jsou stěží předvídatelné. Vlastník sluneční elektrárny má tak jen jedinou jistotu - že nebude vyrábět v noci.

Neodpustím si ještě několik srovnání, která výstižně porovnávají sluneční a jaderný zdroj. Zastavěná plocha Jaderné elektrárny Dukovany (včetně parkovišť) je přibližně 1,4 milionu m2. Celkový instalovaný výkon je 1760 MW. Jednoduchým výpočtem docházíme k údaji 1,25 kW/m2. Fotovoltaická elektrárna má instalovaný výkon 10 kW na ploše 580 m2, čemuž odpovídá výkon na jednotku plochy 0,02 kW/m2. Vezmeme-li navíc v úvahu desetkrát nižší koeficient využití výkonu, zjistíme, že pro stejné množství vyrobené elektřiny by musela fotovoltaická elektrárna zabírat 600 krát větší plochu než elektrárna jaderná. S hustotou výkonu souvisí i ukazatel, který charakterizuje návratnost energie spotřebované při výrobě a výstavbě energetického zdroje. Víme, že výroba křemíkových fotovoltaických panelů je extrémně energeticky náročná. Americká studie "The energy payback time of photovoltaic modules", která čerpala data od renomovaného výrobce fotovoltaických panelů Siemens Solar Industries, došla k závěru, že na vyrobení solárních panelů pro jeden instalovaný megawatt sluneční elektrárny se spotřebuje 2325 MWh elektrické energie. Pokud bychom spočítali energetickou náročnost výroby panelů pro fotovoltaickou elektrárnu v Dukovanech a vzali v úvahu roční výrobu, zjistili bychom, že spotřebovanou energii elektrárna vyrobí za zhruba 7 let. U jaderného zdroje se návratnost energie spotřebované pro výrobu zařízení a výstavbu pohybuje mezi 2 až 3 měsíci. A poslední srovnání: elektřina z fotovoltaické elektrárny se vykupuje za cenu 6,28 korun za kilowatthodinu (elektrárna spuštěna do provozu před 1.1.2006) respektive za 13,20 Kč/kWh (zdroj spuštěn po 1.1.2006), zatímco Jaderná elektrárna Dukovany vyrábí silovou elektřinu za cenu necelých 70 haléřů za kilowatthodinu.

Z výše uvedeného je jasné, že fotovoltaická elektrárna nemůže soutěžit s jaderným zdrojem v žádném ohledu. Jsem přesvědčen, že namísto štědrých výkupních cen, které provozovatele a výrobce nijak nemotivují k vývoji nových technologií, by bylo prospěšnější podporovat výzkum a vývoj. Je to jediná cesta k tomu, aby v budoucnu mohly obnovitelné zdroje alespoň zčásti konkurovat zdrojům klasickým.

Závěrem bych rád poděkoval Marii Dufkové ze sekce komunikace ČEZ, a. s. a Kristýně Vohlídkové z oddělení komunikace JE Dukovany za poskytnutí podkladů a informací a pánům Františkovi Vaňkovi z divize výroba ČEZ, a. s. a Ladislavovi Dohnalovi ze společnosti I&C Energo za konzultace.

Literatura

[1] Vaněk, F.: Aktivity Skupiny ČEZ v oblasti fotovoltaiky. 2. česká fotovoltaická konference. Brno, 2006.
[2] Dohnal, L.: Zkušenosti z výstavby a provozu FVE v JE Dukovany. Mezinárodní setkání provozovatelů fotovoltaických elektráren. Dukovany, 2004.

 
 

Reklama


© Copyright Topinfo s.r.o. 2001-2024, všechna práva vyhrazena.