Zkušenosti investora a uživatele nízkoenergetického dřevěného domu (III)

Dnes bych stavěl pouze pasivní dům s využitím rekuperace

Kdybych stavěl dům dnes asi bych nevolil minimalistický koncept nízkoenergetického domu bez tepelného čerpadla, solárních zařízení, nuceného větrání s rekuperací apod., tedy koncept domu u něhož se má dosáhnout energetických úspor pouze cestou důmyslného návrhu a provedení. Volil bych asi koncept pasivního domu s využitím slunečních kolektorů a nuceného větrání s rekuperací. Nespoléhal bych se slepě na odborníky a více bych vstupoval již do tvorby projektu. Zvýšenou pozornost bych věnoval provedení parozábrany. Určitě bych zvažoval možnost prefabrikování domu v továrně s vysokou zárukou kvality (jako např. Rodinné domy Rýmařov apod.) a smontování na staveništi kvalifikovanými montéry.

Chtěl bych zde zmínit ještě jeden problém spojený s tím, že dům stojí na "pilotkách". Mezi podlahou domu a terénem je volný a nechráněný prostor, kterým prochází přívod a odvod vody. V letošní kruté zimě měly domy problémy se zamrzáním vody již po jednodenním nebo dvoudenním nepoužívání domu. Proto je třeba rozvodům, které tímto volným prostorem prochází, věnovat mimořádnou pozornost. Měly by, pokud možno, směřovat kolmo dolů, co nejkratší cestou do nezámrzné hloubky a být důkladně zaizolovány. Osobně doporučuji umístit na tyto rozvody topný drát, který by sloužil jako pojistka pro případ zamrznutí.

Prosklené otvory je nutné stínit, obzvláště pak na jižní straně

I když nemáme ještě žádné zkušenosti z letního provozu domu považujeme za velmi důležité stínění velkých prosklených otvorů na jižní straně v letním období. Horní okna jsou stíněna přesahem střechy. Před dolními se chystáme vybudovat dřevěnou pergolu, která by je zastínila a současně chránila dřevěnou terasu. To, že jsme nenechali pergolu zbudovat současně s domem a terasou považujeme za chybu. Doporučujeme otázku stínění prosklených otvorů na jižní straně domu v letním období řešit již ve stádiu projektové přípravy. Je to nedílná součást nízkoenergetického domu.

Jak jsem již uvedl, provoz celého domu je zajišťován pouze elektrickým proudem. Chod kotle je řízen programovatelným termostatem s týdenním programem umístěným v obývací místnosti na vnitřní zdi ve výšce 1,5 m nad podlahou. Časové rozlišení termostatu je 1 hodina a teplotu lze nastavovat na dvě hodnoty ("komfortní" a "ekonomickou"). Všechny radiátory jsou vybaveny regulačními ventily a ty mimo obytnou místnost jsou doplněny ještě termostatickými hlavicemi.

Kromě krbových kamen není dům vybaven žádným jiným alternativním zdrojem tepla. V letošní mimořádně dlouhé a chladné zimě (11/2005 - 5/2006) činila celková spotřeba elektřiny cca 6,5 tisíce kWh. Odhadnu-li, že zhruba 5 tisíc kWh by mohla být spotřeba elektřiny na vytápění, pak při 90 m² vytápěné plochy to je cca 55 kWh/m². Tím se jistě dostatečně naplnilo očekávání základního konceptu domu, kterým bylo postavit dům u něhož by se dosáhlo výrazných energetických úspor bez růstu investičních nákladů na výstavbu, bez tepelného čerpadla, solárních zařízení, nuceného větrání s rekuperací apod., tedy pouze cestou důmyslného návrhu a provedení.

Cena energie přispívá k optimalizaci její spotřeby

K nízké spotřebě elektřiny přispívá i uvědomělá snaha uživatelů domu optimalizovat spotřebu energie na vytápění a ohřev TUV. Dům je obýván dvěma dospělými osobami, který jej ve všední den opouštějí v cca 7 hodin a vracejí se obvykle po 18. hodině. "Komfortní" teplota ve společenské místnosti, koupelně a ložnici byla nastavena na 22°C, v ostatních místnostech na méně než 20°C. "Ekonomická" teplota byla v celém domě nastavena na 17°C. Kotel se zapínal, podle venkovní teploty, na 1 - 2 hodiny ráno před odchodem do práce a 2 - 4 hodiny odpoledne a večer. Většinu dne i noci se teplota v celém domě pohybovala okolo 17°C. TUV v zásobníkovém elektrickém ohřívači se trvale udržovala na teplotě nižší než 40°C, pouze před koupáním se ohřívala na cca 55°C. Při nastavování programu (zapínání a vypínání kotle) je třeba brát v úvahu vypínání kotle na 4 hodiny denně dodavatelem elektřiny (to je důsledek zvolené sazby D45). Minulou zimu dodavatel elektřiny (ČEZ) zkomplikoval situaci tím, že přerušil zveřejňování časů vypínání na internetu. Uživatelům nezbývalo nic jiného než zjišťovat tyto časy vlastním pozorováním.

Větrání se provádělo v zimě jednou denně, ráno, před odchodem do práce, plným otevřením všech oken na cca 10 minut. Při větrání docházelo k poklesu teploty o několik °C. Teplota klesala, podle venkovní teploty, někdy až na 12 - 13°C. Vzápětí byl vnitřní vzduch v domě dohřát na "ekonomickou" teplotu (17°C) a k dalšímu ohřívání docházelo pak až odpoledne v nastavenou hodinu, tak aby do 18 hodin došlo k ohřátí vzduchu a vnitřních povrchů stěn v obytné místnosti na cca 22°C. Věc, která je dřevěným domům často vytýkána a sice to, že neakumulují teplo vidím, naopak, jako jejich výhodu. Nízká akumulace přispívá k rychlému zahřátí vzduchu a vnitřních povrchů stěn a umožňuje velmi pružné a rychlé zvýšení teploty podle toho, jak je dům momentálně využíván. Protože dům je poměrně dobře zaizolován dochází, naopak, k poklesu teploty při vypnutém topení pomalu a pozvolna. I při nočních mrazech okolo - 20°C není pokles teploty v uzavřené nevytápěné místnosti zpravidla větší než cca 1°C za hodinu.