Zkušenosti investora a uživatele nízkoenergetického dřevěného domu (II)

Zkušenosti a rady investora

Pozemek jsme koupili s manželkou v r. 2000 společně s projektem řadového, jednopodlažního dřevěného domu k jehož výstavbě mělo být použito vyřazených dřevěných bedniček od munice a jehož inzerovaná cena (za dodávku "na klíč") byla nižší než 1 mil. Kč. Takovýchto řadových domků bylo navrženo vedle sebe osm a bylo pro ně vytvořeno osm parcel o šířce 10m a délce cca 60m. Domky byly navrženy na jižním okraji pozemků u přístupové komunikace podél níž jsou vedeny všechny inženýrské sítě. Většina investorů získala v r. 2002 na výstavbu těchto domků stavební povolení, ale jejich výstavbu nezahájila, zejména v důsledku prudkého navýšení ceny domu ze strany dodavatele před podpisem smlouvy o dílo.

Původní koncept jsme odmítli

Po odmítnutí původního konceptu jsme se rozhodli na pozemku postavit nízkoenergetický dřevěný dům. Vzhledem k tomu, že se jedná o 10 m široký pozemek určený pro řadovou zástavbu požadoval stavební úřad zpracování nového architektonického konceptu pro ucelenou řadu čtyř sousedících pozemků. Po delším hledání architekta s nímž bych mohl spolupracovat jsem nalezl pro svůj záměr pochopení ve společnosti SEVEn, která návrh domů v Odolené Vodě začlenila do svého projektu výstavby nízkonákladových a nízkoenergetických bytových a rodinných domů, který realizuje ve spolupráci s UNDP a GEF. Architektonického návrhu se ujal architekt Josef Horný, který je znám jako vytrvalý propagátor minimalistické architektonické formy šetrné vůči životnímu prostředí i vůči peněženkám uživatelů preferujících uvědoměle skromný životní styl.

Musím se přiznat, že usnesení Rady města Odolena Voda o šikmých střechách se mi jevilo jako zbytečně omezující. Ani jeden návrh nízkoenergetických dřevěných domů, které se mi do té doby dostaly do rukou, neměl šikmou sedlovou střechu a já jsem byl ovlivněn názorem rozšířeným mezi architekty, že domy se šikmou střechou jsou jen variace perníkové chaloupky podbízející se širokému lidovému vkusu. Dnes to vidím jinak. Myslím, že sedlová střecha má některé, všeobecně známé, přednosti, které vyváží zvýšené náklady na výstavbu domu a navíc zvyšuje jeho estetickou kvalitu (což je samozřejmě faktor značně subjektivní). U tak kompaktního domu, jako je ten náš, kde je nedostatek úložného prostoru, lze prázdný prostor pod šikmou střechou využít k dlouhodobému ukládání objemných nepoužívaných předmětů (lyží, kufrů, krabic apod.).

Návrhu lze asi oprávněně vytknout absenci "studeného" zádveří, které by tepelně oddělovalo vchod od dalšího prostoru domu. Vchodovými dveřmi se vchází přímo do malé předsíně, z níž vede schodiště do 2. podlaží a dveře do obytné a technické místností. Nevidím to však jako podstatnou vadu návrhu. Dům se větrá pouze přirozeným způsobem, okny a dveřmi, takže přímý vstup do domu sice vede k teplotním ztrátám, ale na druhé straně užitečně přispívá k přirozenému větrání domu.

Nabídka společnosti SEVEn byla pro mě lákavá. Představa, že zaujmu roli "pouhého" investora a o všechno ostatní se postarají kompetentní odborníci mi vyhovovala. Rozhodl jsem se, že kromě formulování svých základních představ o budoucím domě se nebudu odborníkům do díla vůbec plést. Spolupráce se společností SEVEn probíhala hladce, s architektem Horným jsme si dobře rozuměli. Společnost SEVEn navrhla i dodavatele všech tří domů "na klíč" - malou mimopražskou firmu specializující se na dřevostavby. Zajeli jsme se podívat na některé jejich referenční stavby, získali důvěru a souhlasili. Protože dodavatelská firma má i vlastní projekční ateliér bylo dohodnuto, že zajistí i projektovou přípravu, stavební povolení a dotáhne stavby až do kolaudace. Pro mě jako investora se vše zdálo jednoduché. Stačí podepsat smlouvu o dílo a vše již poběží beze mě. Bylo to však mylné zdání.

Stálá kontrola provádění stavby je bezpodmínečná

Stavba nízkoenergetického dřevěného domu se liší od stavby standardního domu v řadě detailů. Na perfektní provedení těchto detailů je třeba dávat pozor již ve stadiu projektové přípravy a pak zejména při realizaci. Fatálně na nich závisí kvalita nízkoenergetického dřevěného domu. Neznám žádnou českou stavební firmu, která by se specializovala na důsledné provádění nízkoenergetických staveb včetně perfektního provedení všech detailů. A tak má dnes ten, kdo chce zajistit odpovídající kvalitu nízkoenergetického dřevěného domu, dle mého názoru, jenom dvě možnosti:

• buďto zajistí na stavbě stálý, kvalifikovaný technický dozor, který kontroluje provádění všech klíčových detailů a okamžitě zjednává nápravu nedostatků.
• nebo si nechá prefabrikovat dřevěné prvky v montážní hale, kde je zajištěna důsledná kontrola kvality, pak je dopraví na místo stavby a nechá smontovat kvalifikovanými montážníky.

Není třeba zdůrazňovat, že oba uvedené postupy zvyšují náklady stavby.

V mém případě měla dodavatelská firma dostatečné zkušenosti s dřevem a dřevostavbami a myslím, že dřevěné části domu provedla kvalitně. Ostatní profese (zakládání, vytápění, sanitární technika, elektroinstalace atd.) zadávala subdodavatelům a to již při přípravě projektové dokumentace. Snaha minimalizovat cenu subdodávek vedla zcela logicky k výběru nejlevnějších subdodavatelů. Tito subdodavatelé dělali své dílo tak jak jsou zvyklí u standardních staveb. To se promítlo negativně do kvality stavby.

Uvedu dva příklady. Tyto příklady dokládají nezbytnost promýšlení detailů již ve stadiu projektové přípravy. Domovní el. rozvaděč byl zabudován do severní vnější stěny domu, která je z hlediska tepelně izolačních vlastností domovního pláště nejdůležitější. Tím se oslabila v daném místě tepelná izolace této stěny, vytvořil se tepelný most a snížily tepelně izolační vlastnosti. Přitom jednoduché a vyhovující řešení je prosté - zabudovat rozvaděč do některé vnitřní stěny. Všechny rozvody (vody i elektro) jsou vedeny ve stěnách a to i ve vnějších stěnách. Přitom jsou umístěny pod (nebo za) parozábranou. To vede k tomu, že parozábrana je na mnoha místech proražena, aby tyto rozvody mohly být vyvedeny ven ze stěny. Děravá parozábrana pak nesplňuje kritéria neprodyšnosti pro nízkoenergetický dům. Jednoduché a vyhovující řešení je přitom opět prosté - umístit rozvody na (nebo před) parozábranu. Projektanti a zhotovitelé rozvodů o takových detailech zřejmě vůbec nepřemýšleli. Vždyť u standardních domů nehraje neprodyšnost parozábrany tak významnou roli jako u nízkoenergetických.