Lodžie - sanace lehkých dřevěných stěn včetně výplní

Stávající stav - popis

Zhruba od roku 1975 bylo na řadu specifických panelových soustav na lodžie montována lehká dřevěná PREFA stěna. Tato konstrukce se opět vyskytuje celoplošně v celé republice pro určité panelové soustavy, pro různá modulová-osová rozpětí v různých kombinacích (BANKS; OP 1.11; OP 1.21; T06B; PS69; B70; ...). Dle osazených výplní do této stěny lze nalézt téměř všechny kombinace - balkonové dveře (B.D.) + okno 120/160; B.D. + 180/160; B.D. + 210/160 (150), ale i B.D. + 240/160 (např. PS69/II) příp. výšky 150 (OP 1.21., BANKS).

Tato stěna má dřevěnou samonosnou konstrukci s tepelnou výplní minerální vatou, oboustranně opláštěnou (uvnitř zpravidla deska na bázi dřeva, případně ezalit apod., vně dřevěné laťování) s parozábranou na bázi papírové lepenky. Hranoly nosné konstrukce jsou obvykle rozměry 80/50, 100/500 - sbíjené. Dle dosavadních průzkumů a zkušeností při demontáži, příp. sanaci není vnitřní konstrukce ani zdaleka v takovém špatném stavu, jako u výše popisovaných MIV (meziokenních vložek). Její technické parametry odpovídají charakteru takové konstrukce (U_w = cca. 0,8 W/m²k). Bohužel v reálu díky způsobům provedení, zejména pak montáže do stavby, jsou pak tyto parametry velmi diskutabilní (neutěsněné spáry, spadlá či sesunutá izolace apod). Ještě horší poznatky jsou v oblasti zakotvení této konstrukce, pokud je vůbec částečně provedeno.

Zkušenosti a pohled na sanaci - náhradu lodžiových stěn

a) V případech provedení této konstrukce z těžkých Prefa dílců - silikátových panelů, jde o standardní postupy jako u obvodového pláště. Za zmínku určitě stojí řešení tzv. východočeských variant typových soustav T06B, HK69, ale i OP 1.21 (v okolí Hradce Králové), kdy boční stěny byly tvořeny tzv. skořepinovou konstrukcí - obdobou tamních silikátových meziokenních dílců (dvě moniérky s vloženým polystyrenem). Přitom prosklená stěna byla tvořena balkonovými dveřmi a okenním dílcem na celou výšku místnosti s "neprůhledným prosklením" v parapetní části. Zejména při částečné sanaci (např. výměna oken a těchto prosklených částí na lodžii) je vhodné uvažovat o současném zateplení těchto bočních stran lodžie. Jejich parametry jsou z hlediska tepelně technického velmi špatné a v porovnání se zbylou částí pláště (např. OP 1.11) velmi nevyvážené.

b) Dřevěné stěny lodžií dle našich zkušeností patří opět do kategorie zvláštního přístupu při jejich sanaci, obdobné problematice jako MIV. Jenom s tím rozdílem, že není tak poškozená, ale je výrazně větší a tudíž náročnější na způsob provedení této sanace v krátkém časovém prostoru. Bohužel oblíbené zdění je v tomto případě ještě méně obhajitelné než u MIV a platí celá řada společných negativ.

• mokrý proces velkým časovým nárokem na dobu provádění - nelze provést za jeden den
• jakou zvolit tloušťku stěny? - z hlediska tepelné normy min. 450mm (na lodžii 900 mm světlé šíře!?). Nejenže zabere vysoké procento plochy, ale i nepřípustně zatíží konstrukci - zejména u velkých rozporů
• pří zdění 200 mm (150 je ze statického hlediska zakotvení stěn zcela nepřípustné) se musí tak jak tak dodatečně vně zateplit alespoň 100mm kontaktním zateplovacím systémem (kdy se bude provádět? současně? pokud ne, což je pravidlo, pak tato stěna nedosahuje parametru tepelného odporu ani hodnoty demontované stěny). Případy, kdy pak nebylo možné tuto místnost vytopit jsou známé.
• nutnost demontáže radiátoru a odstavení stoupačky na celou dobu provádění - omítky za radiátorem.
• po dotvarování nosné konstrukce od zatížení tato vyzděná konstrukce vypraská
• parapetní část - její roh u B.D. není schopen přenést zejména dynamické zatížení a při tl. 200mm tato rohová část praskne. Dílec balkonových dveří musí být v této části po celé své výšce doztužen tak, aby byl samonosný a nepřenášel tyto síly do vyzdívky.

2) Suchý proces sanace stěny, případně její náhrada

Vzhledem k poměrně dobrému stavu dřevěné nosné konstrukce lze navrhnout buď její využití a sanovat určitým postupem nebo nahradit jinou stěnou obdobné konstrukce.

• při zachování původní stěny se získá celá řada výhod - místnost nebude v celé ploše otevřená (zejména pozitivní v zimě a přechodných obdobích)
  • nemusí se demontovat radiátor, což znamená velký přínos viz výše
  • rychlost provádění, zejména výměna prosklených stěn. Na druhé straně je nutné provést celou řadu činností nezbytných pro řádné splnění parametru
  • odstranit vnější laťování
  • po obvodu základní rošt řádné zakotvit do nosné konstrukce stěn a stropů
  • dovyztužit sloupek mezi B.D. a oknem (a částečně i parapetního dílu stěny!)
  • doplnit případné vyměnit tepelnou izolaci - minerální vátu včetně vnitřní parozábrány.
  • uzavřít vnější stěnu cetrisem, který slouží pro dodatečné zateplení řádově 100mmm KZS

Tento postup má celou řadu výhod zejména v oblasti rychlosti provádění, minimalizování rozsahu a přesunutí celé řady činností na vnější stranu lodžie, jejiž provádění nevyžaduje přítomnost nájemníka (přístup se musí ale zajistit vně objektu).

Druhou možností suchého provádění je celková výměna lodžiové stěny za konstrukci tzv. "bočních dílců" (konstrukce na bázi meziokenních dílců Rehau), které již samostatně splňují parametr tep. odporu lehkých obvodových stěn při celkové tloušťce 200mm. Tyto stěny se osadí po bocích otvoru, zakotví se obdobně jako Rehau dílce a vnitřní strany se opatří sádrokartonem. Po osazení těchto boků vznikne otvor pro osazení prosklené sestavy obdobné jako u tzv. "východočeských variant". Vynechání parapetní části a nahrazení stěnou s výplní je vyřešena celá řada obtížných operací v průběhu provádění. Při tomto způsobu provedení není nezbytně nutná demontáž radiátoru, ale je vhodné zajistit si přístup a funkčnost uzávěru této stoupačky. U řady soustav jsou tato tělesa vytápění již na samostatných stojáncích, existují ale případy, kdy je nutné radiátor tímto stojánkem opatřit. Tento způsob definitivně řeší náhradu (nemusí se provádět dodatečné zateplení - nutno ale provést vnější povrchovou úpravu) a rychlost provádění včetně relativní čistoty v průběhu výměny, zaručené parametry.