Tepelná čerpadla v zoo Ústí nad Labem oceněna jako stavba s ekologickým přínosem

Soutěž o stavbu s ekologickým přínosem, kterou každoročně vyhlašuje sdružení Stavíme ekologicky spolu se Svazem podnikatelů ve stavebnictví a Ministerstvem životního prostředí ČR, již zná své vítěze. Cenu za ekologický přínos realizovaného projektu získal nový systém vytápění zoo v Ústí nad Labem.

Stavební práce provedlo sdružení dodavatelů Skanska CZ a Tepelná čerpadla IVT od května 2004 do září 2005. Investorem projektu byla Zoologická zahrada Ústí nad Labem, přičemž část finančních prostředků poskytl Státní fond životního prostředí. ^[1]

Požádali jsme Ing. Marka Bláhu, ředitele společnosti Tepelná čerpadla IVT s.r.o. aby nám přiblížil oceněné technické řešení.

Vytápění areálu ZOO Ústí nad Labem patří svým rozsahem i netradičním technickým řešením mezi nejzajímavější instalace s využitím tepelných čerpadel v České republice. Realizace probíhala ve třech etapách a trvala pět let. V etapě první byl zhotoven vrt pro geotermální vodu hluboký 515 m, ve druhé byla dodána centrální výměníková stanice pro spodní vodu a první strojovna s výkonem 260 kW, ve třetí etapě byly položeny rozvody po areálu, upraveny topné systémy a dokončeny další čtyři strojovny s tepelnými čerpadly. Druhou a třetí etapu v objemu 35 mil. Kč dodávalo konsorcium firem Tepelná čerpadla IVT a SKANSKA.

V celém areálu o rozloze 6 hektarů je rozeseto 30 budov a pavilonů s celkovou tepelnou ztrátou 1 200 kW. Pro zásobování tohoto areálu teplem bylo zvoleno poněkud netradiční technické řešení, kdy je v areálu instalován uzavřený okruh upravené vody, který dopravuje energii od centrálního výměníku k pěti samostatným strojovnám s tepelnými čerpadly. Z nich jsou pak napojeny všechny vytápěné objekty. Díky tomuto řešení se minimalizovaly rozvody, které jsou ve styku s agresivní spodní vodou, snížily se tepelné ztráty v rozvodech a dosahujeme i vyššího topného faktoru, protože tepelná čerpadla pracují s nižší teplotou vody než by tomu bylo u jednoho centrálního velkého zdroje tepla. Ve strojovnách jsou navíc umístěny i záložní elektrokotle pro vytápění při teplotách nižších než - 10°C.

V celém areálu jsou použita vysokoteplotní švédská tepelná čerpadla IVT Greenline G 22 a G26. Jedná se o mírně upravené sériové výrobky s výkonem 40 a 50 kW. Z těchto modulů jsou poskládány jednotlivé strojovny s výkony tepelných čerpadel od 80 do 240 kW. Celkový instalovaný výkon tepelných čerpadel je 960 kW. Díky použitému chladivu R134a je výstupní teplota z tepelných čerpadel až 65°C a maximální vstupní teplota na primární straně 30°C. Při přípravě nabídky do veřejné soutěže byla tato čerpadla u výrobce testována speciálně pro podmínky použití na této zakázce. Měření ukázalo, že topný faktor tepelných čerpadel by se měl pohybovat v rozpětí 4,5 až 6.

Vytápění tepelnými čerpadly již využívá i například pražská ZOO. V čem je řešení v Ústí nad Labem specifické?

Specifika této zakázky jsou dvě. V první řadě je to komplexnost řešení, kdy v pražské ZOO se využívají tepelná čerpadla k vytápění jen některých pavilonů, zatímco v Ústí jsou touto technologií vytápěny všechny objekty. Druhá odlišnost je ve způsobu získávání tepla. V pražské ZOO je zdrojem energie pro tepelná čerpadla spodní voda o teplotě přibližně 8 až 10°C, v Ústí se využívá geotermální voda z vrtu hlubokého 515 m s teplotou 32°C.

Jaké jsou očekávány úspory?

Po roce provozu první etapy o výkonu 260 kW se ukázalo splnění předpokládaných parametrů. Tepelná čerpadla dodala 99,5 % tepla, 0,5 % dodaly elektrokotle. Kompletní data ukazující spotřeby energií jsou k dispozici pouze pro období od února 2005 do konce topné sezóny 2005. V tomto období dosáhla tepelná čerpadla topného faktoru 6,26, což znamená že 84 % tepla pro vytápění ZOO bylo odebráno ze země, 16 % byla elektrická energie pro pohon kompresorů a oběhových čerpadel. Vyhodnocení ročního provozu celého areálu není zatím kompletně hotovo. Dílčí výsledky ale ukazují, že se průměrný roční topný faktor tepelných čerpadel bude pohybovat v rozmezí 5 až 6, což je ještě lepší výsledek než jsme očekávali.

Děkuji za rozhovor a přeji další úspěšné projekty.
Za TZB-info: Ing. Dagmar Kopačková