Doporučení bezpečnostní rady výtahového průmyslu ČR

PORADNÍ SKUPINA PRO TECHNICKOU LEGISLATIVU při HK ČR
- expertní skupina BEZPEČNOSTNÍ RADA VÝTAHOVÉHO PRŮMYSLU ČR

DOPORUČENÍ 1/2005

k

aplikaci jiného nápravného opatření k odstranění provozního rizika č. 40
uvedeného v ČSN EN 81-80, než je osazení klece výtahu klecovými dveřmi

Doporučení bylo vypracováno vzhledem k tomu, že v ČR, na rozdíl od Doporučení Evropské komise č. 95/216/ES, stále přetrvává snaha vlastníků a provozovatelů výtahů nahrazovat chybějící klecové dveře výtahů určených pro dopravu osob nebo osob a nákladů aktivním optoelektronickým ochranným zařízením (známého jako infraclona, celoplošná clona atd.), které ale vykazuje tyto zásadní nedostatky:

• nelze zcela zabránit poškození zdraví nebo majetku dopravované osoby při jakémkoliv dotyku s čelní stěnou šachty s přihlédnutím k nemožnosti bezpečného zastavení klece výtahu na dráze kratší než 250 až 300 mm narušením zóny detekce,
• není možné odstranit zbytková rizika, jejichž míra ohrožení dopravovaných osob zůstává závažná,
• k omezení těchto zbytkových rizik musí být provozovatelem výtahu provedena další ochranná opatření,
• u dopravovaných osob tak může být vyvolán mylný dojem, že jsou tímto optoelektronickým ochranným zařízením dostatečně v kleci výtahu chráněni.

S přihlédnutím k výše uvedenému Bezpečnostní rada výtahového průmyslu ČR (BRVP ČR) použití optoelektronického ochranného zařízení nedoporučuje a trvá, v souladu s Doporučením Evropské komise 95/216/ES a ČSN EN 81-80 Zvýšení bezpečnosti existujících výtahů, na instalování klecových dveří, jako jediného technického řešení, které zcela odstraňuje výskyt nebezpečných situací souvisejících s absencí klecových dveří.

V případě výjimečného použití optoelektronického ochranného zařízení u klecí výtahů určených k dopravě osob nebo osob a nákladů je toto zařízení možné instalovat, podle BRVP ČR, pouze při dodržení těchto podmínek:

1. zařízení bude instalováno výhradně na základě výsledků analýzy rizik v souladu s čl. 6.3 ČSN 27 4011 provedené nezávislým inspekčním orgánem,
2. ochranná opatření navržená provádějícím inspekčním orgánem podle čl. 7.1 d) ČSN 27 4007 budou provozovatelem realizována současně s instalací zařízení,
3. rychlost výtahu není větší než 0,71 m/s,
4. instalované optoelektronické ochranné zařízení bude odpovídat ČSN EN 61496-1 Bezpečnost strojních zařízení - Elektrická snímací ochranná zařízení - Část 1: Všeobecné požadavky a zkoušky a ČSN EN 61496-3 Bezpečnost strojích zařízení - Elektrická snímací ochranná zařízení - Část 3: Zvláštní požadavky na aktivní optoelektronická ochranná zařízení citlivá na rozptylový odraz (AOPDDR),
5. instalované optoelektronické ochranné zařízení bude umístěno tak, aby vodorovná vzdálenost aktivní zóny detekce byla co nejdále, nejméně však 60 mm od čelní stěny šachty,
6. aktivní zónou detekce bude vykryta plocha vstupního otvoru klece tak, aby systém reagoval na předměty minimálně o průměru 20 mm do výše 1 800 mm,

Toto doporučení bylo vypracováno zejména pro varování majitelů a provozovatelů výtahů před instalací optoelektronických ochranných zařízení, která předmětné riziko neodstraňují a omezují jej pouze okrajově.

---

PORADNÍ SKUPINA PRO TECHNICKOU LEGISLATIVU při HK ČR
- expertní skupina BEZPEČNOSTNÍ RADA VÝTAHOVÉHO PRŮMYSLU ČR

DOPORUČENÍ 1/2006

k

aplikaci nařízení vlády č. 378/2001 Sb. u výtahů určených pro dopravu osob
nebo osob a nákladů, které jsou používány jako pracovní prostředky

Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí, zavádí s účinností od 1. ledna 2003 do právního řádu ČR tzv. "UWED (Use of Work Equipment Directive)" směrnici 89/655/EHS ve znění směrnice 95/63/ES, která stanovuje minimální bezpečnostní a zdravotní požadavky pro používání pracovních prostředků pracujícími na místě jejich pracovního výkonu. Toto doporučení je určeno pro informaci a využití zejména vlastníkům výtahů používaných v pracovněprávních vztazích jako pracovní prostředky a bylo vypracováno na základě těchto skutečností:

• v členských státech EU jsou tyto výtahy jednoznačně posuzovány podle základních požadavků směrnice 89/655/EHS a problematika odstraňování zjištěných provozních rizik se tak ocitá právně na zcela jiné úrovni než u výtahů používaných v bytových domech;
• dohledové a dozorové orgány působící v oblasti pracovněprávních vztahů na území ČR naplňování základních požadavků nařízení vlády č. 378/2001 Sb. u výtahů používaných jako pracovní prostředky nevyžadují, což vyvolává mylný dojem, že tento právní předpis není nutné respektovat a konstrukční bezpečnosti výtahů věnovat jakoukoliv pozornost;
• je jen otázkou času, do kdy bude tento benevolentní přístup kompetentních státních orgánů a organizací trvat, a i když jsou požadavky na bezpečný provoz a užívání zařízení uvedené v nařízení vlády č. 378/2001 Sb. v poměrně obecné poloze, na některý ze subjektů vlastník/provozovatel/zaměstnavatel se povinnost dodržovat tyto požadavky určitě vztahuje a logicky se tak stane i cílovým subjektem pro následné uplatnění sankcí za nerespektování tohoto právního předpisu;
• dokument ELA (Elevator Lift Assocciation) pro uplatnění bezpečnostní normy SNEL (Safety Norm for Existing Lifts) v členských státech EU s názvem "Zvyšování bezpečnosti a přístupnosti existujících výtahů v Evropě" obsahuje i kapitolu 4 Práva a povinnosti odlišných účastníků (výtahové firmy, vlastníci výtahů, třetí strany a vláda). Tato kapitola řeší i vztah základních požadavků směrnice UWED 89/655/EHS a provozních rizik podle EN 81-80 vyvolávajících nebezpečné situace u výtahů určených pro dopravu osob nebo osob a nákladů, které se mohou u těchto výtahů vyskytnout, formou tabulkového přehledu.

Následující tabulka reaguje na obsah tohoto evropského dokumentu a obdobně uvádí přehled základních požadavků nařízení vlády č. 378/2001 Sb. a přiřazuje k nim ta riziková konstrukční řešení výtahů podle ČSN EN 81-80, jejichž úroveň bezpečnosti je nutné prověřit s ohledem na možný výskyt závažných nebezpečí/nebezpečných situací (viz článek 4.1 ČSN EN 81-80), které ohrožují zejména zdraví dopravovaných osob a pracovníků servisních firem a inspekčních orgánů. Šetřenými případy se rozumí posouzení skutečného technického stavu konstrukčního uspořádání výtahů z pohledu naplnění požadavků současné úrovně technické bezpečnosti dané základními konstrukčními normami ČSN EN 81-1 a ČSN EN 81-2. Uvedená posuzování jsou prováděna inspekčními orgány typu A v rámci inspekčních prohlídek. Ve třetím sloupci jsou pak uvedena nápravná opatření, kterými lze zjištěná provozní rizika zcela odstranit nebo omezit tak, aby se bezpečnost všech výtahů určených pro dopravu osob nebo osob a nákladů dostala na současný stav bezpečnostní techniky.

Tučným písmem jsou ve druhém sloupci tabulky "Šetřené případy možného výskytu provozních rizik podle ČSN EN 81-80 (očíslování odpovídá normě)" uvedeny případy, kde se vyskytují provozní rizika prioritní úrovně I., což jsou rizika, při jejichž výskytu u výtahů dochází k nejtěžším poškozením zdraví přepravovaných osob nebo servisních pracovníků.

Přehled základních požadavků nařízení vlády č. 378/2001 Sb. (PDF, 150 kB)

ZÁVĚR

Odpovědní vlastníci/provozovatelé/zaměstnavatelé výtahů určených pro dopravu osob nebo osob a nákladů používaných jako pracovní prostředky, by tak měli věnovat pozornost minimálně eliminaci provozních rizik u zvýrazněných položek, pokud byl v rámci provedené inspekční prohlídky zjištěn jejich výskyt, což se dá důvodně předpokládat u všech výtahů instalovaných na území ČR před 1. lednem 1993. Inspekční prohlídky u výtahů uvedených do provozu před účinností ČSN EN 81-1, 2, což byl 1. leden 1993, mají být provedeny nejpozději do 31. března 2006 (viz čl. 6.2 ČSN 27 4007:2004 Změna 1).

Lze tedy předpokládat, že většina vlastníků/provozovatelů/zaměstnavatelů těchto výtahů již byla informována prostřednictvím "Inspekční zprávy" (vystavené provádějícím inspekčním orgánem typu A) o skutečném stavu jejich výtahů. Spolehlivě tak mohou určit stupeň nesouladu jimi používaných pracovních prostředků s požadavky nařízení vlády č. 378/2001 Sb. a odhadnout související možnou míru vlastního ohrožení na základě nerespektování požadavků nejen tohoto právního předpisu. Toto doporučení by tak mohlo přispět ke zmírnění možných následků, které se dají na různých úrovních očekávat.