Individuální údržba solární soustavy v rodinných domech (II)

Základní pravidla údržby a poukázání na možná problémová místa různých komponentů

Údržbu lze rozdělit na:

• zajišťovanou uživatelem
• zajišťovanou servisní firmou (nejčastěji původní dodavatel)

Základem údržby je provozní řád, vypracovaný projektantem nebo dodavatelem. Záleží na zkušenostech a technickém vzdělání uživatele a dohodě s projektantem nebo dodavatelem, které činnosti uvedené v provozním řádu si zajistí vlastními silami a které bude zajišťovat servisní firma. Krajními extrémy je, že úplně veškerou údržbu si zajistí uživatel nebo úplně veškerou údržbu servisní firma, která bude volána i na ty nejjednodušší závady a např. i odklízení sněhu. Náklady na druhé řešení k rozšiřování solárních soustav nepřispívají, protože uživatele stojí neustále peníze.

Provozní řád, který je v praxi vypracováván pro rozsáhlejší systémy, je nutné zpracovat ve dvou etapách:

• na nejméně jednoroční zkušební období v záruční lhůtě, kdy případné závady odstraňuje na své náklady dodavatel
• na trvalý provoz po záruční lhůtě, kdy případné závady odstraňuje servisní firma již na náklady uživatele

Doba zkušebního provozu musí trvat minimálně jeden rok, aby soustava prošla všemi ročními obdobími (letní a zimní extrém).
Dobře navržená a kvalitně realizovaná soustava pracuje zcela automaticky a nevyžaduje žádnou manuální údržbu, pokud za ni nepovažujeme to, že se občas podíváme na tlakoměr kolektorového okruhu a při slunečním počasí zkontrolujeme, zda pracuje oběhové čerpadlo (pohmatem nebo kontrolka na automatické regulaci) nebo je v ohřívači na teploměru vyšší teplota. Čerpadlo ale nesmí naopak pracovat v noci a v oblačných dnech. Všeobecně se jedná spíše o kontrolní činnost.

Mezi další možná problémová místa pro občasnou kontrolu patří:

• kontrola veškerého potrubí primárního i sekundárního okruhu včetně oběhového čerpadla, zda nedochází vzniklou netěsností např. dilatací potrubí k odkapu. Únik nemrznoucí kapaliny stojí uživatele několikanásobně více než únik studené nebo teplé vody.
• kontrola sběrné nádoby pod pojišťovacím ventilem kolektorového okruhu, zda při maximálním poledním slunečním svitu nedochází k odkapu. Dále taková ochrana přístupu ke kapalině, aby nemohlo dojít k požití dětmi nebo domácími zvířaty.
• kontrola automatického odvzdušňovacího ventilu kolektorového okruhu, zda nedochází netěsností sedla způsobené nečistotou k odkapu kapaliny. Všechny tři uvedené závady indikují skvrny na střeše nebo podlaze a po čase i pokles tlaku na tlakoměru.
• pokud to je někde nutné, podle domluvy s projektantem nebo dodavatelem je možné na jaře a na podzim přepnout na tělese čerpadla jeho otáčky (před létem na vyšší, před zimou na nižší).
• kontrola stavu tepelné izolace potrubí poblíž kolektorů, zda nedošlo k jejímu poškození (výpadek elektrického proudu v létě v poledne může způsobit takový velký vzrůst teploty kolektorů, kterým to krátkodobě nevadí, ale při použití nevhodné izolace se tato může vysokou teplotou "roztavit". Tato kontrola je důležitá jen v prvním letním období.
• kontrola stavu zasklení kolektorů je možná pohledem z terénu. U plochých kolektorů, do kterých zatéká, se na vnitřní straně skel mohou objevit plochy s kapkami vody. Kolektor je sice funkční, ale jeho účinnost klesne.
• tam, kde se topí uhlím a kolektory jsou umístěny poblíž komínu, pro obnovení vysoké účinnosti kolektoru umytí skel na jaře saponátem od mastných sazí (přístup uživatele resp. zajištění bezpečnosti přístupu je jeho osobním rozhodnutím při nebezpečném přístupu může za úhradu zajistit servisní firma).
• případná kontrola dorůstání přilehlých stromů kvůli stínění kolektorů a jejich úprava, vč. nově budované okolní zástavby.
• kontrola elektroinstalace a to převážně kabeláže k tepelným čidlům, zda nedošlo k porušení, resp. vzniku zkratu či přetržení. Dojde-li k uvolnění kabelu či jeho přerušení např. vlivem špatně provedené průchodky ve střešní krytině, řídící jednotka vypne oběhové čerpadlo. Pokud se tomu tak stane na kabeláži k teplotnímu senzoru na zásobníku TV, je naopak oběhové čerpadlo stále v provozu. Naopak dojde-li ke zkratu na vedení k čidlu na kolektorech, řídící jednotka ponechá stále zapnuté oběhové čerpadlo a v případě zkratu na vedení k čidlu na zásobníku bude opět čerpadlo stále mimo provoz. K tomuto nedochází v případě sofistikovanějších řídících jednotek, která sama diagnostikuje kabelové vedení k teplotním senzorům.
  

  Obrázek 3

  Obrázek 4

  
  
• kontrolu těsnosti střechy proti vodě a to v případě, kdy nosná konstrukce prochází střešní krytinou či jsou v ní zabudovány průchodky.
• kontrola případného vzniku elektrolytické koroze. Ta vzniká v případě kdy je měděné potrubí přiletováno ke kolektoru s hliníkovou vanou. Tento spoj je překryt tepelnou izolací, která zadržuje určité množství vody v prostoru mezi ní a potrubím. Pokud zasahuje až po hliníkovou vanu vznikají zde podmínky pro elektrolytickou korozi.

S čím je možné, či nutné počítat, co je nevyhnutelné čas od času měnit

Ideální stav nastává, když se kontrola a případná údržba soustavy provádí dvakrát ročně a to před letní sezónou (rozhraní zimy a jara) a zimní sezónou (rozhraní podzimu a zimy). Provádí se:

• kontrola kolektorů, vzájemná těsnost, uchycení, případně umytí skel, kontrola případného uzemnění
• těsnost veškerého potrubí
• vyčištění filtru před oběhovým čerpadlem
• kontrola tlaku v kolektorovém okruhu případně doplnění nemrznoucí kapaliny
• kontrola tlaku v expanzní nádobě případně dohuštění nádoby
• kontrola chodu čerpadla a automatické regulace
• ve lhůtách daných výrobcem nemrznoucí kapaliny vypuštění kolektorového okruhu a naplnění novou kapalinou. Likvidace původní kapaliny provede buď servisní firma nebo uživatel, vždy ale podle návodu na originálním obalu, aby nedošlo k ohrožení životního prostředí.
• kontrola armatur na ohřívači TUV (pojistný ventil, filtr, event. odkalení nádrže)

U bivalentních solárních soustav se stabilním zdrojem energie pro dohřev je v případě oblačného počasí ohřev vody nebo vytápění zajišťován plně automaticky. Proto může dojít k následujícímu paradoxu. Pokud dojde k poruše solárního předohřevu, požadovaná výstupní teplota je stejně zajištěna a uživatel o této závadě nemusí vůbec vědět. Solární soustava mu placenou energii nešetří. Proto je velmi důležitá kontrola soustavy ve dnech se slunečním svitem, jak již bylo uvedeno výše (chod čerpadla, teplota v ohřívači).

V minulosti se stávalo (v současnosti se to ale stoprocentně vyloučit nedá), že v kolektorovém okruhu nebyl osazen zpětný ventil. Během slunečného dne teplota vody v ohřívači stoupala, ale večer začaly kolektory působit jako chladič. Samovolným (gravitačním) otočením původního nuceného oběhu začala nemrznoucí kapalina "vynášet" teplo z ohřívače zpět do kolektorů, ohřívač se ochlazoval.

Protože večer teplá voda k dispozici byla, uživatel tuto závadu většinou nepoznal. Na teplých kolektorech někdy nocovali ptáci a kolektory byly od nich pokálené.

Je však pouze na uživateli zda vůbec a v jakém rozsahu bude provádět údržbu vlastními silami či ji svěří servisní firmě. Je-li údržba v delším časovém úseku svěřena firmě je řešena převážně samostatnou servisní smlouvou či klauzulemi v dodavatelské smlouvě bude-li údržbu provádět dodavatelské firma. Je-li požadována jednorázová údržba (preventivní či po poruše) je tento vztah řešen jednorázovou objednávkou.

Sjednané podmínky se prakticky kromě záručního servisu po dobu min. dvou let, vždy liší a odpovídají vyjednávací síle obou stran, zejména na velikosti dodaného solárního systému, resp. na velikosti poptávky a na druhé straně poskytnutích garancí. Od toho se odvíjí velikost poskytovaných servisních prací a jejich smluvní cena. Při výkonu preventivní údržby bude největší část ceny odrážet, cenu za "příjezd technika" kde bude hodinová sazba za práci servisního technika (cena okolo 500,- Kč) mnohdy zanedbatelnou položkou.

Ať už je preventivní údržba zajišťována servisní firmou či si ji uživatel zajišťuje sám, je nutné počítat s níže uvedenými minimálními náklady na:

• výměnu teplonosné kapaliny. Provádí se zpravidla v pětiletých cyklech. Ve většině případů solární nemrznoucí kapalinu v ceně cca 40-80,-Kč/litr.
• výměnu degradované tepelné izolace a to zejména té části, která je vystavena přímým klimatickým poměrům v ceně cca 60-150,-Kč/m.
• popř. výměny zaneseného a ucpaného filtru v ceně cca 100,-Kč.
• další komponenty není v případě vyloučení extrémních stavů – zamrznutí teplonosné kapaliny v potrubí a kolektorech či „uvaření“ systému (pouze u nejakostně provedených) nutno udržovat, jedná se tedy o bezúdržbové prvky.

Vzhledem k výše uvedenému je celá solární soustava ve většině provozních podmínek, málo náročná na celkovou údržbu.

Shrnutí a závěr

Postihnout v krátkém článku veškerou problematiku individuální údržby solárních soustav není možné. Ty nejobvyklejší úkony jsou popsány a ty speciální, vyskytující se méně často, mohou být řešeny v samostatném článku. Po několika letech je uživatel již tak zkušený, že může radit novým majitelům a některé další činnosti, kterých se dříve obával, si může zajišťovat sám. Samozřejmě, pokud to není osoba oprávněná, kromě zásahu do elektroinstalace.

Přesto doporučuji, aby si většina nových majitelů solárních soustav, neznalých specifiky využívání sluneční energie, zajistila po několik prvních let provozu úplný placený servis specializovanou firmou (většinou dodavatel). Firmy se snaží, protože spokojenost uživatele je jejich reklamou za peníze zákazníka a zajišťuje jim v místě téměř automaticky další zakázky.

---

Dodatečná poznámka autorů:
Mimořádná nadílka sněhu v lednu až březnu tohoto roku některé majitele slunečních kolektorů na střechách i terénu v horských i podhorských oblastech zaskočila. Vyhodnocení této události bude možné až po jeho umělém mechanickém odstranění, nechtěném spadu ze střechy nebo po přirozeném roztátí s nástupem jara. Pokud v některých případech dojde ke škodám, je nutné na ně reagovat a stávající i nové kolektory zabezpečit tak, aby v meteorology avizovaném příchodu nové "doby sněhové" nejenže přežily následující zimy bez úhony, ale ve slunečných dnech byly normálně funkční. Předpokládáme, že se v následující diskusi některé vzniklé stavy zveřejní a vznikne i prostor pro navrhované úpravy.

---