Letošní zima prověřuje kvalitu staveb
Počet staveb, které u nás letošní zima nachytala v nedbalkách, se nepočítá už jen na prstech jedné ruky. Přesné množství poškozených či zřícených objektů zatím není známo, určitě se však bude jednat o několik desítek staveb.
Jedna skupina pozorovatelů poukazuje na "nestandardní" zimu, na extrémní a dlouhodobé přívaly sněhu, apod. Druzí přesvědčeně tvrdí, že množství napadlého sněhu je "v normě" a spíše ukazují všeobecně na nekvalitu staveb a jejich údržbu resp. neúdržbu.
Sníh
Co se týká letošní zimy, tak dle mého názoru nikterak výrazně nevybočuje nad ty z let předešlých. Z toho krátkodobého hlediska je letos sněhu asi o něco málo více a po delší dobu než vloni či předloni, nicméně z hlediska dlouhodobého se určitě nejedná o žádnou abnormalitu. Samozřejmě jsou zde výjimky potvrzující pravidlo.
Orientační seznam poškozených či dokonce zřícených objektů v ČR od ledna do poloviny února 2006
| místo havárie: | sněhová oblast dle mapy sněhových oblastí: |
|---|---|
| 1. Ostrava | I. - II. |
| 2. Vsetín | II. - III. |
| 3. Česká Třebová | II. (nedaleko III.) |
| 4. Jablonec - Horní Proseč | IV. (nedaleko V.) |
| 5. Liberec | IV. (zasahuje do III. i V.) |
| 6. Mříč (okr. Český Krumlov) | II. (velmi blízko III. a IV.) |
| 7. Zádveřice (okr. Zlín) | I. - II. - III. (velmi sporné) |
| 8. Biskupice (okr. Zlín) | I. (velmi blízko II.) |
| 9. Valašské Meziříčí | II. (velmi blízko III.) |
| 10. Nová Bystřice (okr. J. Hradec) | III. (nedaleko II. i IV.) |
| 11. Humpolec | III. (nedaleko IV.) |
| 12. Chotěboř (okr. Havlíčkův Brod) | III. (nedaleko IV.) |
| 13. Slavičín (okr. Zlín) | III. - IV. |
| 14. Hynčice (okr. Bruntál) | III. - IV. |
| 15. Prachovice (okr. Chrudim) | III. (nedaleko II.) |
| 16. Frýdek Místek | II. (velmi blízko III.) |
| 17. Skalice u Frýdku Místku | II. - III. |
| 18. Frenštát pod Radhoštem | IV. - V. |
| 19. Obrataň (okr. Pelhřimov) | III. (nedaleko IV.) |
| 20. Třeštice (okr. Jihlava) | III. (nedaleko IV.) |
| 21. Svratouch (okr. Chrudim) | V. |
Pozn.1: místa havárií převzaty ze zpráv ČTK
Pozn.2: "nedaleko" a "velmi blízko" = cca 5 - 10 km
Výše uvedený seznam míst, kde došlo nějakým způsobem k poškození či zřícení střešní konstrukce, dokládá určitou spojitost mezi těmito stavbami. Všechny tyto objekty více či méně leží v oblastech s větší normovou tíhou sněhu a navíc všechny výše uvedené stavby bez výjimky hraničí s oblastmi s větším zatížením nebo jsou dokonce přímo na hranici s touto oblastí. Např. u obce Zádveřice na Zlínsku nelze dle sněhové mapy přesně určit do jakého pásma spadá - jedná se o místo kde se prolíná I., II., i III. sněhová oblast, tedy charakteristická hodnota zatížení sněhem dle "Eurokódu" může být 75, 105 a nebo 150 kg/m2 (viz. legenda obr. 1). V takovémto případě by se samozřejmě měla volit ta nejhorší možná alternativa, tedy větší zatížení.
Obr. 1 - orientační pozice výše uvedených staveb
V této souvislosti se nabízí otázka přesnosti, podrobnosti a aktuálnosti sněhových map. S tím bude určitě souviset i problematika globálního oteplování planety. Dle klimatologů se určitým způsobem zvyšuje extremita klimatu, čím dál tím častěji se vyskytují regionální anomálie teplot, přívalové deště, orkány apod. Změny klimatu by tedy do jisté míry měly ovlivnit a zasáhnout do samotného navrhování staveb. Podle zpráv ČHMÚ v Praze je již v plánu projekt na zpracování novelizované mapy zatížení sněhem, kde budou využity naměřené hodnoty z posledních let.
Kvalita
Podle médií nedávno proběhla po republice namátková kontrola zhruba tisíce staveb a na třetině z nich byly shledány určité závady či nedostatky. Jsme u problému kvalita respektive nekvalita.
Domnívám se, že u většiny spadlých nebo poškozených střech hrála velkou roli nekvalita. Mohlo se jednat o nekvalitní projekt, nekvalitní výrobu či chybnou montáž. Samozřejmě nemůžu opomenout údržbu staveb. Buď se zřítily stavby relativně mladé, nebo naopak stavby starší a neudržované.
Přesné důvody proč se tomu tak stalo by teoreticky měly být snadno identifikovatelné. Vylučovací metodou, počínaje kontrolou projektu a statiky, dále přes kontrolu dodržení projektu (provedení montáže a technologické podmínky) až po analýzu základních podmínek působení (klimatické podmínky - množství sněhu, námrazy, vlhkostní klima mezistřešního prostoru apod.). Obávám se však, že jasné definice těchto důvodů se tak jasně a jednoznačně nedozvíme. Nevěřím, že by například takový gigant z oblasti prodeje rychloobrátkového zboží přiznal montážní nedostatky střešní konstrukce na fungující a úspěšně zkolaudované prodejně. Naštěstí je tady ten sníh...
Závěr
Jedni označují za viníka sníh, druzí nekvalitní dílo. Podle mého názoru je pravda od každého trochu. Tedy větší množství sněhu a po delší časové období, proložené změnami teplot, určitě má na destrukcích vliv. Nikoliv však rozhodující. Domnívám se, že sníh je pouze určitým katalyzátorem v této situaci. Velký význam zde může mít pochybení projektanta, stavební firmy či dodavatele, ale také nezájem a neznalost samotného investora a majitele.
Věřím, že síla letošní zimy povede k určitému zamyšlení nad kvalitou staveb všeobecně, že se investoři začnou zajímat kde a co objednávají, že hlavním rozhodujícím faktorem ve výběru stavitele či dodavatele nebude již pouze cena, ale i nabízené garance a kvalita, to že projektanti budou vytvářet bezpečné, kvalitní a hospodárné stavby a realizační firmy budou dbát konstrukčních a technologických zásad a výsledkem jejich činnosti nebude jen množství uspěchaných a ošizených staveb, nýbrž konstrukčně, technologicky a pokud možno i ekonomicky vyvážená díla.