logo TZB-info

estav.tv nový videoportál

Reklama

Sluneční energetiku letos zmrazení podpor zbrzdilo, věří se však v její rozmach v příštím roce

Vyhlášením nejúspěšnějších sídel a zajímavých instalací vyvrcholilo 22. listopadu klání obcí a měst o body za využívání energie Slunce - "Solární liga ČR". Po vzoru Německa, kde se rozvíjí pět let, ho organizuje již druhým rokem občanské sdružení Liga ekologických alternativ (LEA) za podpory Státního fondu životního prostředí a některých firem z oboru.

Reklama

"Soutěž kromě sídel nejaktivnějších v zavádění solární techniky - jakoby bodovým světlem reflektoru - zviditelňuje v publicitě instalace inspirativní po technické i jiné stránce, a to jak termické na přípravu teplé užitkové vody a přitápění, tak i fotovoltaické, produkující ze slunečního záření přímo elektřinu," vysvětluje předseda poroty solární ligy Karel Merhaut z LEA. "Iniciátoři těchto projektů, výrobní i montážní společnosti, aktivní radnice, zastupitelé, experti, aktivisté i občané tak mohou prostřednictvím této osvětové aktivity snáze vstupovat na veřejné jeviště, odkud lze efektivněji vysílat mediální, poradenské, legislativní, lobbující a další signály a podněty k posilování této energetické alternativy. Přihlašováním instalací, jimž se podle stanoveného klíče přidělují solární body, přepočítané pak na jednoho obyvatele daného sídla, posilují obce a města své ekologické renomé, přispívají k očistě ovzduší a tím i k řešení globálních problémů ohrožení klimatu."

LEA svou aktivitou usiluje o intenzivnější přenos zkušeností mezi domácími projekty, ale i o příliv podnětů ze světa - pořádá besedy, semináře, exkurze do Německa a Rakouska, zodpovídá dotazy, vydává čtvrtletník Solárko, zdarma zasílaný aktivním účastníkům solární ligy a distribuovaný i dalším zájemcům. Jak dodávají organizátoři soutěže, doprovodným přínosem je zpřesňování - centrálně donedávna nesledovaných - statistických dat o zařízeních využívajících v ČR energii Slunce.

Průběh zápolení mohou zájemci sledovat na webové stránce www.solarniliga.cz, a to v šesti kategoriích. "Jako vloni se s přihláškami roztrhl pytel až v podzimní koncovce a některá sídla se - ve stylu penaltového rozstřelu - vzájemně nově nahlášenými systémy trumfovala až do posledních hodin před uzávěrkou, " komentuje solární finále webmaster soutěže Jiří Dvořák z LEA. "Po tečce za letošním ročníkem lze shrnout, že se solární ligy účastní 386 obcí a měst s téměř 14 000 m² modulů, z čehož je přes 12 tisíc metrů kolektorů teplovodních a zbytek připadá na panely fotovoltaické."

Pomyslný titul Solární mistr ČR na čele souhrnné kategorie pro všechny systémy a všechna sídla sice zůstal i letos dosud nepřekonané RUSAVĚ ze Zlínska s pětisetmetrovým systémem na koupališti, druhé místo opět Božímu daru z Karlovarska a třetí i letos Pístině z Jindřichohradecka (tutéž trojici nikdo z trůnů nesesadil ani v kategoriích pro termické systémy a pro sídla pod 5 000 obyvatel, kde je stejné pořadí), avšak v dalších třech kategoriích vyskočili na stupních vítězů nejvýše noví tři "solární mistři": mezi městy nad 50 000 obyv. PLZEŇ (následována Ostravou a Libercem), mezi těmi od 5 do 50 000 obyv. JINDŘICHŮV HRADEC (stíhaný Litoměřicemi a Tachovem), v kategorii fotovoltaiky pak PŇOVANY u Stříbra (před Vilémovem na Olomoucku a Jankovem-Holašovicemi na Českobudějovicku).


Karel Merhaut z LEA předává cenu p. Kůrkovi z Magistrátu města Plzně



Zdeněk Maryška z Městského úřadu Jindřichův Hradec přebírá cenu


Většími kolekcemi instalací se v závěru roku blýskly např. Litoměřice. Vloni byly 13. mezi městy a letos po zřízení samostatné kategorie pro města od 5 do 50 tisíc obyvatel v ní útočily na prvenství hromadnou přihláškou cca 100 m² nových systémů, hlavně na rodinných domech, šest kolektorů je i na objektech města. To už boduje 49 systémy o ploše přes 350 m².
Jiří Landa, místostarosta Litoměřic, které již pátým rokem podněcují solární instalace místními dotacemi (20 000 Kč na 1 systém), navíc s příslibem peněz bez byrokracie do měsíce, shrnuje: "Po pěti letech víme, že se nám podařilo zachovat trend poklesu v obsahu oxidu siřičitého v ovzduší a že se lidé k topení uhlím nevracejí - jak to po zdražení plynu hrozilo.")

Město eviduje na 50 dalších žádostí a zájem o "solárko" po letošním zdražení plynu opět stoupá. Nové instalace Litoměřičtí směřují i na budovy v majetku města, aby tak šlo příkladem. Do budoucna uvažují o rozšíření kolektorů na všechny základní i mateřské školy ve městě. Jistým příkladem pro ostaní jsou Litoměřice i v tom, jak se zde daří, alespoň zčásti, nacházet kompromisy s památkáři při umisťování slunečních modulů v dotyku s centrem, které je městskou památkovou rezervací.

Sotva se však metropole "zahrady Čech" usídlila v čele kategorie, přišla "sprcha" z Jindřichova Hradce. Jeho plavecký bazén dopomohl po přihlášení do soutěže na čelo právě této jihočeské baště teplovodních kolektorů - převážně na rodinných domech. Třeboňská firma ENVI, divize Solarglas, zde "vystřihla" unikátní instalaci - 96 kolektorů Heliostar o ploše 192 m² k ohřevu či předehřevu vody pro plavce i pro sprchy. Druhé Litoměřice následuje na třetí pozici Tachov rovněž s větší instalací na plaveckém bazéně.

V čele velkoměst nad 50 000 obyv. se ocitla Plzeň, druhé z měst s místními dotacemi kolektorů. Hromadná přihláška z druhé Ostravy ji sice v cílové rovince odsunula na druhou příčku, avšak "na cílové pásce" byli dík novým přihláškám na čele zase Plzenští. Dodejme, že v obou městech je na univerzitách i fotovoltaika o výkonu 20 kW, Ostrava navíc v tabulce větších systémů nad 100 m² (viz příloha) boduje hned čtyřikrát a další velké instalace tu mají nachystány.

Za zmínku stojí, že na 8. příčku mezi 16 hrajícími velkoměsty (díky největší fotovoltaice v ČR se 40 kW a 333 m² na Pedagogické fakultě MU) vystoupalo Brno a že Praze přibyl největší termický systém - 120 m² na Arcibiskupském gymnáziu na Vinohradech. Posunul hlavní město na 10. post.

O překvapení se postarala obec Hořepník u Pelhřimova přihláškou tří systémů - na nové škole se 36 kolektory a zásobníkem 1 300 litrů ohřívá vodu a přitápí, na staré škole ohřívá 600 litrů vody pro jídelnu a od dubna šetří 30 % elektřiny, další je na budoucím penzionu. Také Potůčky z Karlovarska s pěkným termickým systémem o 110 m² na škole a školce s krytým bazénem a ohřívanou vodou se probojovaly na 6. místo souhrnné kategorie - Hořepník je sedmý.

Přestože solární ligu i instalace nových systémů v ČR letos přibrzdilo březnové zastavení podpor projektů ze strany SFŽP, nové systémy i jejich přihlášky do soutěže přibývají. Nadcházející rok, kdy se v praxi začne plně ve prospěch fotovoltaických instalací uplatňovat nový zákon na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a očekává se i dokončení mnoha projektů termických systémů, které jsou v řadě míst připraveny k realizaci, by tak podle očekávání měl být pro naší solární energetiku - a jistě i pro Solární ligu ČR - štědřejší než tento...

 
 

Reklama


© Copyright Topinfo s.r.o. 2001-2024, všechna práva vyhrazena.