Implementace směrnice o energetické náročnosti budov

Implementace směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD) do českých právních předpisů

V EU je cca 40 % konečné spotřeby energie v bytovém a terciálním sektoru, v ČR je to zatím 33 %. Pro omezení emisí skleníkových plynů alespoň o 8 % je nutné snížit spotřebu energie v sektoru budov o více než 30 %.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/91/ES o energetické náročnosti budov obsahuje následující hlavní požadavky:

1. obecný rámec metody výpočtu integrované energetické náročnosti budov;
2. použití minimálních požadavků na energetickou náročnost nových budov;
3. použití minimálních požadavků na energetickou náročnost velkých stávajících budov v případě větší modernizace;
4. energetická certifikace budov;
5. pravidelné inspekce kotlů a klimatizačních systémů v budovách

---

Novela vyhlášky č. 291/2001 Sb.

Na základě výše uvedených požadavků je připravena novela vyhlášky č.291/2001 Sb. Vyhláška č.291/2001 Sb. stanovuje podrobnosti účinnosti užití energie při spotřebě tepla v budovách dle zákona č. 406/2000 Sb. - o hospodaření energií.

§ 6 a Energetická náročnost budov

(1) Stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek musí zajistit splnění požadavků na energetickou náročnost budovy. Prováděcí právní předpis stanoví požadavky na energetickou náročnost budov, porovnávací ukazatele, metodu výpočtu energetické náročnosti budovy a podrobnosti vztahující se ke splnění těchto požadavků.

Základní nástroje snižování energetické náročnosti

• Opatření k nízké energetické náročnosti nových a větších stávajících renovovaných budov (čl. 4, 5 a 6).
• Energetické průkazy budov (čl. 7)
• Inspekce kotlů a vzduchotechnických zařízení (čl. 8 a 9).

Vyhlášky

Konkrétní hodnoty energetické náročnosti stanoveny vyhl. č."291" a vyhl. č. 213/2001 sb., o podrobnostech energetického auditu.

Mandát CEN, CENELEC, ETSI

1. normy související s celkovou spotřebou energie
2. normy pro výpočet dodávané energie
3. normy pro výpočet čisté potřeby energie pro vytápění a chlazení
4. podpůrné normy
5. normy pro monitorování a verifikaci energetické náročnosti

1) normy související s výpočtem celkové spotřeby energie

• Metody vyjádření energetické náročnosti a provádění energetické certifikace budov
• Celková spotřeba primární energie a množství emisí CO₂
• Stanovení spotřeby energie, klasifikace (rating)
• Inspekce kotlů a topných systémů

prEN 15217 - vyjádření EN en-průkazem (čl. 7), opatření k snížení EN (čl. 4 - 6).

2) normy pro výpočet dodávané energie

Potřeba energie pro

• ústřední vytápění prEN 15316-2 v návaznosti na druh otopné soustavy vč. ztrát a vlivu regulace na základě výpočtu podle prEN ISO 13790 nebo na základě dynamických simulací
• přípravu teplé vody prEN 15316-3, obsahující specifika pro různé druhy budov a výpočet potřebné energie
• osvětlení prEN 15193-1 podle instalovaného výkonu a užití podle typu budovy, užití a regulace systému
• větrání prEN 15241, stanovení potřebné energie pro dodávku a výměnu vzduchu podle instalovaného výkonu a způsobu regulace vč. energie pro úpravu vlhkosti vzduchu je-li požadována
• automatickou regulaci prEN 15232, množství energie pro regulaci vytápění, větrání, chlazení, teplou vodu a osvětlení

Normy zohledňují možné využití OZE.

3) normy pro výpočet čisté potřeby energie pro vytápění a chlazení

• Výpočet potřeby energie pro vytápění EN ISO 13 790:
  1. Jednoduchá metoda na základě měsíčního nebo hodinového výpočtu pro jednoduché zadání budovy
  2. Podrobný výpočet na základě prEN 15265 s pomůckou pro testování výpočetních software
• Výpočet potřeby energie pro vytápění a chlazení
• Výpočet zátěže chlazením dané místnosti, kritéria a ověřování.
• Volba metody je národní záležitostí

4) podpůrné normy

• A. Tepelná náročnost stavebních prvků -
  EN ISO 13 789, 13 786, 6946, 13 370, prEN 13947, EN ISO 10077 - 1, 2 atd, celkem 12 norem;
  
  
• B. Ventilace a vzduchová průvzdušnost -
  Výpočet stanovení průtoku vzduchu v bytových a ostatních budovách vč. infiltrace, požadavky na e-náročnost ventilačních a klimatizačních systémů místností;
  
  
• C. Ochrana proti slunečnímu záření a přehřívání -
  prEN ISO 13 791 výpočet vnitřní teploty místnosti v letním období bez mechanického chlazení, kritéria a ověřování,
  prEN ISO 13 792 dtto, jednoduchý postup
  EN 13 363-1, 2 zařízení k ochraně proti slunečnímu záření ve spojení s prosklením
  
  
• D. Vnitřní prostředí a vnější klima - EN ISO 15927 - 1, 2, 3, 4, 5, 6
  Návrhová kriteria a vnitřní prostředí
  Kritéria vnitřního prostředí vč. tepelné pohody a kvality vnitřního vzduchu, osvětlení a akustiky
  
  
• E. Definice a názvosloví
• Tepelné izolace - EN ISO 7345, 9288, 9251
• Ventilace - značky, názvy, grafické značení EN 12792

5) normy pro monitorování a verifikaci energetické náročnosti

• Kontrolní a měřící metody pro provoz ventilačních a klimatizačních systémů - EN 12 599
• Metody pro ověřování energetické náročnosti budov- EN 13 829 průvzdušnost, EN ISO 12 569 výměna vzduchu, EN 13 187 tepelná nerovnoměrnost obvodových konstrukcí ("infra kamera")
• Inspekce kotlů a otopných soustav
• Příručka pro provádění inspekcí ventilačních soustav
• Příručka pro provádění inspekcí klimatizačních zařízení.

---

TZB-info: Povinnost inspekce kotlů a klimatizačních jednotek je v současnosti definována technickými parametry - konkrétně výkonem bez ohledu na to, zda je subjektem fyzická osoba či právnická?

Irena Plocková: Povinnost zajistit kontroly kotlů stanovených jmenovitých výkonů a klimatizačních systémů s jmenovitým chladicím výkonem vyšším než 12 kW je uložena vlastníku nebo provozovateli zařízení.

TZB-info: V příspěvcích nezaznělo jednoznačně zda se bude povinná certifikace týkat budov, které budou prodávány či pronajímány jako je tomu v sousedním Slovensku?

Irena Plocková: Povinná certifikace budov při jejich prodeji nebo nájmu je dána směrnicí 2002/91/ES o energetické náročnosti budov a platí pro všechny země EU. Návrh novely zák. č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií upravuje energetickou certifikaci budov následovně:

(1) Stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek⁵⁾ musí zajistit splnění požadavků na energetickou náročnost budovy a splnění porovnávacích ukazatelů, které stanoví prováděcí právní předpis^6a), a dále splnění požadavků stanovených příslušnými harmonizovanými českými technickými normami. Prováděcí právní předpis stanoví požadavky na energetickou náročnost budov, porovnávací ukazatele, metodu výpočtu energetické náročnosti budovy a podrobnosti vztahující se ke splnění těchto požadavků. Při změnách dokončených budov jsou požadavky plněny pro celou budovu nebo pro změny systémů a prvků budovy.

(2) Splnění požadavků podle odstavce 1 dokládá stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek průkazem energetické náročnosti budovy (dále jen "průkaz"), který musí být přiložen při prokazování dodržení obecných technických požadavků na výstavbu. Průkaz nesmí být starší 10 let a je součástí dokumentace podle prováděcího právního předpisu při

1. výstavbě nových budov,
2. při větších změnách dokončených budov s celkovou podlahovou plochou nad 1000 m², které ovlivňují jejich energetickou náročnost,
3. při prodeji nebo nájmu budov nebo jejich částí.

V praxi to bude znamenat, že kupující nebo pronajímatel obdrží průkaz energetické náročnosti kde v případě, kdy budova nebude splňovat současné normativní požadavky na energetickou náročnost podle platných předpisů (např. klasifikace C, D..), bude součástí "průkazu" soubor doporučených opatření, které povedou ke snížení energetické náročnosti objektu. Kupující nebo pronajímatel tak bude mít k dispozici informaci o technických opatření a doporučení, které v případě rekonstrukce nebo modernizace budovy bude nutné provést k snížení provozní energetické náročnosti a s ní spojených nákladů na provoz objektu.

TZB-info: Jestliže proběhla vlna zpracování energetických auditů dle povinnosti zákona 406/2000 Sb., budou se znova zpracovávat štítky na tytéž objekty, nebo se bude vycházet z již zpracovaného energetického auditu?

Irena Plocková: ČR má jako jediný stát EU zavedenou povinnost energetických auditů podle zák. č.406/2000 Sb., o hospodaření energií ve znění pozdějších předpisů a proto návrh novely v nově zařazeném § 6a, odst. 5 stanoví, že obsah průkazu a způsob jeho zpracování, včetně využití již zpracovaných energetických auditů podle § 9 zákona, stanoví prováděcí právní předpis, kterým je v současné době rozpracovaná novela vyhl. č. 291/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při spotřebě tepla v budovách. Tím bude energetická certifikace v ČR oproti jiným zemím usnadněna.

TZB-info: V přednášce pana ředitele Pazdery byla zmíněna skupina, která bude oprávněna zpracovávat certifikát budovy po následném prozkoušení MPO, v písemných materiálech jsou uvedeni pouze energetičtí auditoři zatímco v přednášce byli zmíněni i autorizovaní inženýři. Můžete prosím upřesnit cílovou skupinu jednoznačně? ... a v případě že to budou i autorizovaní inženýři o jakou se bude jednat specializaci?

Irena Plocková: Podle návrhu novely zákona o hospodaření energií budou zpracovávat energetické průkazy budov energetičtí auditoři zapsaní v seznamu MPO a autorizovaní inženýři a technici v oborech souvisejících s energetickou náročností budov. Vzhledem k zásadní změně výpočtových metod a postupů vypracování energetického průkazu oproti současné metodice, budou tyto osoby přezkoušeny z podrobností jeho vypracování.