Pasivní domy jsou ekonomické a konkurenceschopné!
Ve dnech 18. - 19. 10. se konala v Kongresovém centru na brněnském Výstavišti první mezinárodní konference Pasivní domy 2005, kterou uspořádaly občanské sdružení Centrum pasivního domu a Pasivní dům, o.p.s. Článek přináší výběr ze zajímavých referátů prvního dne konference.
Obě organizace, ač založeny teprve nedávno, odvedly obrovský kus práce: za pultíkem pro přednášející se vystřídala většina odborníků, kteří se u nás pasivními domy zabývají, a kromě toho i významní zahraniční hosté v čele s pasivním a nízkoenergetickým guru Dr. Wolfgangem Feistem z Německa. Zájem o konferenci z řad odborné veřejnosti byl naprosto enormní - přednášky navštívilo na 400 registrovaných (a blíže neurčený počet neregistrovaných) osob, přičemž velká část z nich vydržela v dusném, nevalně větraném sále až do večerních hodin, kdy (se zpožděním) přednášky končily. I tento zájem veřejnosti jistě o lecčem svědčí.
První den byl věnován technickým souvislostem výstavby.
Úvodní slovo pronesl hejtman Jihomoravského kraje Ing. Stanislav Juránek. Zdůraznil nárůst spotřeby energie a s tím spojený růst emisí CO2 - celosvětově od roku 1990 o více než 26 %. "Do našeho kraje se dováží 78 % potřebné energie a na provoz budov se spotřebuje přes 40 % energie," zdůraznil hejtman. Výstavba pasivních domů je podle něj cestou, jak tento nepříznivý trend omezit. Velmi důležité je vzdělání, a to všech, kdo se na výstavbě podílejí - od architektů a projektantů, řemeslníků a zaměstnanců stavebních firem až po investory a uživatele. Státní správa by podle něj měla kritérium nízké spotřeby energie zohledňovat při zadávání veřejných zakázek.
Doc. Ing. Petr Hájek, CSc., proděkan stavební fakulty ČVUT v Praze, přednesl referát Udržitelná výstavba budov - východiska a principy. Budovy v rámci svého životního cyklu spotřebovávají 40 % vyrobené energie a jsou tedy významně zodpovědné za znečišťování životního prostředí. Produkce oceli i betonu stoupá mnohem rychleji než počet obyvatel. Proto byla v roce 1999 přijata Agenda 21 pro udržitelnou výstavbu, která zdůraznila základní principy a cíle této výstavby (vyšla i česky). Mezi hlavní úkoly patří zvyšování energetické účinnosti staveb, včetně nízkoenergetických řešení a pasivních domů, a také vyšší využívání obnovitelných zdrojů energie. Rovněž by se měly více využívat obnovitelné přírodní zdroje (dřevo) a recyklované materiály. Bližší informace lze získat na www.substance.cz.
Dr. Wolfgang Feist z Passivhaus Institutu v Darmstadtu začal svůj více než hodinový příspěvek historií pasivních domů. V roce 1988 autor spolu s prof. Bo Adamsonem vymysleli základní koncepci pasivního domu: dům musí mít tak dobrou tepelnou ochranu, že bude možné výrazně zjednodušit topnou techniku. A již v roce 1991 byl postaven první pasivní dům v darmstadtské čtvrti Kranichstein. "Prokázalo se, že i v chladné vlhké střední Evropě lze stavět domy bez klasického topení," řekl Dr. Feist. Stačí k tomu pouze výborná izolace, odstranění tepelných mostů, kvalitní okna, těsnost budovy a ventilace s rekuperací tepla. Využití ventilace pro vytápění pak umožňuje snížit náklady na topný systém.
V roce 1997 vznikla první sídliště pasivních domů, a to ve Wiesbadenu (řadové rodinné domy) a u Kolína. Počet pasivních domů se zvyšuje každý rok o 100 % a dnes už jich je postaveno po světě mnoho tisíc. Po technické stránce je výstavba pasivních domů už dokonale zvládnuta a na výstavbu už dokonce existuje software, který je navíc volně přístupný. Dr. Feist ale upozornil, že ne vše, co se jako pasivní domy deklaruje, jimi také opravdu je. Na spotřebu energie má mimo jiné značný vliv také chování uživatelů, ale vzhledem k tomu, že u běžných, nízkoenergetických i pasivních domů jde vždy o normální rozdělení, tak průměrná spotřeba je u pasivních domů vždy výrazně nižší než u domů běžných. A vícenáklady? V Německu v roce 1999 činily asi 8000 €, ale vyrovnávají se stoupajícími náklady na topení. "Dnes už jsou pasivní domy ekonomické, dnes už jsou konkurenceschopné," zdůraznil Dr. Feist. Důležité podle něj ale je především to, jak se lidem bydlí - a obyvatelé pasivních domů si vesměs libují.
Podle něj lze i stávající budovy zrekonstruovat na pasivní domy, včetně secesních budov z konce 19. století. Dají se tak rekonstruovat i panelové domy - existuje např. maďarský projekt, kdy byl sedmipatrový panelák převeden do pasivního standardu. A existují už i pasivní domy, které nejsou orientovány na jih.
Důležitá jsou podle něj hlavně okna - dnešní moderní okna s trojskly dosahují vnitřní povrchové teploty 17 °C i při venkovní teplotě -18 °C (nezbytná je izolace rámů). Výměna vzduchu musí být optimální - při výměně 30 m3/h čerstvého vzduchu na osobu se nemusí zvlhčovat, nevysušuje se. Důležitá je kvalita provedení stavby, která se musí řešit předem vynikajícím detailním plánováním. Dělníci musí být motivováni ke kvalitě, ale zkušenosti ukazují, že to mnohé z nich baví.
A za jak dlouho může Česko dohnat německý či rakouský náskok? Dr. Feist je optimista: "Vývoj u vás může být velmi rychlý, na pasivní dům záměrně neexistují žádné patenty, můžete tedy využít všech zkušeností a velmi rychle můžete dospět k dobrým projektům," říká. V Německu jsou ovšem pasivní domy podporovány, lze na ně získat hypotéku s nižším úrokem (o 1 %). A perlička: nové spolkové ministerstvo životního prostředí se staví v pasivním standardu!
V Německu, Švýcarsku a Belgii dokonce existuje Den pasivních domů. Letos se bude konat 12. - 13. 11. V tyto dny lze navštívit pasivní domy a promluvit si přímo s jejich majiteli. Seznam domů lze najít na www.passiv.de. To je podle něj cesta k rozšíření pasivních domů, protože bezprostřední zkušenosti obyvatel jsou nenahraditelné. "K jedné pasivní škole v Rakousku jsme přivezli německé regionální politiky a ti se tak nadchli, že to chtěli u nich také. Přesvědčili se, že je tam i v zimě teplo a čerstvý vzduch," komentoval Dr. Feist známé heslo "lepší jednou vidět než stokrát slyšet".
Ing. Jan Bárta z Centra pasivního domu přednesl Základní principy konceptu pasivního domu. Vycházel přitom z aktualizovaného softwaru pro hodnocení pasivních domů, který vytvořil již zmíněný Passivhaus Institut v Darmstadtu. Vzhledem k tomu, že tyto principy jsou asi čtenářům TZB-info dobře známy, nebudu je zde rozvádět. Důležité je ale upozornění, že při velmi nízké spotřebě energie na vytápění a přípravu TUV roste relativně podíl různých spotřebičů na celkové energetické spotřebě. Proto je nutno užívat spotřebiče co nejúčinnější (třída účinnosti A), úsporné osvětlení a pozor se musí dát na zařízení, která spotřebovávají stále elektřinu (stand-by režim). Ing. Bárta zdůraznil, že v Německu a Rakousku už se pasivní domy výrazně podílejí na počtu novostaveb. Lze je certifikovat u Passivhaus Institutu, což je v některých spolkových zemích i podmínkou pro některé typy finančního zvýhodnění (v diskusi doc. Tywoniak uvedl, že ze 7000 realizovaných projektů je asi 1/4 certifikovaná). Naproti tomu u nás certifikace neexistuje a ani se přesně neví, kolik pasivních domů u nás vlastně je.
Ing. Petr Morávek, CSc., ředitel firmy Atrea, představil plánovaný soubor třinácti pasivních rodinných domů v Koberovech v Českém ráji. Půjde o první demonstrační projekt skupinové výstavby u nás. Projekt je mimo jiné unikátní i plánovanou novou technologií výstavby, díky níž by mělo jít o domy nízkonákladové (cena 2,1 mil. Kč za dům bez pozemku). V současnosti probíhá územní řízení, stavět se bude v příštím roce. Domy budou respektovat tradiční vesnický charakter zástavby (to byla podmínka správy CHKO a geoparku UNESCO Český ráj). Větrání a vytápění zajistí dvouzónový systém teplovzdušného cirkulačního vytápění a větrání s rekuperací tepla DUPLEX, který Atrea vyrábí.
Ing. Michal Šopík z RD Rýmařov a Martin Jindrák z fy Atrea představili Dřevostavbu pasivního rodinného domu v Rychnově, která již byla na stránkách TZB-info podrobně popsána v samostatném článku.
Ing. arch. Mojmír Hudec z Atelieru ELAM představil pasivní dům v Kníničkách u Brna. Dům s podlahovou plochou 200 m2 realizovala běžná stavební firma s běžnými stavebními materiály. Důslednější byl ale stavební dozor a bylo nutné mít dokonale propracované detaily. Zajímavostí stavby je přisazený skleník přes dvě podlaží, který snižuje tepelné ztráty domu. Solární kolektory slouží pro přípravu TUV a případně i k přitápění. Dešťová voda ze střech se užívá ke splachování WC.
V další části představili své projekty slovenští kolegové. Cesta k pasívnemu domu v podmienkach Slovenska byla námětem přednášky Ing. arch. Eugena Nagyho z Inštitútu pre energeticky pasívne domy v Bratislave. I na Slovensku se zvyšuje zájem o pasivní domy. Lidé z Inštitútu chtějí jejich výstavbu regulovat, aby špatné realizace nevrhaly špatné světlo na celou tuto výstavbu. Autor popsal ultra-nízkoenergetický rodinný dům v Súlovcích, který dosahuje hodnoty spotřeby tepla 30 kWh/(m2.rok). Připravovaný pasivní dům v Bratislavě představil jeho autor a investor Ing. Alexander Šutiak. Realizace by měla proběhnout v příštím roce. Co se týče vytápění, autor zde uvažuje o přenosném vytápěcím tělese na bioalkohol(!), které nepotřebuje komín. Peter Jackanin představil pasivní dům v Marianke u Bratislavy, koncipovaný jako opakovatelný projekt. Počítá se s tím, že části dřevostavby budou zhotoveny ve výrobní hale a na místě pouze smontovány (za den). Rozvody potrubí nepovedou podlahou, ale v podhledech. Postupně by za použití tohoto konceptu mělo vzniknout u Bratislavy přírodní ekosídliště s asi 40 pasivními domy.
Na německém televizním kanálu 3SAT bude vysílán v pondělí 31.10. ve 22:25 s reprízou ve čtvrtek 3.11. ve 12:15 45 minutový dokument o výstavbě 3 pozoruhodných budov v pasivním standardu v Rakousku (energeticky nezávislá horská chata Schiestlhaus na Hochschwab v Alpách - představená i na konferenci v Brně, administrativní budova v Mödlingu a administrativní budova u Badenus).
Výběr z dalších referátů bude v druhém dílu tohoto článku, který bude publikován na TZB-info začátkem listopadu.