Pelety: problematika a nové trendy (II)

Hlavní výhodou pelet je a mělo by být zejména to, že se jedná o tuzemské ekologické palivo vyrobené z biomasy v ČR a že by jejich cena neměla být závislá na ceně ropy, jak je tomu v současné době například u zemního plynu. Jejich součásná cena se pohubuje okolo 3,25 Kč/kg.

Jeho průměrná cena na vytápění pro domácnosti v ČR dosáhne (dle cenového rozhodnutí ERÚ č. 5/2005 ze dne 26. srpna 2005 o cenách plynů) od 1. října 2005 zatím rekordní výše 0,87 Kč/kWh, to je 9,13 Kč za 1 m³ vč. DPH bez započtení stálých měsíčních plateb.

V případě, že budeme zemní plyn využívat pouze na vaření, či ohřev vody zaplatíme za něj již cca 12,81 Kč za 1 m³ vč. DPH !!!

Aby mohly pelety v ČR úspěšně konkurovat fosilním palivům a ostatním formám biomasy, je nutno zajistit jejich spolehlivou distribuci ke konečným uživatelům (místo uhlí pelety), nabídnout jim kvalitní technologická zařízení na spalování pelet a to vše navíc za přijatelnou cenu.

Ze strany státu je nutno zajistit však legislativní podporu, tak jak je to nutné u všech druhů obnovitelných zdrojů energie.

Pro informaci bych chtěl v následující tabulce uvést několik zajímavých čísel:

Výroba pelet v Evropě

Rakousko vyrobilo v roce 2002 cca 150 000 tun pelet.
V roce 2003 byla výrobní kapacita 210 000 až 250 000 tun.
V roce 2004 byla výrobní kapacita cca 350 000 tun a v roce 2005 by měly mít peletárny v Rakousku výrobní kapacitu okolo 500 000 tun za rok.
Výrobní kapacita by v roce 2010 měla být údajně až 900 000 tun pelet za rok. V Rakousku je okolo dvaceti závodů na výrobu pelet.

Německo mělo v roce 2004 výrobní kapacitu cca 226 700 tun pelet.
Spotřeba pelet byla v roce 2004 cca 140 000 tun.
V roce 2005 by měla být výrobní kapacita peletáren 300 000 tun pelet.
V roce 2010 by měla být v Německu výrobní kapacita až 500 000 tun pelet za rok. V Německu je okolo třiceti závodů na výrobu pelet.

V Polsku bylo v roce 2004 dodáno na trh cca 120 000 tun pelet, z nichž bylo cca 6 000 tun použito pro vytápění v Polsku a 114 000 tun pelet bylo vyvezeno.

Ve Švédsku bylo v roce 2001 a 2002 dodáno na trh cca 900 000 tun pelet, z nichž bylo cca 230 000 tun použito pro vytápění rodinných domů.
Největší množství pelet je však využíváno k energetickým účelům ve velkých průmyslových energetických zařízeních.

Počet instalovaných zařízení na spalování pelet u našich sousedů v Rakousku a v Německu (kotle, krbová kamna)

V celém Rakousku bylo ke konci roku 2003 v provozu již cca 22 000 kotlů na pelety s výkonem do 100 kW.

V Horním Rakousku je dle posledních údajů z roku 2005 již nainstalováno celkem cca 6 000 zařízení na spalování pelet .

V Rakousku je údajně celkem 33 výrobců zařízení na spalování pelet. Z toho v jedné z jeho devíti spolkových zemí, v Horním Rakousku je těchto výrobců 17.

V roce 2003 bylo v Německu nainstalováno již 19 118 vytápěcích zařízení na pelety. Dle prognózy mělo být v roce 2004 nainstalováno dalších 9 140 výše uvedených zařízení, celkem tedy 28 258.
Podle posledních údajů z roku 2004 bylo v Německu v provozu 25 718 zařízení na spalování pelet.

Pro dům o tepelné ztrátě 12 kW je potřeba na vytápění cca 4.700 kg pelet v ceně cca 180 až 220 Euro/tunu. Instalace peletového kotle v Rakousku stojí cca 9.000 Euro.

Výroba pelet v USA a Kanadě

USA a Kanada prodaly v roce 1995 pro obytný sektor celkem 614 000 tun pelet. V roce 2003 bylo prodáno celkem 849 000 tun pelet.

Kanada v roce 2004 vyvezla celkem 375 000 tun dřevních pelet, z toho:

• 150 000 tun do Švédska
• 115 000 tun do Holandska
• 65 000 tun do Belgie
• 35 000 tun do Dánska
• 7 500 tun do Anglie
• 2 500 tun do Japonska.

Z výše uvedených údajů je patrno, že využívání pelet pro energetické účely má zejména v Evropě stoupající tendenci (výše uvedené údaje byly převzaty ze sborníku European Pellets Conference 2004 - Wels/Austria a z CD World Sustainable Energy Days 2005, z publikace Pelety-palivo budoucnosti)

Jaké jsou nové trendy týkající se výroby pelet u nás a v zahraničí?

V ČR se nyní úspěšně snaží některé firmy vyrábět směsné pelety a pelety na jiné bázi než jsou dřevní pelety, jejichž surovinovým základem je rostlinný odpad (např. pelety ze slámy, pelety ze slupek z kakaových bobů, pelety z otrub apod.)

Na tyto druhy pelet je však potřeba vytvořit normy, certifikaci, legislativu, aby je bylo možno prodávat v obchodní síti, kterou by bylo vhodné vytvořit.

ČR se podílí společně s ostatními evropskými zeměmi na úkolech souvisejících se sjednocením norem pro pelety v Evropě. Doufejme, že nebude tento proces opět ovlivňován lobbyistickými skupinami z oblasti fosilních paliv.

Nejnovější zařízení na spalování pelet

V zahraničí lze pozorovat nástup nových technologií, mezi které patří například kondenzační peletové kotle jejichž účinnost je o 8,5 % vyšší než je tomu u klasických peletových kotlů (viz obrázek č. 3 "Řez peletovýmj kondenzačním kotlem").

Obrázek číslo 3: Řez peletovým kondenzačním kotlem

Dále jsou zajímavé peletové kotle určené pro nízkoenergetické domy, jež mají regulovatelný tepelný výkon od 2 kW do 8 kW a prostor pro kotel a sklad pelet zabírá plochu pouhých 10 m² (viz obrázek č. 4 "Peletový kotel Pellematic Mini").

Obrázek číslo 4: Peletový kotel Pellematic Mini

Jsou již prováděny také pokusy a vyrobeny prototypy tzv. mikrokogeneračních jednotek, které budou jako palivo využívat dřevní pelety a vyrobené teplo bude využíváno jak k vytápění, tak také k pohonu motoru, jenž bude pohánět generátor vyrábějící elektřinu.

Zajímavé je také to, že známé firmy zabývající se tradičně výrobou plynových kotlů, mají již ve svém výrobním programu zahrnuty peletové kotle. Myslí na budoucnost, která bude peletová? Možná, že se v brzké době setkáme se závěsnými peletovými kotli, což mne napadlo, když jsem uviděl peletový kotel vystavený hned vedle plynového závěsného kotle.

V tomto roce mne na výstavišti v rakouském Welsu také velmi zaujala kombinace peletového kotle, akumulačního zásobníku na ohřev užitkové vody a slunečního zařízení, které slouží jak pro ohřev užitkové vody, tak také pro přitápění v přechodném období (viz obrázky číslo 4,5 a 6 ).

Obrázek číslo 4: Schéma zapojení

Obrázek číslo 5: Řez zásobníkem

Tento výrobek je koncipován tak, že u stojatého akumulačního zásobníku je v jeho těsné blízkosti osazen zásobník na pelety i peletový hořák, z něhož jsou horké spaliny vedeny trubkovým výměníkem skrz vodní obsah zásobníku, který ohřívají a ten je propojen s otopnou soustavou. Spaliny jsou odsávány spalinovým ventilátorem. V nejnižší části zásobníku je dále osazen výměník tepla slunečního okruhu a v horní části zásobníku je osazen výměník tepla pro ohřev užitkové vody. Součástí tohoto zařízení byly také tři sluneční kolektory (cca 6 m²) s oběhovým čerpadlem, expanzní nádoba i potřebné armatury, a to vše bylo možno zakoupit za cca 300 tisíc Kč.

Obrázek číslo 6: Rozměry zařízení Pelletplus

Konference a výstavy podporující pelety

To, že se pelety v Evropě, ale i na ostatních kontinentech dostávají pomalu do povědomí jejich obyvatel, je způsobeno zejména tím, že si řada ekologicky smýšlejících a technicky zdatných osob uvědomuje význam obnovitelných zdrojů energií a snaží se neustále propagovat jejich význam a užitečnost pro společnost.

Z tohoto důvodu je pořádána celá řada konferencí, výstav, seminářů, exkurzí, na nichž mohou zájemci získat potřebné informace týkající se problematiky pelet.

Například ve Welsu v Horním Rakousku bude v příštím roce 2006 dne 1. března již potřetí uspořádána konference týkající se problematiky pelet (Evropské peletové fórum) v rámci "Celosvětových dnů úspor energií 2006", kdy v předchozích letech byly ve Welsu pořádány již dvě konference (jedna celosvětová a jedna evropská) týkající se problematiky pelet.

Další akce s názvem "Pelety 2005" se má uskutečnit v říjnu 2005 v Německu ve Stuttgartu a také ve Finsku v Jyväskylä bude ještě letos v září uspořádána výstava Bioenergy 2005, kde bude v rámci výstavy konference, na jejímž programu jsou mimo jiné také témata zabývající se problematikou pelet.