Transformace českého stavebnictví – nové požadavky a nové příležitosti
Konference Transformace českého stavebnictví, uspořádaná v rámci projektu DoubleDecker v Nadaci ABF v Praze rozvířila diskuzi o cenové nedostupnosti bydlení, pomalé reakci na nové legislativní požadavky nebo na společenské změny.
Stavebnictví v České republice čeká několik zásadních výzev, souvisejících s nutnou transformací výstavby jako takové a směrem ke snížení energetické náročnosti a emisní zátěže fondu budov. Zásadními bariérami zvýšení kapacit a zefektivnění stavebnictví jsou nedostatek kvalitních pracovních sil a stále malá míra digitalizace a automatizace ve výstavbě.
Návaznými problémy pak je cenová nedostupnost bydlení, pomalá reakce na nové legislativní požadavky nebo na společenské změny. Tlak na zrychlení transformace stavebnictví je logickým důsledkem. Odvětví stavebnictví, které v EU přímo zaměstnává více než 13 mil. pracujících, na ně musí reagovat.
Nedostatek teoretických znalostí i praktických zkušeností zaměstnanců
Konference Transformace českého stavebnictví, uspořádaná v rámci projektu DoubleDecker v Nadaci ABF v Praze rozvířila diskuzi o těchto tématech. Autoři pod vedením SEVEn, The Energy Efficiency Center, představili Národní plán rozvoje českého stavebnictví, který přináší deset klíčových opatření, která mají být přijata a implementována s cílem připravit české stavebnictví nejen na nutné zdvojnásobení počtu kvalitních komplexních renovací budov, ale také na požadované zvýšení kvality budov a efektivity přípravy projektů a výstavby. Nedobrá image práce ve stavebnictví má za následek pravidelný úbytek pracovníků v tomto odvětví. Ze stávajících přibližně 400 tisíc lidí, kteří ve stavebnictví pracují, ubývá každoročně asi 10 tisíc.
V dříve provedeném průzkumu dvě třetiny dotazovaných zmínili nedostatek teoretických znalostí i praktických zkušeností zaměstnanců. Mezi další nedostatky ve stavebnictví patří nedostupnost statistických dat, na jejichž základě by bylo možné lépe plánovat. Chybějící strategie českého stavebnictví a rezortní roztříštěnost, nedostatečná koncepce celoživotního vzdělávání nebo nedostatečná podpora výzkumu ve stavebnictví jsou dalšími bariérami. Stavební podniky znají BIM, ale velmi málo připravují investice do inovací.
Zástupkyně Ministerstva pro místní rozvoj, vrchní ředitelka Sekce veřejného investování, výstavby a sociálního začleňování Leona Gergelová Šteigrová, ve své úvodní řeči zmínila nově vzniklou Národní strategii veřejného zadávání, kterou vláda schválila v únoru a která podpoří udržitelnost zejména ve smyslu udržitelného financování, digitalizaci a inovace směrem k „hodnotě za peníze“ ve veřejných zakázkách. „Veřejné zakázky u nás představují asi bilion korun ročně, z toho 45 % jde do stavebních zakázek. Kvalitní nastavení požadavků ve veřejných zakázkách je proto pro stavebnictví klíčové“, řekla Leona Gergelová Šteigrová. Dalším velkým tématem, které má pomoci s urychlením a zjednodušením povolování stavebních projektů je nový stavební zákon a digitalizace povolovacích procesů, s kterým se v praxi setkáme od 1. 7. 2024.
Vrchní ředitel Sekce hospodářství Eduard Muřický z Ministerstva průmyslu a obchodu představil aktivity resortu ve smyslu přípravy transpozice nové směrnice o energetické náročnosti budov, nařízení o stavebních výrobcích s digitálním pasem pro výrobky a využití pro BIM. „Dalším důležitým strategickým dokumentem je Zero Carbon Roadmap, kterou zpracovala Česká rada pro šetrné budovy spolu s ČVUT UCEEB a Envitrail, a která směruje české stavebnictví k budoucí dekarbonizaci“, připomněl Eduard Muřický.
Děkan Fakulty stavební ČVUT v Praze Jiří Máca dále například zmínil nově vznikající navazující magisterský studijní program Digitalizace ve stavebnictví, který má pomoci připravit absolventy do praxe se znalostí digitálních technologií pro přípravu i realizaci stavebních projektů.
Projekt DoubleDecker je součástí projektů Build-up-Skills (BUS). BUS je celoevropskou iniciativou, jejímž úkolem je podpořit realizaci takzvané renovační vlny (Renovation Wave) v členských zemích EU. Jejím cílem je zdvojnásobení tempa renovací budov v zemích EU.
Podpora a rozvoj využívání úspor energie: poradenská činnost propojuje technické znalosti možností hospodárného využívání energie s jejich ekonomickou analýzou, celkovým hodnocením včetně dopadů na životní prostředí, návrhy optimálního způsobu financování ...