Zpráva z exkurze do Horního Rakouska

Větrná elektrárna Sternwald typu VESTAS, postavená společností Sternwind západně od Bad Leonfeldenu v roce 2003, jen asi 110 m od našich státních hranic blízko Loučovic, má výkon až 2 MW a může zásobovat elektřinou 1200 domácností. Za rok dodá do sítě okolo 4000 MWh elektrické energie. Do sítě je napojena podzemním kabelem. Stožár je vysoký 100 m, rotor má průměr 80 m a staveniště se nachází 1080 m nad mořem. Náklady na realizaci, které činily 2,4 mil. Euro, by se měly zaplatit za 7 let. Společnost, která ji provozuje, plánuje na základě kladných zkušeností další výstavbu takových elektráren. Samozřejmě nás zajímalo, jak tato stavba ovlivňuje okolní krajinu a jak je to s hlučností při provozu. V době naší návštěvy byla naměřena rychlost větru 4,5 m/s. Přesvědčili jsme se, že větrné elektrárny nové generace neškodí ani přírodě či krajině, ani lidem.

Skupina nízkoenergetických a pasivních domů z let 2003-4 od projekčního atelieru Stöckl-Horak v městečku Grein při Dunaji je ukázkou nových přístupů k ekologickému stavění rodinných domů. Roční potřebou tepla asi 15 kWh na m² obytné plochy se nároky na dodávku energie zvenku zmenšily oproti klasickým domům na pouhých cca 10 %. Řešení úspor na vytápění je založeno na vzduchotěsnosti a zvýšené izolaci všech venkovních konstrukcí, takže k vytápění postačí řízené větrání, doplněné rekuperací a malým tepelným čerpadlem vzduch-vzduch (o příkonu 1,4 kW). Teplá voda je primárně ohřívána ze slunečních kolektorů. Doplňkovým zdrojem tepla jsou pokojová kamna na pelety s venkovním komínem. Nosné konstrukce jsou dřevěné. Takové řešení však vyžaduje nové přístupy jak od projektantů, tak od stavebních firem i montérů, ale i od uživatelů domu. Nároky na provedení veškerých detailů jsou vysoké, a tak se poněkud zvyšuje i pořizovací cena domu. Propracovaný systém dotací a podpor, jaký je využíván v Rakousku, však tyto nevýhody vyvažuje. Předpokládáme, že obdobně jako v konzervativním Rakousku se brzy objeví i u nás diskuse k otázce, jak stavět rodinné domy, aby se jejich negativní vlivy na životní prostředí po všech stránkách minimalizovaly.

Pasivní dům

Keltská osada

Keltský skanzen v Mitterkirchenu im Machland, malé obci mezi Greinem a Linzem, navazuje na místní archeologické vykopávky hallstattské kultury. Areál, otevřený v roce 1991, představuje prostředí keltské osady s asi 15 domy včetně nástrojů a nářadí, předmětů denní potřeby a pohřebiště. Můžeme se obdivovat vynalézavosti a moudrosti našich předků z doby před asi 2700 lety, jak šikovně si dovedli poradit s nástrahami přírody a jak dovedli využít i dary přírody. Dá se říci, že pracovali jen s ekologickými stavebními materiály, především dnes populárním dřevem, proutím, jílem, kamenem a slámou, a z nich dokázali vyrobit i velmi chytré věci, jako jsou tkalcovské stavy, zámky na dveřích nebo pece na chléb či keramiku. Ve skanzenu si člověk dobře uvědomí důležitost dalšího neopominutelného faktoru ekologického stavitelství, faktoru času.

Domů jsme se vraceli zase chytřejší a obohaceni nejen technickými poznatky, ale i estetickými prožitky. Uvědomili jsme si, že propojení sousedních kultur, propojení historie s budoucností i propojení techniky s přírodou jsou stále živá témata, na která sice asi nikdy nenajdeme definitivní odpovědi, ale která tím spíše nesmíme nikdy podceňovat a přehlížet. Je třeba něco dělat i pro to, aby obdobné stavby, jako vznikají v Rakousku, mohly být realizovány i v jižních Čechách. Exkurze nás přesvědčila, že je pouze otázkou času, kdy se bude i zde točit první velká větrná elektrárna, kdy se postaví ekologické sídliště a založí skanzen na upomenutí našeho kulturního dědictví.