Energetické úspory a jejich financování (I)

Úspory energie a uplatnění metody EPC

V současné době se termín úspory energie objevuje velmi často nejen v odborných diskusích, ale z důvodu zdražování cen energie začal zajímat i laiky. O úsporách energie se objevují zprávy v médiích, zabývá se jimi odborná veřejnost, ale vedou se o nich diskuse i na uživatelské úrovni. O úspory energie se zajímají nejen podnikatelé, správci státního i komunálního majetku, ale i obyvatelstvo.

Dost se o úsporách energie mluví ve vrcholných státních orgánech. Tam se však o nich dost dlouhou dobu pořád jen mluví. Konkrétní priority stále nejsou tak patrné, jak by si životní prostředí a společnost zasloužily. Je to znát i na ročním rozpočtu, s jakým hospodaří Česká energetická agentura, který se rok od roku snižuje.

První poznatky o netradičních přístupech k energetickému managementu a financování energeticky úsporných projektů v podobě metody EPC se u nás objevily před desíti jedenácti lety. Informace pocházely především z USA a z Kanady, kde v té době probíhaly rozsáhlé programy podobných projektů ve veřejném sektoru. Dnes je tento způsob poskytování energetických služeb obvyklý prakticky ve všech rozvinutých zemích.

Metoda EPC (z angl. Energy Performance Contracting) je rychle se rozvíjející službou ve většině rozvinutých zemí. Má mnoho různých modifikací s použitím odlišných názvů. Označení jako například: Contract Energy Management, Performance Contracting (PFC), Technology Performance Contracting, Contract Du Resultat nebo Third Party Financing (financování třetí stranou) nevyjadřují různé modifikace EPC, ale jde obvykle o jednu a tutéž službu, která je obecně velmi podobná službě u nás nazývané EPC.

Možnosti v oblasti energetických služeb

Metodu EPC lze charakterizovat jako zaručení předpokládaného snížení spotřeby energie, které se projeví v úsporách provozních nákladů, použitých na splácení původní investice. Metoda EPC je však mnohdy prezentována jako metoda, která je schopna vyřešit v energetické oblasti u komunálního a státního majetku "leccos". Ve skutečnosti jde však o to vyhledat vhodný soubor opatření, jehož ekonomika by po instalaci vyhovovala zákazníkovi a byl přijatelný i pro dodavatelskou firmu energetických služeb.

Proces řešení projektu metodou EPC

Již z uvedené definice metody EPC vyplývá několik základních aspektů, kterými se tato metoda vyznačuje. Protože jde o podnikatelský přístup k řešení projektu, předpokládá se, že za přijatelnou dobu se vynaložené finanční prostředky vrátí zpět. Přijatelná doba návratnosti (ekvivalent doby splácení vynaložených investičních prostředků nebo obdoba délky trvání smluvního vztahu) je v českých podmínkách od 4 do 10 let. Výjimečně jde o delší dobu trvání smluvního vztahu.

Projekt řešený metodou EPC má dále spodní limit v investičním objemu. Ten se dá definovat například pojmem roční objem nákladů na spotřebu energie v daném objektu, který by neměl být nižší než 1 milión korun. Nejde o to, že firmy energetických služeb nezajímá nízký investiční rozsah menších projektů, ale o to, že u menších objektů je poměr mezi investičními náklady potřebnými na instalaci energeticky úsporných opatření a potenciálem úspor energie jiný, než u objektů velkých. Je ovšem takový, že dojde ke zhoršení návratnosti vynaložených finančních prostředků.

Komplexnost při snižování spotřeby energie a uplatnění metody EPC

Příprava projektu snižujícího spotřebu energie by měla začít podrobným zhodnocením současného stavu a navržením všech opatření, která mohou připadat v úvahu. Každé opatření má svou úroveň investiční náročnosti a úroveň schopnosti snížení spotřeby energie. Je potom na vlastníku energetických zařízení nebo objektů, která opatření se rozhodne realizovat. Musí si posoudit, která opatření instalovat musí, která opatření se mu instalovat vyplatí a kterými nestojí za to se v dané chvíli zabývat.

Vždy je samozřejmě vhodnější instalovat komplexní soubor opatření. To však záleží na investorovi a na jeho možnostech.

Metoda EPC není schopna řešit v oblasti energetiky jakýkoli problém. Nejprve je nutné zjistit, zda pro rekonstrukci energetického systému je vhodné metody EPC vůbec využít. Metoda EPC se vyznačuje především třemi základními rysy. Jsou jimi:

zdrojem splátek jsou především úspory nákladů na spotřebu energie, instalovaná opatření snižují především konečnou spotřebu energie, firma energetických služeb ručí za dosažení navržené výše úspor energie.

Významným rysem je zaručení dosahované úrovně úspor energie. Lze konstatovat, že o dlouhodobém ručení za dosahování úspor lze mluvit pouze u opatření, u kterých při špatném chování uživatele energetického systému k úsporám nedojde. Do té oblasti patří především opatření typu organizace řízení spotřeby energie (energetický management), regulace spotřeby energie a instalace dalších technologických zařízení. Za "funkčnost" opatření stavebního charakteru, která jsou dobře nainstalována, není nutné brát záruky. V těch případech by měl ručit stavební dozor za kvalitní realizaci díla a dále by mělo jít o běžné záruky za kvalitu díla. Pak už není nutné ručit za to, že taková opatření budou přinášet předpokládané finanční efekty v podobě snížení nákladů na spotřebu energie po dobu splácení úvodní investice a dále.

Navíc návratnost opatření stavebního charakteru (zateplování obvodového pláště budov, výměna oken a podobně) obvykle několikrát přesahuje přijatelnou dobu trvání smluvního vztahu při uplatnění metody EPC. Proto pro financování takových opatření musí být použito sdružených investičních prostředků nebo kombinovaného financování.

Je financování základem metody EPC?

Metoda EPC je velmi často zaměňována za způsob financování energeticky úsporných projektů. To je však zaměňování pojmů.

Z následujících řádek je zřejmá kontinuita procesu, kterým v obecné poloze rozhodování zadavatele při rekonstrukci energetického systému prochází. Nejprve se zadavatel rozhodne, že chce energetický systém zrekonstruovat. Pak si zjistí, jaké možnosti připadají v úvahu, a rozhodne se, jakým způsobem a v jakém rozsahu chce rekonstrukci systému provést. Tedy buď se rozhodne, že nechá zpracovat projektovou dokumentaci na konkrétní řešení, nebo si nechá připravit nabídku na řešení projektu metodou EPC. Nakonec se rozhoduje, jak bude projekt financovat.

Financování třetí stranou při řešení projektu metodou EPC může být součástí řešení, ale zároveň nemusí. Způsob financování lze zvolit nezávisle na podobě řešení. To lze demonstrovat na příkladu, kdy dodavatel připraví projekt řešený metodou EPC, přitom objednatel zajistí potřebné finanční prostředky, zaplatí investiční náklady a nechá si zaručit "jen" to, že k předpokládaným úsporám skutečně dojde!!!

Financování projektu při uplatnění "čisté" podoby metody EPC probíhá tak, že investice jsou po přijatelnou dobu spláceny pouze z uspořených nákladů. Pokud je vůle realizovat i déle návratná opatření, lze zvolit formu kombinovaného financování projektu a záleží na investorovi, pro jakou skutečnou skladbu finančních zdrojů se rozhodne.

Konkurence v oblasti energetických služeb

Nabídka druhů služeb v oblasti energetiky se stále rozšiřuje. Je však důležité umět rozlišit a porovnat kvalitu jednotlivých služeb, které jsou vlastníkovi či správci objektů a energetických systémů nabízeny.

Firem energetických služeb nabízejících EPC není na českém trhu mnoho. Má-li dodavatelská firma možnost vybrat si mezi běžným způsobem dodávky a metodou EPC, zvolí jednodušší podobu, protože nemusí investované prostředky vázat po dobu několika let v podobě dodavatelského úvěru a nemusí po celou dobu ručit za provoz instalovaného zařízení. Řada firem se na trhu energetických služeb snaží působit a některým se dokonce daří uzavírat smlouvy obsahující modifikovanou podobu EPC. Je to však většinou v podobě leasingu nebo energetického kontraktingu formou provozování energetického zdroje.

Poskytovat obecně energetické služby je poměrně široký pojem a neznamená to nabízet a poskytovat řešení pouze metodou EPC. Naopak, metodou EPC je možné řešit jen vybrané projekty, které jsou pro její uplatnění vhodné. Nacházet takové projekty a připravovat je k realizaci je však proces velmi náročný a může mít i dlouhodobější průběh.

Firmy energetických služeb vycházejí z mnoha aktivit. Původně obvykle byly:

montážními a údržbářskými firmami se vztahem k energetickým systémům, projekčními, investorskými, poradenskými a auditorskými společnostmi, výrobci a dodavateli zařízení a technologií pro energetiku, dodavateli energie.

Nejběžnějším dodavatelským přístupem je přímý způsob v podobě dodání a zaplacení. S rostoucím konkurenčním prostředím se objevují další způsoby finančního vypořádání typu dodavatelského úvěru, některé z forem leasingu a podobně.

Pro dodavatelskou firmu, která zkouší nabízet mimo jiných svých aktivit metodu EPC, se tato metoda obvykle stává nepřijatelnou, protože většinou je běžný způsob dodávky snazší a prosaditelnější u zákazníka. Tak tomu není pouze v případě, že řešení projektů metodou EPC je hlavní aktivitou firmy. Takových firem je na českém trhu ovšem velmi málo.

EPC versus Energy Contracting

Na první pohled obdobou metody EPC je metoda Energy Contracting. Tento termín dosud není plně ustálen a má v češtině ekvivalenty v podobě termínů dlouhodobý pronájem energetického zdroje, energetický kontrakting, dlouhodobá smlouva o dodávkách energie a podobně. Jeho cílem jsou převážně komunální tepelné zdroje.

V současné době se majitelé a provozovatelé energetických zdrojů (týká se především centrálního zásobování teplem) setkávají s uvedenou metodou poměrně často. Velké i menší, tuzemské i zahraniční firmy nabízejí majitelům komunálních tepelných zdrojů jejich rekonstrukci včetně případné renovace rozvodů tepla i výměníkových stanic. V tomto případě se jedná o nabídku dlouhodobého pronájmu tepelného systému většinou na dobu kolem patnácti let s tím, že je obvykle nabízeno dlouhodobé garantování ceny dodávaného tepla. S nabídkou přitom souvisí i zajištění potřebných investičních prostředků. Vložené prostředky pak firma získává nazpět efektivnější výrobou a distribucí energie po celou dobu trvání smluvního vztahu.

Rozdíl oproti metodě EPC je především v pojetí, kdy při energetickém kontraktingu je zájmem firmy energetických služeb dodat (a prodat) přinejmenším sjednané množství energie. Nedochází tedy k cílově shodnému zájmu firmy a zákazníka jako v případě EPC (tzn. dosažení maximální, ekonomicky efektivní úrovně úspor energie). Investiční prostředky nejsou kryty z úspor konečné spotřeby energie (jde o snížení spotřeby primární energie) a realizační firmy neručí za výši uspořené energie, ale například za cenu dodávané energie. Finanční rámec spotřeby energie je ovšem vymezen nejen cenou, ale i technickým objemem spotřebované energie a ten se v případě energetického kontraktingu na straně konečné spotřeby nesnižuje. Úspory energie na straně spotřeby by dokonce mohly zabraňovat uskutečnění sjednaných dodávek energie a ohrožovaly by návratnost projektu.

Zjednodušeně je metoda energetického kontraktingu obvykle pouhým posunutím rozhraní mezi dodavatelem a odběratelem o jeden stupeň dál, kdy mezi ně vstoupí prostředník v podobě nájemce kotelny nebo výměníkových stanic.

Obě metody mají samozřejmě na trhu své místo a svého zákazníka si najdou. Nelze je ovšem zaměňovat, protože obě mají podstatně rozdílný charakter. Tuto skutečnost však zatím zákazníci někdy nedovedou rozlišit a obě metody jsou běžně brány jako ekvivalentní. Z tohoto důvodu může docházet k nedorozuměním, která neposlouží ani jedné straně, zvláště při vypisovaných výběrových řízeních, kdy uvedené dva přístupy lze jen velmi obtížně porovnávat.

Přijatelnost metody EPC pro veřejný sektor

Důvodem pomalého rozvoje v uplatňování metody EPC je existence bariér, které metodě EPC doposud zabraňují se více rozšířit. Patří k nim nedostatečná informovanost o skutečné úloze a postupech metody EPC, nedostatečná podpora ze strany státu (přestože má tato metoda sloužit velkou měrou pro státní sektor), relativně složitý vztah obou partnerů, nedůvěra zákazníků a podobně.

Velkým problémem pro uplatnění metody EPC u státních organizací a institucí je, že je zvykem na investiční akce získat prostředky od státu. Existují případy, kdy byl projekt EPC připraven a vedení takové organizace vidí šanci získat pro takovou akci investiční prostředky opět ze "státní kapsy". Samozřejmě jim dojde, že následně uspořené prostředky se jim pozitivně projeví v jejich rozpočtu ihned po instalaci a ne až po několika letech po splacení úvodní investice. Přitom jejich nadřízení na ministerstvech a dalších úřadech neprověřují, zda na investice do energeticky úsporných zařízení není možné získat finance odjinud.

Prosazování metody EPC naráží v českých podmínkách na řadu problémů a překážek. Ze zájmu firem energetických služeb a z realizovaných projektů je však zřejmé, že tento přístup je pro zákazníky v celkovém dlouhodobém pohledu jednoznačným přínosem a má v oblasti úspor energie budoucnost. Přesto lze z počtu nedotažených a zrušených výběrových řízení a z úspěšnosti pouze některých firem vyvodit, že dojednání projektu EPC je velmi složitou procedurou, která není jen obvyklým prodejem služby.

Na závěr lze uvést, že veřejný sektor podle řady analýz představuje velký potenciál pro uplatnění projektů řešených metodu EPC. Důvodem je poměrně velká stabilita, nepodléhání konjunkturálním vlivům a snadněji předvídatelná spotřeba energie.

Příkladů, kde je metoda EPC již uplatněna, je celá řada. Projekty EPC se objevují ve školství (základní, střední i vysoké školy), ve zdravotnictví (nemocnice, léčebny), u ostatních veřejných budov (plavecké bazény, zimní stadiony apod.) a uplatnění nacházejí i v privátním sektoru. Pro dokreslení lze vybrat několik konkrétních příkladů, kde je metoda EPC uplatněna:

Ve čtyřech základních školách v Praze 12 - Modřanech byl v roce 2000 zrealizován projekt, jehož duší byla instalace nových systémů regulace a měření.

Charakteristika projektu vyhlášení soutěže únor 2000 podpis smlouvy červenec 2000 začátek období záruk a splácení 1. října 2000 celkové investiční prostředky 4,4 mil.Kč očekávané úspory energie za rok 1,1 mil.Kč podíl úspor na celkové spotřebě tepla 17,2 % doba trvání projektu 6 let doba trvání výstavby 2 měsíce

Město Slaný se rozhodlo zrealizovat projekt metodou EPC ve své Víceúčelové sportovní hale. V roce 2002 byla nainstalována opatření zahrnující především využití odpadního tepla chladicího okruhu a úpravu regulačního a měřicího systému.

Charakteristika projektu: vyhlášení soutěže květen 2001 podpis smlouvy únor 2002 začátek období záruk a splácení 1. října 2002 celkové investiční prostředky 2,9 mil.Kč očekávané úspory energie za rok 890 tis.Kč podíl úspor na celkové spotřebě tepla 39,3 % doba trvání projektu 5 let doba trvání výstavby 3 měsíce

Město Ústí nad Labem po dvou nezdarech při vyhlašování veřejné zakázky na projekt řešený metodou EPC pro 19 objektů se rozhodlo postupovat po krocích a v roce 2002 zrealizovalo projekt ve dvou základních školách v investičním objemu 1,7 miliónu korun se zaručenou mírou úspor ve výši 15 %. V roce 2003 město pokračuje realizací v další základní škole a v jednom domově důchodců v podobném rozsahu.

Z privátní sféry lze uvést příklad společnosti Delta Pekárny a.s., kde byl v odštěpném závodu Brno v roce 2002 zrealizován projekt řešící celkovou rekonstrukci tepelného systému výroby i vytápění. Investice ve výši přes 14 miliónů korun bude splacena během šesti let při roční zaručené míře úspor provozních nákladů ve výši téměř 37 %. Společnost navazuje na dobrou zkušenost a v roce 2003 instalovala projekt v dalším odštěpném závodu v Plzni.

Ve státním sektoru se v roce 2002 objevil projekt řešený metodou EPC využitím legislativně povoleného způsobu financování formou dodavatelského úvěru v Psychiatrické léčebně v Dobřanech. Po důkladné přípravě byl energetický systém v roce 2003 upraven pro řízení spotřeby tepelné energie při nesoučasném vytápění v jednotlivých objektech podle jejich skutečné potřeby v hodnotě 5 miliónů korun. Garantované úspory energie ve výši 9 % původní spotřeby investici splatí během šesti let.