Porostou i v příštích letech ceny plynu?

Lidové noviny: Po mírném zlevnění plynu v květnu tohoto roku, ke kterému došlo kvůli změně sazby DPH, nás nyní čeká navýšení cen, a to až o 11 procent. Takto drahý byl plyn naposledy v roce 2002. Předpovídat vývoj cen plynu v roce 2005 je asi jako věštit z křišťálové koule. Přesto - domníváte se, že můžeme v lednu 2005 očekávat další zdražení? A o kolik?

Jan Bena: Máte pravdu, předpovídat ceny plynu a obecně energií není lehké. Jako ekonom jsem přesvědčen, že v základní rovině je cena plynu jako každé jiné suroviny určována poptávkou firem a domácností a na druhé straně nabídkou, která závisí na produkční kapacitě naftařských a plynárenských podniků. Já osobně nepředpokládám pokles poptávky po plynu v České republice ani celosvětově. V České republice došlo během devadesátých let k poměrně intenzivní plynofikaci, která byla podpořena právě nízkou cenou plynu. Instalovaná plynová zařízení a vybudovanou infrastrukturu budou domácnosti i firmy využívat a plyn nakupovat. Celosvětově se rovněž spíše očekává růst poptávky po ropě i plynu a to především díky rychlému růstu spotřeby v některých asijských zemích, především v Číně a částečně Indii. Protože výrazný pokles poptávky nelze očekávat, ceny spíše porostou nebo přinejmenším neklesnou. Oproti ostatním komoditám patří ropa a plyn mezi suroviny, jejichž cena je ovlivněna i faktory čistě politickými. To jasně dokumentovala například válka v Zálivu v roce 1991, krize v Iráku během posledních dvou let nebo daňové spory a následné de facto vyvlastnění ruského ropného podniku JUKOS. Přestože nejsem politickým komentátorem, dovolím si tvrdit, že konflikty na Blízkém východě i hrozba celosvětového terorizmu budou přetrvávat, nebude existovat jistota nepřerušené produkce a dodávek strategických energetických surovin a bude tak vytvářen další tlak na růst cen.

Lidové noviny: Proč zdražuje plyn, je jasné - jeho cena se odvíjí od světových cen ropy a devizového kurzu koruna-dolar. Od ledna příštího roku prý můžeme očekávat také zdražení elektřiny, a to až o sedm procent, a uhlí by mělo podražit o zhruba pět procent. Proč energie tolik zdražuje? (jinými slovy jde o to vysvětlit proč podraží elektřina a proč porostou ceny uhlí)? Jaký nárůst cen elektřiny a uhlí odhadujete vy?

Jan Bena: Energetický sektor evropských ekonomik prochází obdobím změn. Po velmi dlouhou dobu byly evropské státy vlastníky národních energetických firem, výrobních i distribučních, a ceny energií podléhaly striktní státní regulaci. V posledních letech probíhá postupný přechod státních firem do soukromých rukou a to s sebou přináší i další změny. Změna vlastnictví vyvolává částečné změny ve výrobních technologiích a významné změny v distribuční a cenové politice. Již nyní mohou větší firmy v Británii, Německu a několika dalších evropských zemích nakupovat elektřinu od různých dodavatelů podle výhodnosti nabídnutých obchodních podmínek a tento vývoj přináší poměrně značné pohyby v cenách. Model volného výběru dodavatele energie se bude postupně aplikovat na menší firmy a poté i na běžné spotřebitele. Teprve na konci celého procesu odstátnění energetického sektoru můžeme čekat stabilizaci trhů a tím i cen. Já hodnotím tento vývoj směřující k odstátnění a deregulaci tak, že ceny jednotlivých energií se budou spíše vyrovnávat díky tomu, jak budou výrobci elektrické energie nabízet alternativní řešení pro stávající odběratele plynu a naopak. Představte si uvažování uhelné společnosti, která vidí, že plyn zdraží o 11 procent. Budete zlevňovat, když víte, že ti, kdo dosud používají uhlí, na plyn nepřejdou, a ti, kdo používají plyn, možná začnou opět spalovat uhlí?

Lidové noviny: Jak si ČR stojí oproti jiným evropským zemím co se týče cen energií (ať už elektřiny, plynu nebo uhlí) ? Kde je nejlevněji a kde nejdráž a proč?

Jan Bena: Ceny energií v České republice jsou zhruba na úrovni šedesáti procent úrovně cen v zemích Evropské unie. Energie jsou u nás tedy poměrně levné. Rozdílnosti v cenách do značné míry závisí na tom, jaká daň z přidané hodnoty a jaké spotřební daně jsou na energie v jednotlivých zemích uvaleny. Na podzim minulého roku přijala Evropská unie jako krok ke sblížení cen energií nařízení, které rozšířilo seznam komodit, na které budou členské státy povinny uplatňovat minimální spotřební daň jednotně v rámci celé EU. Vedle pohonných hmot, které jsou spotřební daní běžně zdaňovány již dnes, došlo od 1.1.2004 ke zdanění i ostatních energií. Běžného spotřebitele nebo podnikatele zajímá především to, že nově se daně týkají právě i zemního plynu, uhlí a elektřiny. Česká republika zatím tyto daně neuvaluje a vyjednala, jako ostatně celá řada starších a všichni noví členové EU, přechodné období. Až přechodné období skončí, což nebude dříve než v roce 2007, dojde ke zvýšení cen. Kromě odlišné míry zdanění existují další faktory, které přispívají k rozdílnosti cen v jednotlivých zemích. Jsou to výrobní náklady a kupní síla obyvatelstva. Výrobní náklady jsou v České republice nízké u elektřiny, a proto můžeme elektrickou energii v nemalých objemech vyvážet. Kupní síla českého obyvatelstva je také nižší než ve většině států Evropské unie. Oba tyto faktory vysvětlují, proč jsou u nás ceny energií na relativně nízké úrovni. Opakem je například Německo, Británie nebo Itálie, kde jsou energie relativně drahé.

Lidové noviny: Myslíte, že vzhledem k nízkým cenám energií v ČR (oproti jiným zemím) můžeme do budoucna (v horizontu několika let) očekávat jejich výrazný růst? Na jakou cenovou hranici se až mohou ceny za elektřinu a plyn dostat?

Jan Bena: Ceny energií se budou postupně vyrovnávat s běžnými cenami v Evropské unii. Tento proces je víceméně jistý, protože trhy s energiemi budou v rámci Evropy stále méně a méně regulované a velké energetické společnosti budou působit v několika zemích a to obdobným způsobem a s analogickým obchodním modelem. Ceny energií porostou přibližně tak, jak poroste koupěschopnost Čechů, a v horizontu několika let se dostanou na průměrnou úroveň v EU. Výrazný jednorázový cenový skok nastane v okamžiku, kdy i Česká republika uplatní takzvanou energetickou daň, jak jsem se již zmínil dříve.

Lidové noviny: Myslíte, že se po zdražení energií (tedy jak plynu tak elektřiny) začnou lidé vracet k topení dřevem nebo se přikloní k jiným zdrojům?

Jan Bena: Lidé samozřejmě začnou vyhledávat alternativní a levnější způsoby vytápění. Tento trend můžeme již pozorovat v posledních několika letech. Mnoho výrobců dnes nabízí alternativy ke klasickému plynovému kotli nebo elektrokotli. Existují ekologické kotle na tuhá paliva nebo dřevěné peletky, instalují se kotelny na spalování biomasy, na našem trhu působí řada výrobců tepelných čerpadel apod. Jakou variantu lidé zvolí, bude záviset na jejich specifických podmínkách tak, aby co nejlépe vyhověli svým potřebám. Svoji volbu by měli lidé pečlivě zvážit a konzultovat s odborníky. Změna způsobu vytápění je téměř vždy spojena s poměrně velkými investicemi do úpravy kotelny a otopné soustavy a nebývá snadná.

Lidové noviny: Pokud se nyní někdo rozhoduje, zda si má pořídit elektrické nebo plynové vytápění, co byste mu doporučil z pohledu vývoje cen plynu a elektrické energie?

Jan Bena: Myslím si, že změna způsobu vytápění z plynu na elektřinu nebo naopak není krokem správným směrem. Je totiž možné, že ceny plynu a elektrické energie pro vytápění se budou navzájem přibližovat a cena za jednotku skutečně využitelného tepla z plynu nebo z elektrické energie bude víceméně stejná. Současný uživatel by měl v první řadě především investovat do instalace systému regulace stávající topné soustavy a odstranění chyb, které často vznikají vinou nekvalitního (nebo žádného) projektu, popřípadě chybou montáže. Tato investice je relativně nejrychleji návratná. A v druhé řadě je potřeba investovat do celkového snížení spotřeby energie na vytápění svého bytu nebo domu, tedy do zateplení. To je nejúčinnější varianta, jak se zabezpečit proti nárůstu cen energií, a funguje nezávisle na tom, jaký druh energie právě používám. Teplo, které je dodávané do objektu vytápěním, z něj uniká do prostředí s nižší teplotou obvodovými konstrukcemi (stěny, podlaha, okna, dveře, střecha). Aby teplota v objektu neklesala, musí být neustále doplňováno. Není možné této ztrátě tepla úplně zabránit, pouze ji můžeme zpomalit, snížit, a to právě zateplením. Pokud po zateplení spotřebuji polovinu energie než před ním, je i můj účet poloviční. I zateplení ovšem nepředstavuje malou investici, v některých případech je technicky náročné a mnohdy jen obtížně proveditelné. Pokud se jedná o novostavbu, pak elektrické vytápění bývá investičně méně náročné a uživatel neplatí paušál za plynoměr. Další výhodou je, že podle současné cenové politiky platí až 20 hodin denně stejný, tedy nižší tarif jak pro vytápění tak pro veškerou ostatní spotřebu elektřiny v domácnosti. Já toto považuji za výhodu dočasnou, protože se podle mne v budoucnu dočkáme rozdělení sazeb za vytápění a za ostatní spotřebu. Na druhou stranu je elektřina v České republice vyráběna relativně neekologicky v tepelných a jaderných elektrárnách. V případě plynu musí uživatel domu nebo bytu platit paušály dva, za plynoměr i za elektroměr. Zda se to oproti elektrice vyplatí nebo ne, záleží na celkové spotřebě elektřiny a tepla. Oproti elektřině je ovšem plyn považován za palivo ekologické. Já budu mít ve svém domě tepelné čerpadlo, které je investičně náročnější, ale výrazně snižuje spotřebu elektřiny a tím i platby.

Lidové noviny: Jaké druhy paliv nebo zdrojů energie mají z vašeho pohledu největší budoucnost (jak z pohledu cen, tak i z ekologického a ekonomického hlediska)?

Jan Bena: Na to nedovedu odpovědět. Zásoby ropy a plynu jsou omezené, i když pro současnou generaci jistě postačující, a nevím, zda se v budoucnu prosadí spíše technicky náročné zdroje, jako jsou palivové články, elektrická energie získaná jadernou fúzí, různé formy kogeneračních zdrojů, nebo jednoduché přírodní zdroje, jako je větrná energie, energie získaná spalováním biomasy nebo energie získaná z různých solárních systémů. Myslím si, že skutečně využitelných zdrojů energie bude dostatek a lidé i firmy budou moci využít několika alternativ podle toho, jaká jim bude nejlépe vyhovovat.