Obnovitelné zdroje energie - workshop 2004 (II. část)

Legislativa a perspektivy OZE v České republice

Dalším přednášejícím byl RNDr. Martin Bursík, který působí jako externí poradce Ministerstva životního prostředí. V úvodu podal zajímavé informace o globálních klimatických změnách. Teplota povrchu Země se například zvýšila o 0,8° za posledních 140 let, přičemž o 0,4° za posledních 25 let. Hladina moří stoupla za posledních 200 let průměrně o 150 mm. A zatímco v letech 1950-60 došlo ke 13 katastrofám způsobeným extrémním počasím a náprava škod stála přibližně 35 miliard dolarů, v letech 1990-98 bylo těchto katastrof již 72 a celkové škody činily cca 320 miliard dolarů. Co se týče emisí skleníkových plynů, jejich snižování se daří zatím především v Evropě (o 3,5 % v letech 1990-2000), zatímco státy jako USA, Kanada nebo Austrálie nejenom že produkují ohromné množství těchto emisí (USA a Kanada v roce 2000 dvakrát více než EU), ale toto množství neustále stoupá (o 13 % za období 1990-2000). České republice se v posledních letech daří emise snižovat (1990-2000: tuhé částice o 91 %, SO₂ o 86 %, NO_x o 54 %), nicméně náš stát má jeden z nejhorších ukazatelů v poměru mezi množstvím emisí CO₂ a jednotkou hrubého domácího produktu (5 x vyšší než je průměr EU, 2,2 x vyšší než Maďarsko) a přes snižující trend jsou stále ukazatelé emisí přibližně o 40 % vyšší než u zemí bývalé evropské patnáctky! Politické směřování České republiky v oblasti energetiky navazuje na politiku evropskou a vytyčilo si následující cíle: snížit měrné emise CO₂ o 30 % (na dnešní úroveň EU) do roku 2030; zvýšit podíl OZE v primárních energetických zdrojích na 6 % v roce 2010 a na 16 % v roce 2030; snížit energetickou náročnost tvorby HDP o 40 % do roku 2030, zvýšit podíl biopaliv v dopravě na 5,75 % v roce 2010 a zvýšit podíl alternativních paliv v dopravě na 23 % v roce 2020.

V současnosti ČR připravuje zákon na podporu výroby elektřiny a tepla z OZE, který by měl pomoci akcelerovat rozvoj OZE, vytvořit stabilní a transparentní podnikatelské prostředí, umožnit dosažení národního indikativního cíle 8 % podílu OZE na primární výrobě elektřiny v roce 2010, garantovat návratnost investice a přiměřený zisk, zajistit odbyt zelené elektřiny, podpořit výrobu tepla z OZE a celkově podpořit všechny typy obnovitelných zdrojů energie.

Doktor Bursík dále hovořil o možném novém schématu podpory výroby elektřiny z OZE, jehož důležitým prvkem je stanovení pevných výkupních cen a povinnosti výkupu zelené elektřiny provozovateli distribučních soustav. Tyto výkupní ceny stanoví Energetický regulační úřad. Jiným důležitým prvkem schématu je vytvoření systému obchodovatelných zelených certifikátů s diferencovanou cenou (od 1.1.2006). Výrobci zelené elektřiny by takto mohli prodávat spolu se silovou elektřinou za tržní cenu i obchodovatelný certifikát a dodavatelé elektřiny by měli povinnost dosáhnout nákupem certifikátů roční kvóty stanovené Energetickým regulačním úřadem (ERÚ - správní úřad pro výkon regulace v energetice). Dodavatel, který by tuto kvótu nesplnil, by byl povinen zaplatit pokutu Státnímu fondu životního prostředí, která by byla účelově vázána na podporu OZE. Roční kvótou se rozumí (dle návrhu zákona) podíl finanční hodnoty zelených certifikátů dodavatele stanovené v Kč na množství elektřiny jím dodané konečným zákazníkům stanovené v MWh.

Dále byly v přednášce prezentovány některé statistické údaje v naplňování indikativních cílů v politice OZE - v roce 2010 by mělo například být vyrobeno celkově 5 445 GWh zelené elektřiny, což je 23 % z celkové produkce energie z OZE. Největší podíl by náležel elektřině z biomasy (40 %), dále elektřině z malých vodních elektráren a velkých vodních elektráren (u každé 21 %) a 18 % zelené elektřiny bude pocházet z větrných elektráren. Zatím mizivé množství by mělo být vyráběno ve fotovoltaických a geotermických elektrárnách (po 15 GWh).

V podílech na výrobě celkové energie z OZE by měla v roce 2010 zabírat největší podíl opět energie z biomasy (80 %) a ostatní OZE budou dodávat podstatně menší množství energie (vítr: 3 %, voda: 8 %, slunce: 2 %, geotermální: 7 %).

Součástí navrhovaného zákona je také podpora výroby tepla z OZE. Dle návrhu zákona by byl vlastník zdroje tepelné energie povinen při výstavbě nového zdroje 1-10 MWt vyrábět 10 % tepelné energie z OZE, či např. stavebník nové stavby nebo její změny, je-li financována nejméně z 50 % z veřejných rozpočtů, by měl povinnost zajistit, že nejméně 20 % roční spotřeby tepelné energie bude kryto z OZE.

Doktor Bursík ještě pohovořil o určitých rizikách výroby energie z biomasy, která se týkají zejména hromadného pěstování energetických rostlin, což může mít dopad na krajinu a místní flóru, nicméně tomuto je možné předejít diverzifikací energetických plodin, stanovením plošných limitů a pěstováním na půdě uvedené do klidu (cca 1 mil. ha v roce 2010 - 33 % může být použito na pěstování biomasy). Též výroba energie z energetických bylin je údajně dvakrát méně nákladná než z rychle rostoucích dřevin, které navíc produkují energetickou biomasu až několik let po vysazení.

Odhadovaný potenciál pro využití větrné energie v ČR pro rok 2010 se pohybuje ve výši cca 600 MW. Elektřina bude vyráběna asi ve 300 velkých větrných elektrárnách po 2 MW. Polovina těchto elektráren bude rozmístěna v Krušných horách a ostatní pravděpodobně v Orlických horách, Jeseníkách, Českém lese, Beskydech a Českomoravské vrchovině. Určitý problém představují větrné elektrárny umístěné v chráněných územích, kde jsou sice většinou nejpříhodnější povětrnostní podmínky, ale na druhou stranu jsou zde nežádoucí zásahy do životního prostředí. Problém také představuje jejich dopad na faunu, dále hlučnost (u moderních technologií je tento problém vyřešen) a diskutabilní je též otázka narušení krajinného rázu.

Instalovaný výkon malých vodních elektráren je předpokládán ve výši 100 MW v roce 2010 a měl by pocházet přibližně z 300 malých elektráren postavených spíše na dolních úsecích vodních toků. Dopad na přírodu je u staveb malých vodních elektráren údajně problematičtější než u zařízení na využití energie větru a biomasy, a to zejména z hlediska omezení množství vody v původním korytu a následného dopadu na faunu a flóru.

Na závěr své přednášky doktor Bursík jasně charakterizoval problematiku využití obnovitelných zdrojů energie. Jak uvedl, je to významná součást evropské politiky ochrany klimatu. Považovat OZE za okrajový doplňkový zdroj energie je nemožné a zásadně neodpovídá současné situaci ve využívání energetických zdrojů a v ochraně životního prostředí. Vícenáklady na OZE jsou politicky obhajitelné, zejména vzhledem k faktu, že u nás existuje pokřivený trh poškozující konkurenceschopnost OZE. Z hlediska bezpečnosti je nutné prosazení principu decentralizace, kterému přímo odpovídá širší užití OZE. Přínos využití OZE pro životní prostředí a politiku zaměstnanosti je zcela evidentní. A v neposlední řadě - OZE jsou dle názoru Dr. Bursíka jediným perspektivním zdrojem energie na Zemi.

Co na to poslanci?

Po přednášce RNDr. Martina Bursíka, která vzbudila zasloužený zájem, následovala přestávka a po ní vystoupil poslanec Parlamentu ČR, František Pelc. Charakterizoval postoje poslanců vůči navrhovanému zákonu o podpoře výroby energie z OZE. Pozitiva jsou dle poslanců následující: snaha o systémovou podporu OZE, harmonizace s předpisy EU, naplňování závazných indikátorů (8 % energie z OZE v roce 2010), nová pracovní místa i nový podnikatelský prostor, podpora zemědělství díky produkci biomasy. Poslanci ale také vidí některé sporné body v návrhu zákona, mezi nimi např. umožnění směsného spalování bez bližších podmínek, což by mohlo přinést nerovnou soutěž v oboru podnikání s obnovitelnou energií, dále omezení diverzifikace zdrojů energie nebo degradace nakládání s biomasou, zejména v případě pilin a štěpky jako druhotné suroviny. Jiný problém ještě vidí poslanci ČR v návrhu dle nich komplikovaného a tržně problematického zeleného certifikátu (kombinujícího regulaci a tržní ocenění) na místo pevně stanovených cen odkupu. Pan poslanec Pelc ovšem ujistil přítomné, že orgány Poslanecké sněmovny se budou nadále návrhem zákona podrobně zabývat a jistě dojdou k přijatelnému a vhodnému řešení konečné podoby zákona.

Závěrečná diskuse

Jako poslední přednášející vystoupila Ing. Zikmundová ze Státního fondu životního prostředí, která představila činnost Fondu a některé aktuální informace o financování projektů týkajících se využití obnovitelné energie. Poté následovala diskuse a dotazy posluchačů. Jeden z příspěvků do diskuse se týkal možného argumentu pro širší a intenzivnější využívání OZE a tím je nutnost decentralizace energetických zdrojů také z důvodu teroristické hrozby, neboť při současné situaci centralizované výroby energie by byl mnohem větší dopad případného teroristického útoku. Této hrozbě je možno předejít větší samostatností a nezávislostí regionů a lokalit při výrobě energie, k čemuž může významně přispět využití obnovitelných zdrojů energie. Hovořilo se také o spalování biomasy ve velkých zařízeních a určitých problémech s tím spojených. Jednak není dobře podepřená kontrola výkupu biomasy, což by mohlo vést k ne zcela čistým obchodním machinacím, a další problém se skrývá v riziku pro malá zařízení na výrobu energie z biomasy, jejichž existence by mohla být ohrožena v nerovném konkurenčním prostředí. Toto by mohlo být vyřešeno rozdílnými výkupními cenami podle velikosti zdroje a zatím je tento návrh ve fázi zpracování na Energetickém regulačním úřadu.

Snad nejhlasitěji a nejčastěji zazněly stížnosti na špatnou daňovou politiku státu v oblasti OZE (nedávné zvýšení sazby DPH), která neúměrně znevýhodňuje využití OZE a tímto přispívá k snížení jejich atraktivnosti v očích zákazníků. Takto je daňová politika pro oblast OZE zcela kontraproduktivní a nejenom že není dostatečnou podporou, ale naopak rozvoj oblasti obnovitelné energie dosti zásadně brzdí.

Diskuse v mnohém rozšířila a doplnila názory řečené v přednáškách a vytvořila přirozený konec workshopu. Většina návštěvníků z něj odcházela obohacena o zajímavé a nové informace a snad také posílena v naději na větší uplatnění obnovitelných zdrojů energie v našem hospodářství. Jak vyplývá i ze shora uvedených faktů, bez nich se v budoucnosti opravdu neobejdeme.

V rámci celého projektu "Obnovitelné zdroje energie v EU a kandidátských zemích" byla vypracována studie "Přehled politické situace v ČR v oblasti využití obnovitelných zdrojů energie". Tato studie je k dispozici ke stažení na internetových stránkách Energy Centre České Budějovice: www.eccb.cz